Rakušan k migraci: Není to růžové a hezoučké. Samozřejmě, že budou problémy

Poslanci postupně ve zrychleném čtení odhlasovali trojici zákonů, takzvaný „Lex Ukrajina“. Zahrnuje snazší postupy při udělování pobytu Ukrajincům, zajištění zdravotní péče či jejich zapojení do školského systému a na pracovní trh.

Schůze ve Sněmovně je přerušena na deset minut. Poslanci se opět sejdou v jednacím sále ve 14:09.

Poslanec Jiří Kobza (SPD) při diskusi o zapojení ukrajinských dětí do českého školství vyslovil obavu, jak budou ukrajinské děti kontrolované po zdravotní stránce. „Jakým způsobem je zabezpečena jejich proočkovanost a bezinfekčnost? Zajímá mě to i jako otce,“ uvedl. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) se Kobza nemusí bát, neboť ukrajinské zdravotnictví a proočkovanost je na velmi dobré úrovni. „Není to žádná Středoafrická republika,“ řekl mu Gazdík. Školám podle něj ministerstvo doporučí, aby si pozvaly pediatra, který by zajistil zdravotní prohlídky nově příchozích dětí a zjistil jejich proočkovanost.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) poslancům vysvětloval, jak chce vláda dětem z Ukrajiny ulehčit v oblasti vzdělávání.

„Hlavní teze návrhu je úprava přijímání příchozích osob k předškolnímu, základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání. V případě předškolního a základního vzdělávání pravidlo, jak postupovat tam, kde není možné uchazeče přijmout z důvodu plné rejstříkové kapacity. V případě středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol možnost účasti žáků z Ukrajiny v prvním kole přijímacího řízení, tedy prodloužení termínu pro podání přihlášek, prodloužení času pro přijímací zkoušku. V pozměnovacím návrhu je také možnost konat zkoušku z matematiky v ukrajinském či anglickém jazyce. Možnost nahradit doklady potřebné pro přijetí čestným prohlášením, které není institutem pro žáky českých škol,“ řekl poslancům ministr školství.

Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) na svém Twitteru zveřejnila, že Česko bude Ukrajincům na útěku nabízet studijní a pracovní nabídky ve vědeckých institucích.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve Sněmovně řekl, že Ukrajinci, kteří budou mít vízum, budou mít otevřený český pracovní trh a nebudou si muset žádat o žádná další povolení.

„Navazujeme na to, že pokud bude těm lidem udělena dočasná ochrana nebo uděleno speciální vízum za účelem strpění, tak v těch případech budeme reagovat tak, abychom jim mohli zpřístupnit trh práce, aby lidé poté, co získají přístřeší, ubytování, zvládnou první dny nebo týdny, se dokázali rozhlédnout kolem sebe a hledali množnosti, kde pracovat. V okamžiku, kdy budou mít vízum, budeme k těm lidem přistupovat tak jako k občanům České republiky, nebudou v situaci, že by museli žádat o další speciální pracovní povolení,“ řekl Jurečka.

Šéfka hnutí ANO Alena Schillerová požádala o 15minutovou přestávku. Jednání v sále bude pokračovat v 11:26.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ubezpečoval poslance, že v Česku kvůli migrační vlně nezkolabuje zdravotní péče.

„V žádném případě nedojde ke kolapsu zdravotní péče. Oslovil jsem Radu poskytovatelů zdravotní péče a Vědeckou radu s tím, jakým způsobem nastavit péči o uprchlíky tak, aby se rozprostřela. Abychom podpořili praktické lékaře, gynekology a tak dále. Já vidím jediný problém a tím jsou pediatři. Budu následně oslovovat velké krajské nemocnice. Debatovali jsme, jakým způsobem překonat bariéru nedostatku praktických lékařů tak, aby se neprodloužily čekací doby pro české matky a jejich děti a aby dostaly stejnou kvalitu jako dosud. Domluvili jsme se na zdravotnických centrech, která budou v jednotlivých krajích. Druhým problémem může být jazyková bariéra. Můžeme ale do děje vtáhnout ukrajinské zdravotníky, kteří mohou pomáhat s vysvětlováním,“ vysvětloval Válek.

Poslanec STAN Martin Exner požádal kolegy, aby se Česko inspirovalo Německem při uprchlické krizi v roce 2015. Způsob vedení současné války přirovnal k tomu, co se dělo v minulosti v syrském Aleppu. „Tehdy si tady na tom někteří dělali politickou kampaň, že žádné takové lidi nepřijmeme. Pojďme si ale teď říct to naše české ‚wir schaffen das,“ narazil Exner na slavné prohlášení tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek ve svém projevu řekl, že Česko musí přijímat uprchlíky z Ukrajiny a postarat se o ně. Svět se podle ministra ruskou agresí změnil.

„Jsem přesvědčený, nemluvím k vám jako moralista, musíme přijmout uprchlíky, postarat se o ně a musíme to zvládnout. Svět se úplně změnil napadením Ukrajiny, změnily se naše i dějiny Evropy. Moc vám prosím, abychom z toho národa nedělali národ, který kvůli tomu, že se zdraží rohlík, klidně zahyne,“ řekl před poslanci ministr Blažek.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová kritizuje poslance hnutí ANO Huberta Langa za jeho výrok ve Sněmovně.

Projev poslance Huberta Langa (ANO) rozčílil ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dotklo se ho, že poslanec ANO upozornil na to, že vše nemusí být růžové a do Česka se s migrační vlnou mohou dostat i někteří kriminálníci.

„Pan kolega říkal, že všechno není růžové. Není. Všechno není růžové, budou fronty, tlačenice, problémy, ukáže se, že jsou tady kriminálníci, kteří zneužívají lidské neštěstí, bude tady kšeftování, budou tady kuplíři. Za to může Putin. Přicházejí sem davy žen, dětí a starých lidí. To nejsou žádní ekonomičtí migranti, normálně by sem nešli. A že se mezi 200 tisíci lidí objeví nějaký šmejd? Více či méně poctivý člověk? O tom tady někdo pochybuje? Tvrdí někdo, že je to růžové, hezoučké, krásné? Není,“ rozčílil se Rakušan, podle nějž bychom měli věřit policii, která dokáže případně problémové lidi ohlídat.

Na projev poslance ANO Huberta Langa, který vyjádřil pochyby o tom, že kvůli Lex Ukrajina by do Česka mohli proudit i migranti z dalších zemí, reagují ostatní poslanci. „Naprosto odmítám, abychom jakýmkoliv způsobem slučovali a porovnávali migrační krizi z roku 2015 s tou dnešní. Struktura uprchlíků je úplně jiná. Sem nyní prchají ženy, děti a senioři, kterým za zády bouchají bomby a střílí po nich kalašnikovy,“ naštval se poslanec ODS Pavel Kašník.

„Slovo cizinec, které je uvedeno v paragrafu 1, je součástí vymezení rámce zákona. To, koho se potom bude týkat samotná ochrana, je vymezeno v dalším paragrafu. Mrzí mě, že toto slovo je součástí dezinformační kampaně, která se už i objevuje na sociálních sítích, když fakta a skutečnost jsou jinde,“ vymezil se proti Langovi Michal Zuna (TOP 09).

Poslanec hnutí ANO Hubert Lang představuje svůj pozměňovací návrh k takzvanému Lex Ukrajina. Bojí se totiž, že by se zákon mohl vztahovat i na běžence z jiných zemí. Doslova projevil obavu o prolomení pravidel na přerozdělování běženců. „V původním návrhu usnesení vlády je napsáno slovo ‚státním příslušníkům Ukrajiny‘. Ale v Lex Ukrajina se nám objevuje již ne Ukrajina, ale v paragrafu 1 ‚podmínky udělování dočasné ochrany cizincům‘. Aby se nám to nevymstilo,“ uvedl poslanec.

Úvodní formality dnes byly velice rychlé. Poslanci si na dnešní schůzi schválili obecnou rozpravu. Jelikož hladce prošlo i schválení programu, neočekávají, že by dnešní jednání mělo trvat významně dlouho. K diskusi k prvnímu bodu, kterým je vládní návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, jsou zatím přihlášeni dva poslanci z hnutí ANO. První novela řeší dočasnou ochranu uprchlíků a poskytování zdravotních služeb.

Ministr vnitra Vít Rakušan ve svém projevu před poslanci řekl, že do Česka přicházejí hlavně ženy a děti z Ukrajiny.

„Z 80 procent se jedná o ženy a z 55–60 procent jde o děti. Jsou to manželky a děti vojáků, kteří chrání svou vlast. Je tu předpoklad návratu do své vlasti. Dočasná ochrana bude udělována státním příslušníkům Ukrajiny a těm, kteří měli na území Ukrajiny trvalý pobyt. Ze 110 tisíc registrovaných uprchlíků je pouze sto lidí, kteří jsou občané třetích zemí. Jsou to většinou občané z postsovětských zemí, většinou manželky vojáků, kteří jsou Ukrajinci,“ řekl Rakušan.

Jednání ve Sněmovně začalo v 9 hodin a hned na úvod si poslanci schválili, že jednají ve stavu legislativní nouze. Při vyhlášeném stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny rozhodnout na žádost vlády, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání.