Článek
Návrh takzvané velké mediální novely, který má změnit výši a částečně i způsob výběru koncesionářských poplatků, by měl v nejbližší době doputovat na vládu. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) by ho rád viděl v prvním čtení v Poslanecké sněmovně ještě před sněmovními prázdninami.
Hlasy z opozičního spektra v Poslanecké sněmovně už ale naznačují, že vůbec nepůjde o jednoduchou záležitost. Už na konci loňského roku vyhlásil koncesionářským poplatkům válku předseda opozičního ANO Andrej Babiš.
Babiš: Proč máte platit sedm miliard?
„Do dalších voleb půjdeme s tím, aby veřejnoprávní média, která nejsou veřejnoprávní, ale provládní, byla financována ze státního rozpočtu. Proč vy máte platit těch 7 miliard?“ Promlouval v říjnu ke svým voličům Babiš.
Stejnou myšlenku, avšak více zdůvodněnou, prosazuje i jeho spolustraník, předseda volebního (mediálního) výboru Sněmovny Aleš Juchelka, který říká, že „koncese je mrtvá“, a ukazuje seznam zemí, které od způsobu financování veřejnoprávních médií v uplynulých letech odstoupily – Belgie, Litva, severské země a další.
Ministr obhajuje mediální novelu
O připravované mediální novele, která čeká na projednání vládou, hovořil v podcastu Ptám se já ministr kultury Martin Baxa (ODS).
„Všichni, kdo koncese mají, na ně ještě doplácejí,“ říká Juchelka. Na velké mediální novele mu vadí i dvě hlavní novinky - zavedení povinnosti platit koncesionářský poplatek i u domácností, které sice nemají televizor a rádio, ale mají chytrá zařízení připojená k internetu, a také systém platby ze strany firem s progresí podle počtu zaměstnanců.
„Ty firmy jsou krok úplně mimo. Firmy nejsou konzumenty veřejnoprávního vysílání,“ míní Juchelka.
Kontroverzní seznam domácností s internetem
Česká televize a Český rozhlas by podle novely měly mít možnost si od poskytovatelů internetového připojení vyžádat seznam domácností připojených k internetu, což už kritizovali operátoři.
Ministr Baxa uvedl, že je připraven o tom vést diskuzi. „Já považuji ty připomínky, které zaznívají od operátorů, za velmi relevantní. Jedná se o úplně novou povinnost takového druhu. Uvidíme, jak na to bude reagovat vláda a Poslanecká sněmovna,“ řekl tento týden v podcastu Seznam Zpráv Ptám se já.
Dle slov Juchelky bude minimálně opoziční část Sněmovny reagovat velmi negativně. „Nechci, aby se po schválení takové novely z nás stal šmírácký stát, kde se bude říkat, kdo má, nebo nemá připojení k internetu,“ řekl Seznam Zprávám Juchelka.
Rozšíření koncese označil za daň z internetu a doslova dodal, že „díky této vládě začínáme žít v nesvobodném světě“.
Baxa v této věci uvedl už teď, že se budou snažit hledat jakousi středovou cestu, v níž budou hledat kontrolní mechanismus.
Co na to ředitel?
Rozhovor s ředitelem České televize Janem Součkem o připravované novele velkého mediálního zákona.
S podporou vládní koalice nemůže počítat ani u dvacetičlenného klubu SPD. Její nový poslanec Marcel Dlask, který ve volebním výboru nahradil zesnulého Jaroslava Baštu, ve stanovisku hnutí uvedl, že SPD nesouhlasí ani s návrhem na zvýšení poplatků od ledna 2025.
Televize placená státem
To má jen pro připomenutí být o 15 korun za Českou televizi a o desetikorunu za Český rozhlas.
„K tomuto není absolutně žádný důvod, protože ČT i ČRo disponují mnohamiliardovými ročními rozpočty vybranými prostřednictvím koncesionářských poplatků a navíc k tomu mají rozsáhlé reklamy a příjmy z nich,“ uvedl Dlask.
Česká televize podle rozpočtu počítá s výnosem z podnikatelské činnosti včetně reklamy pro letošní rok na zhruba miliardu korun. Výnos z reklamy na ČT2 pak televize čtvrtletně odvádí na Státní fond kultury.
Hnutí SPD podobně jako ANO usiluje o úplné zrušení koncesionářských poplatků. „Usilujeme o převedení financování České televize a Českého rozhlasu do určité kapitoly státního rozpočtu a umožnění kontroly jejich hospodaření ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu,“ dodal Dlask.
