„Nejslavnější“ politické hlášky. SPD jako méně hezká dívka a velký funus

Na některé výroky zákonodárců lidé zapomenou v momentě, kdy je politici vypustí z úst. Jindy jsou ale jejich odpovědi nejen na novinářské dotazy natolik vtipné až bizarní, že ve veřejném prostoru kolují týdny i měsíce.

Namátkou třeba prohlášení čerstvě pověřeného ministra životního prostředí Petra Macinky o tom, že „klimatická krize je over“, které pronesl v momentě, kdy před budovou ministerstva protestovali proti jeho jmenování aktivisté.

Podobně tomu bylo i v případě, kdy nový ministr obrany za SPD Jaromír Zůna řekl, že Rusko je agresor, Ukrajinu je třeba podporovat a projekt stíhaček F-35 bude pokračovat beze změn. Za to následně schytal kritiku především od voličů SPD a své výroky v sérii videí s místopředsedou SPD Radimem Fialou mírnil a bral zpět.

Během dvanácti měsíců se ale podobných výroků objevila řada. Redakce proto ke konci roku sestavila výběr politických hlášek, které stojí za připomínku.

Politická scéna zaznamenala hned začátkem roku nepříjemný „rozchod“. Někdejší spojenci a černí koně evropských voleb – Motoristé sobě a Přísaha – si totiž dali několik měsíců před parlamentními volbami definitivní sbohem.

Šéf Motoristů Petr Macinka zamával senátorovi Robertu Šlachtovi na rozloučenou skrze Českou tiskovou kancelář, když sdělil, že jeho strana půjde do voleb „sama za sebe“.

Šlachtu toto oznámení zasáhlo natolik, že ještě několik měsíců v médiích barvitě popisoval, jak velká zrada to byla. V rozhovoru pro Seznam Zprávy například přiznal, že je „nas**ný“. Své rozpoložení pak dokázal výrokem, kterým definitivně potvrdil, že mezi ním a Motoristy už ke spolupráci nedojde.

„Pokud s nimi (Motoristy sobě, pozn. red.) chce někdo navázat spolupráci a lízat Macinkovi kou*e, ať to klidně udělá, ale já to v žádném případě nebudu. A pokud by naše republiková rada odhlasovala, že s nimi chceme jednat, bude to bez Šlachty. Jejich postup byl za mě urážkou Přísahy,“ řekl v lednu.

Bitcoinová aféra stála někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka křeslo ve vládě. Bývalý premiér Petr Fiala zpětně přiznal, že neuvážené převzetí bitcoinu od odsouzeného překupníka drog Tomáše Jiřikovského poškodilo ODS i ve volbách.

Ještě předtím, než se veřejnost seznámila s tím, odkud bitcoin pocházel a jaký byl sled událostí, Pavel Blažek na svou obhajobu pronesl větu, která s postupem kauzy dostávala nový rozměr.

„Je to ultračisté. Já to mám prokonzultováno na nejvyšších místech, všichni o tom vědí a mám to velmi dobře schválené. Nemůže to být nic špatného, naopak,“ prohlašoval na začátku kauzy Blažek. Zároveň k tomu také řekl, že když „vám někdo nabízí bitcoiny, tak si je vezmete“.

Následně se ale ukázalo, že kryptoměna mohla pocházet z trestné činnost a že Blažek svůj postup neměl „posvěcený a schválený“ z nejvyšších pater. „Žádné detaily jsem o tom neslyšel, pan ministr mi to vykládal trošku jako historku,“ reagoval například Fiala. Blažek proto po několika dnech od zveřejnění pochybností ohledně „čistoty“ převzatého daru rezignoval, jeho nástupkyní se pak stala místopředsedkyně ODS Eva Decroix.

Pár dní před tím, než hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě podepsali koaliční smlouvu, se na sociálních sítích začalo šířit video, které zveřejnil neúspěšný kandidát do Sněmovny a Evropského parlamentu za STAN Jaroslav Miko.

Ten na letišti v Bruselu potkal Andreje Babiše, kterého se ptal na obrysy jeho budoucího kabinetu. „Aspoň ty espéďáky jste nemusel brát do vlády,“ vyčítal aktivista vítězi voleb. Babiš ale opáčil s tím, že nemá nikoho jiného, s kým by koalici utvořil. Následně dodal, že „espéďáci jsou neškodní“.

Miko – jehož žena celou konverzaci natáčela – se proto premiéra zeptal, zda ho budou koaliční partneři z SPD poslouchat na slovo. Babiš bez známky pochyby odvětil: „No samozřejmě.“

V pondělí 3. listopadu pak všechny tři subjekty podepsaly koaliční smlouvu. Záhy nato Babiš navíc ukázal, že to bude skutečně hnutí ANO, kdo bude ve vládě udávat směr a tempo. Když totiž šéf hnutí Tomio Okamura překvapil veřejnost prohlášením o odvolávání policejního prezidenta Martina Vondráška, Babiš označil výrok za „nevhodný“ a rozhodl se, že Ministerstvo vnitra – které mělo původně obsadit SPD – připadne hnutí ANO.

Okamurovo hnutí pak výměnou dostalo resort obrany, zároveň obsadilo i ministerstva dopravy a zemědělství.

Někdejší člen Evropského parlamentu a současný poslanec za Motoristy sobě Filip Turek letos lákal pozornost veřejnosti i médií. To dokazuje i skutečnost, že byl nejvyhledávanější českou osobou v uplynulých dvanácti měsících.

Důvodem bylo hned několik jeho afér, včetně jeho rychlé jízdy po dálnici, obvinění z domácího násilí, nebo výroky pronesené na Národní třídě v den výročí sametové revoluce. Nejvíce rozebíranou kauzou byly ale nakonec rasistické a xenofobní příspěvky, které měl Turek – pro Motoristy i nadále adept na ministra životního prostředí – psát na své sociální sítě.

Údajné příspěvky značně zkomplikovaly Turkovu cestu do vlády. Zkritizoval je i prezident Petr Pavel, který odmítá motoristického poslance jmenovat ministrem. Sám Turek ke kauze opakovaně řekl, že jde o manipulaci, a rozporoval autenticitu příspěvků – mimo jiné i s tím, že některé příspěvky nemusel psát na sociální sítě on sám.

Něco podobného ostatně naznačil už začátkem roku 2024. „Pravidelně chodím do hospody, kde je mnoho lidí, které si nepamatuji jménem, a těm půjčím svůj telefon, aby na můj Twitter (dnes X, pozn. red.) mohli napsat úplně, co chtějí, a na jejich jména si nevzpomínám,“ řekl v rámci vysílání na XTV. Vysvětlení – nad kterým se letos podivovali političtí oponenti i veřejnost – nicméně rezonovalo hlavně letos, právě kvůli odhalení údajných příspěvků.

Šéf Svobodných Libor Vondráček letos poprvé dovedl svou stranu až do Poslanecké sněmovny. Velkou roli v tom ale sehrálo spojenectví s hnutím SPD a dalšími dvěma subjekty – Trikolorou a PRO.

Vondráček spolupráci vysvětloval tím, že nachází programovou shodu. Všem čtyřem partajím šlo především o to, aby v letošních volbách nepropadly hlasy voličů. Předseda Svobodných nicméně v minulosti vůči svým dnešním spolupracovníkům z SPD nebo Trikolory nešetřil kritikou.

Spojenectví s dalšími subjekty bylo tak viditelně pragmatickým krokem, což ostatně připustil i sám Vondráček. Když se ho v rozhovoru pro DVTV Martin Veselovský ptal, zda nemusel spoluprací s SPD popřít sám sebe, Vondráček argumentoval tím, že spojenectví s hnutím Tomia Okamury podpořila členská základna jako jediný možný krok.

Následně použil přirovnání, které dokázalo, v jak náročné situaci se Svobodní nacházeli. „Zjistili jsme, že je nám názorově nejblíže. Mezi ženami bez zubů se vám bude líbit i méně hezká dívka,“ vysvětloval poslanec kroky jeho strany.

Premiér Andrej Babiš nepodceňuje sociální sítě, stejně jako jeho straničtí kolegové. V posledním roce tak často promlouval ke svým příznivcům skrze nejrůznější platformy. V lednu například spustil svůj pravidelný předvolební „pořad“ Hlasovka pro Babiše, kde mimo jiné odtajnil své oblíbené interprety nebo přiznal, jaké české rapery poslouchá.

Vedle toho má také podcast Sorry jako s 1. místopředsedou hnutí Karlem Havlíčkem. V něm řeší aktuální témata a odpovídají i na otázky podporovatelů, které bývají i odlehčenější. A někdy také prozradí, jak moc se Babiš orientuje v životech svých nejbližších spolupracovníků.

Když se jeden z podporovatelů hnutí ANO zeptal, zda bude při jmenování vlády přítomna Betyna – Havlíčkův psí mazlíček, který pravidelně zdobí jeho sociální sítě – Babiš se zpočátku nápadu zasmál.

Následně stočil konverzaci ke svým psům a zavtipkoval, že pokud by šla Betyna, mohl by jít i jeho černý vlčák Tango. „To by si mohli rozumět, když je Bety fenka,“ reagoval Havlíček s úsměvem.

Babiš se ale vzápětí zasekl a nechápavě se zeptal: „Betyna je fenka?“

Havlíček proto musel potvrdit, že erdelteriérka, o které on sám mluví jako o „celebritě, která má větší preference než KDU-ČSL“ a jež s ním navštěvuje hory i televizní rozhovory, je skutečně fena. „Ježíš, no dobře, no,“ dodal Babiš.

Překvapivé politické výroky letos zaznamenali i historici. Především historička Dagmar Hájková a ředitel Národního archivu Milan Vojáček, kteří v září otevřeli obálku, v níž se ukrýval záznam, který napsal Jan Masaryk u lůžka svého otce, prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Podle historiků jde o zápis jeho promluvy k tehdejšímu ministru zahraničí Benešovi ze srpna 1934. Masaryk se například svěřuje s tím, že je nemocný, ale nemá obavy, protože jeho okolí ví, jak má postupovat. Dobový text nastiňuje i postoje prezidenta osvoboditele vůči slovenskému knězi a politikovi Andreji Hlinkovi, Maďarům nebo Němcům.

Jednotlivými pasážemi se nicméně line motiv pohřbu, který nemocný Masaryk zmínil opakovaně. „Musím zařídit svou smrt. Udělají veliký funus, byl jsem první prezident. Byl jsem stejně hloupý jako ostatní, ale ať udělají funus,“ stojí v dokumentu.

Prezident následně promlouvá i o české nátuře: „Celá filozofie naší politiky – Češi jsou pracující, ale kradou. Němci jsou docela poctiví, ale kradou víc než my. Víš, můj drahý příteli, lidé jsou hloupí. Lidé mají rádi funus, tak ať ho mají.“