Co bude s vládou po Babišově oznámení, že se vzdá Agrofertu

Prezident Petr Pavel dlouhodobě apeloval na to, aby budoucí premiér Andrej Babiš veřejnosti vysvětlil, jak hodlá řešit svůj střet zájmů. K podobnému kroku šéfa hnutí ANO v posledních týdnech vyzývali i zástupci odcházející vlády.

Babiš tak nakonec učinil ve čtvrtek vpodvečer, prostřednictvím videa na sociálních sítích. „Rozhodl jsem se nevratně vzdát firmy Agrofert, se kterou už nebudu mít nic společného, už ji nikdy nebudu vlastnit, nebudu s ní mít žádné ekonomické vztahy a nebudu s ní v žádném kontaktu,“ přiblížil Babiš s tím, že si nikdy nemyslel, že podobný krok někdy udělá.

Akcie holdingu bude nově spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho pak bude nezávislý protektor. Oba podle Babiše určí nezávislá osoba. „Tímto jsem naplnil požadavek, který byl podmínkou prezidenta pro mé jmenování předsedou vlády,“ dodal předseda hnutí ANO.

Co bude následovat dál?

Podle expertů tímto krokem „odpadá“ hlavní problém, který Babišovi stál v cestě k premiérskému postu. Prezident Petr Pavel tak v návaznosti na informaci o řešení střetu zájmů uvedl, že šéfa hnutí ANO hodlá jmenovat premiérem příští týden.

„Oceňuji jasný a srozumitelný způsob, jakým Andrej Babiš dostál naší dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Rozhodl jsem se, že do funkce předsedy vlády ho proto jmenuji v úterý 9. prosince v 9 hodin. Respektuji tím výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu a dosavadní průběh vyjednávání vzniku koaliční vlády,“ napsal prezident na síti X.

Poté, co se Babiš stane premiérem, bude muset prezidentovi navrhnout složení vlády. Prezident se ostatně v posledních dnech scházel s kandidáty na ministry, v pondělí ho čekají poslední setkání. Na Babišův návrh by pak měl jmenovat i ministry.

Zda bude chtít prezident jmenovat všechny kandidáty, není tak docela jisté. Dlouhodobě totiž avizuje, že má problém s nominantem Motoristů Filipem Turkem, který měl původně zamířit na Ministerstvo zahraničí. V návaznosti na Turkovy kauzy ale prezident řekl, že si ho neumí v Černínském paláci představit.

Motoristé proto na poslední chvíli obrátili a Turka chtějí v čele resortu životního prostředí. Prezident nicméně už v minulosti řekl, že by měl s jeho jmenováním i tak problém. Ve středu pak řekl, že si ho během pondělní schůzky na Hradě rád vyslechne. „Na druhou stranu si dokážu jen těžko představit něco, co by mohlo nějakým způsobem zvrátit názor, který není pouze můj, ale velké části naší veřejnosti,“ dodal.

Podle politologa Milana Školníka bude záležet na tom, jak rychle se situace kolem Turka vyřeší. „Například ústavní právník Jan Kysela říká, že v momentě, kdy je premiér jmenován, by měl prezident jeho ministry správně jmenovat. To znamená, že manévrovací prostor je větší v případě prezidenta ještě před tím, než jmenuje premiéra,“ dodává.

Připomíná také situaci kolem jmenování ministrů z dob exprezidenta Miloše Zemana. „On se ‚zakousl‘ do jistých ministrů a čekal, zda se na politické scéně něco nezmění. A buď se to nezměnilo – jako v případě Jana Lipavského –, nebo byl návrh stažen jako v případě Miroslava Pocheho,“ vzpomíná na časy, kdy se ve veřejném prostoru řešil výklad Ústavy a to, zda prezident musí jmenovat navržené kandidáty.

Pokud by se Pavel vydal touto cestou, může se stát, že nová vláda zváží kompetenční žalobu. „Nejdřív se bude veřejně říkat, že se zvažuje, a pak by se čekalo na reakci Hradu,“ míní Školník. Předpokládá ale, že by nová vláda mohla vzniknout do konce roku.

Podle informací Seznam Zpráv Hrad skutečně s kompetenční žalobou počítá a přetahovaná o jmenování Turka do vlády by se tak mohla ještě protáhnout. Nicméně ředitel Odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky Vít Kolář sice k Turkově nominaci uvedl, že zatím není jasné, zda Andrej Babiš nakonec skutečně předloží jeho jméno, a mluvit o kompetenční žalobě je tedy hodně předčasné. „Pak by prezident předkládal Ústavnímu soudu své argumenty,“ doplnil Kolář.

Ke kompetenční žalobě se ostatně už ve středu vyjádřil i sám Pavel. „Bude dobré, když si tyto věci vyjasníme do budoucna. Nakonec možná bude užitečné, když dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne,“ dodal. Babiš ale zatím tvrdí, že s kompetenční žalobou na prezidenta nepočítá.

Poté, co prezident jmenuje vládu, musí ale nový kabinet ještě požádat o důvěru Poslaneckou sněmovnu. Má na to třicet dnů od jmenování vlády hlavou státu. V momentě, kdy poslanci důvěru odhlasují, je nový kabinet plnohodnotně ustavený.

Celý proces se ale může ještě zpozdit v závislosti na tom, jestli prezident bude dál odmítat jmenovat Filipa Turka, potažmo jestli na něm budou trvat Motoristé. „Půjde spíš o to, aby problém s Turkem byl v horizontu dvou až tří týdnů od jmenování Babiše premiérem vyřešen,“ upozorňuje politolog Školník. Následně by už vznik nového kabinetu mohl přijít poměrně rychle a odhaduje ho do druhé poloviny prosince. „Představa, že by to uvázlo celé teď jen na Motoristech, mi nepřipadá politicky racionální,“ dodává.

Ve hře může být ještě varianta, že vláda důvěru Sněmovny nezíská. V takovém případě by se musel proces jmenování premiéra i ministrů opakovat, následně by poslanci opět hlasovali o důvěře. Celkově je možné hlasovat o důvěře nové vlády až třikrát.

Podle Milana Školníka je však možnost, že by Babišova vláda nezískala důvěru, prakticky mizivá. Nastupující kabinet bude mít totiž ve Sněmovně jistou většinu.

„Všechny ty tři strany jsou v tomto ohledu velice jednotné a ‚drží spolu basu‘. Což je samozřejmě při vzniku nové vlády důležité. Šance, že by tedy nedošlo k vyslovení důvěry, je tedy spíše nepravděpodobná,“ dodává.