Hlavní obsah

Sprcha pro 244 starostů. Přehled všech obcí, které přijdou o stavební úřad

Foto: Seznam Zprávy

Stavební úřady se lidem z menších měst a obcí vzdálí.

Reklama

14. 4. 5:00

Na vládu dorazila nová verze stavebního zákona, kterou Fialův kabinet reviduje reformu schválenou v Babišově éře. Uvnitř článku je kompletní seznam vsí, ze kterých zmizí stavební úřady.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) přepsal stavební zákon, který jeho předchůdkyni Kláře Dostálové (ANO) schválil ještě minulý Parlament. Ač Bartoš avizoval, že se chystá normu opravit, ve výsledku podle zjištění Seznam Zpráv ponechal ze sporných paragrafů v zákoně větší část, než se čekalo.

„Pro obec to je neštěstí,“ komentuje Bartošovu novelu starosta jihočeského městečka Borovany Petr Jenkner.

Nová vláda totiž před časem slíbila, že nebude likvidovat stavební úřady ve městech a v obcích, jak zamýšlel kabinet Andreje Babiše. Z verze, která dorazila do vlády, se však ukazuje, že i nový ministr pro místní rozvoj Bartoš navrhl, že menší kanceláře přece jen zlikviduje. Dokument totiž obsahuje přehled 371 stavebních úřadů, které mají být zachovány, a výslovně uvádí, že s ostatními se nepočítá.

Přehledně přinášíme změny po zásahu ministra Bartoše v infoboxu na konci tohoto článku.

Seznam stavebních úřadů určených ke zrušení si projděte v následující mapce.

Dnes má Česko podle dostupných statistik 615 stavebních úřadů a z toho logicky vyplývá, že ke zrušení je určeno 244 z nich. Mezi ně patří i ten, který dosud sídlí v Borovanech.

Potíž nespočívá pouze v tom, že pět tisíc lidí z Borovan a okolí bude muset žádat o každé stavební povolení v patnáct kilometrů vzdálených Trhových Svinech. „Úředník od stolu nikdy nerozhodne tak, aby to odpovídalo místním podmínkám,“ stěžuje si starosta Petr Jenkner.

Pro občany to prý bude stejné, jak kdyby od svého zubaře přešli do velké onkologické ordinace, kde se bude každý den měnit ošetřující lékař. Na jedné straně už nebude podle starosty možné se známou paní inženýrkou operativně konzultovat podmínky, jak naplánovat třeba malou přestavbu, ale místo toho budou lidé nuceni oficiálně žádat o stanoviska všech možných úřadů a správců sítí.

Na druhé straně, prorokuje starosta Borovan, projdou přes vzdálený úřad nevhodné projekty. Například jako sklad dřeva může být uprostřed městské zástavby povolena rozsáhlá betonová plocha, která bude sloužit pro velké manipulační stroje jako překladiště.

Starosta čtyřtisícového jihočeského města dále míní, že zrušením stavebního úřadu automaticky zanikne nepsaný řád, který se podařilo v uplynulých desetiletích zavést, a o poměrech v obci budou rozhodovat cizí lidé. „Jednou politici v Praze pochopí, že to je krok zpět,“ míní starosta Jenkner.

Připomíná, že v nedalekém Rakousku si stavební úřady zachovaly o polovinu menší obce než Borovany.

Zklamání z návrhu ministra Bartoše netají ani v dalších z postižených obcích.

„Nedokážu si představit město, které bude se zrušením svého stavebního úřadu souhlasit,“ potvrzuje místostarosta severočeských Postoloprt Karel Folber.

Všechny obce v okolí zažívají podle něho stavební boom a spousta větších investičních akcí vyžaduje podporu zkušeného experta, kterého mají právě Postoloprty na svém stavebním úřadě. „Někdy jsme byli nuceni obrátit se do Loun, to ale vždy znamená časovou ztrátu v řádu týdnů, ale spíš měsíců,“ očekává těžké časy radní

Rezignovaně působí starosta Moravského Berouna Tomáš Feranec. „Mně je to už jedno. Zaměstnanec našeho stavebního úřadu je dlouho nemocný, musíme s každou žádostí na kraj. Je to strašná komplikace,“ popisuje, co čeká ostatní.

Skoro dvě stě padesát starostů tak poznává na vlastní kůži, že současná vláda úplně neopustila plán posílit při povolování staveb centralizaci, jak s ním přišla bývalá ministryně. Dostálová počítala s vybudováním Nevyššího stavebního úřadu, který by byl čistě státní organizací a řídil čtrnáct krajských poboček. Každá z poboček by měla cca 10 detašovaných pracovišť v obcích.

Současná vláda v čele s ministrem Bartošem nový superúřad nechce a hodlá zachovat současný smíšený model, kdy státní úředníky ve stavebních referátech na radnici řídí starostové. Přesto Bartoš připouští, že zvláště ty nejmenší úřady schvalovací proces spíše komplikují.

Ministerská analýza RIA dokonce připouští, že teoreticky by byla nejlepší úplná centralizace podle Dostálové. Čím větší počet úřadů totiž zůstane, tím je podle analýzy „nižší možnost koncentrace znalostí, nižší možnost sdílení personálních kapacit a nižší efektivita výkonu stavební agendy“. Víc úřadů znamená víc úředních aktů a zároveň větší prostor pro obstrukce odpůrců staveb. Logicky to znamená „nejmenší zkrácení průměrné doby povolovacího procesu“.

Zrušit všechny stávající úřady a zavést zbrusu nový model, by však nemuselo vyjít, protože by se do něho nenašlo dost zaměstnanců. Proto je třeba zachovat současný systém, co nejvíc úřadů však sloučit. Podle Bartošovy analýzy je ovšem nutné respektovat „politickou dohodu“, která žádá, aby se stavební úřady zachovaly v největších 371 obcích, obvykle se spádovým obvodem přes 10 tisíc obyvatel.

Tlak pražské centrály pokazil radost z oprav stavebního zákona komunálním politikům obecně.

„Za posun pozitivním směrem považujeme zrušení vzniku samostatného Nejvyššího stavebního úřadu a návrat ke smíšenému modelu, za což jsme dlouhodobě bojovali,“ chválí Bartošovu verzi předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková.

Zrušení stavebních úřadů v menších městech však považuje za „politický kompromis, který z našeho pohledu není úplně optimální“. Sdružení žádá zachovat přinejmenším 450 stavebních úřadů.

Obdobně to vidí Svaz měst a obcí, který podle svého místopředsedy Pavla Drahovzala už dříve stanovil podmínku, že stavební úřad musí zůstat přinejmenším v každé obci II. a III. typu, tedy nejméně 450 městech. „Stanovisko k zákonu zveřejníme do konce dubna,“ odpověděl na dotaz, jestli Svaz bude protestovat.

Druhá stavební revoluce

Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí poslaly počátkem dubna vládě dvě normy, které opravují nový stavební zákon, schválený Parlamentem v roce 2021. Oba zákony by měly platit od července 2023, nejdříve je však musí schválit vláda a Parlament.

Novela stavebního zákona:

1. Ruší Nejvyšší stavební úřad, který byl zaveden zákonem z roku 2021.

2. Ruší krajské stavební úřady, které měly vzniknout jako pobočky Nejvyššího stavebního úřadu.

3. Zabrání, aby byl zrušen aktuální smíšený model veřejné správy na úseku povolování staveb. Stavební úřady budou nadále součástí obecních úřadů asi 370 větších a středně velkých měst. Úřady v cca 250 menších městech a obcích však budu zrušeny. Odvolacím orgánem zůstanou stavební odbory krajských úřadů.

4. Zůstane zachován Specializovaný a odvolací stavební úřad, který vzniká podle zákona z roku 2021. Bude povolovat stavby dálnic, silnic první třídy, železnic, letišť, větších výrobních a skladovacích komplexů, energetické infrastruktury a výstavbu v areálu jaderného zařízení.

5. Samospráva bude rozhodovat o stavebních uzávěrách a asanaci území. Dosud to bylo pravomocí státní správy.

6. Stát bude znovu povinen vypracovat politiku územního rozvoje. Pro kraje a města bude tento dokument závazným podkladem pro pořizování územích plánů, nebude však závazný pro jejich rozhodování o využití území.

Zákon o jednotném povolování v oblasti životního prostředí

1. Ruší podřízenost orgánů ochrany životního prostředí pod stavebním úřadem.

2. Pro povolení stavebního záměru z hlediska životního prostředí bude stačit „Jednotné enviromentální stanovisko“.

3. Jednotné enviromentální stanovisko si vyžádá stavební úřad od odboru životního prostředí příslušného úřadu obce III. typu. V případě zájmu si ho ještě předtím může vyžádat stavebník.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované