Plán ODS na kongresu? Vymyslet, jak zopakovat zázrak

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Občanští demokraté se chtějí pokusit oslovit mladší voliče. Jak se pro ně zase stát atraktivní, budou řešit na nadcházejícím kongresu v Ostravě. ODS sama sebe ráda charakterizuje jako pravicovou liberálně konzervativní politickou stranu.

Jenže nemalá část členů má pocit, že v posledních letech se leští jen ta konzervativní nálepka, zatímco na tu liberální se kašle.

„Chystám si projev, kde budu apelovat, aby ODS vykročila moderním směrem a neodmítala jakékoliv novoty. Možná tím nové voliče nezískáme, ale co nám vyplývá z průzkumů jednoznačně - když všechno budeme blokovat, určitě část ztratíme,“ říká Radim Ivan, zakladatel iniciativy Česko plus, jež se snaží přinášet nápady, jak zemi nakopnout.

Zdá se, že debata o programu pro mladé bude na kongresu zajímavější a napínavější bod než volba vedení strany. Všichni dosavadní lídři v čele s Petrem Fialou to mají jisté - obhajují, aniž by se museli střetnout s jakoukoliv konkurencí.

Analytici v centrále si uvědomili, že opomíjení moderních trendů je špatně. Část mladé generace se ODS posmívá, že jako dinosauři jen brání starý dobrý svět. Dříve by se nad tím dalo mávnout rukou - no jo, ať si mladí brblají, stejně k volbám moc nechodí.

Jenže tentokrát je to jinak. V příštích sněmovních volbách na podzim 2025 bude rekordních téměř 600 tisíc prvovoličů, což jsou silné populační ročníky z konce nultých let. To už je ohromná síla, kterou nelze přehlížet.

V Ostravě má ODS vymyslet, co a jak změnit a jak a čím mladou generaci oslovit. Nejviditelnějším krokem bude zvolení poslankyně Evy Decroix do vedení strany. Stane se nejspíš místopředsedkyní po Zdeňku Zajíčkovi, který loni rezignoval, když se stal šéfem Hospodářské komory. Bude jedinou ženou v ryze mužském stranickém vedení a také viditelnou liberálkou.

Další výrazné tváře ODS pak plánují ve svých projevech apelovat na kolegy, že nelze pod heslem „my jsme konzervativci“ dogmaticky trvat na všech dosavadních postojích, neboť svět se vyvíjí.

Třeba předseda Senátu Miloš Vystrčil chce vyzvat kolegy, aby se tolik nebránili tématům jako je přijetí eura, manželství pro všechny nebo Istanbulská úmluva. „Vždycky říkám kolegům: Ptali jste se doma svých dětí nebo vnoučat, jak to vidí? Protože oni budou žít tu budoucnost, o které my dnes rozhodujeme,“ říká třiašedesátiletý Vystrčil, který je přesvědčen, že liberální proud do ODS patří.

Ministr dopravy Martin Kupka chystá projev, v němž chce konzervativní kolegy přesvědčovat, aby na nové technologie nekoukali skrz prsty. Rád říká, že česká ekonomika potřebuje kontakt se světem, srovnání s těmi nejlepšími, jinak zaostane. A bere to spíš jako pragmatik, nikoliv ideolog.

Třeba kolegům vypráví, aby elektromobilitu brali jako šanci, nikoliv diktát Bruselu. „Já chci, abychom se na věci dívali s větším nadhledem a bez předsudků. Takže třeba mluvím o ohromném posunu v technologiích, který se odehrává každý týden,“ říká Kupka.

Mládežnická organizace ODS, která má v programu kongresu poprvé svůj vlastní bod a prostor, si kvůli tomu nechala zpracovat průzkum. Z něj jim vyšlo, že mladí příznivci pravice nejvíc řeší dvě témata - dostupné bydlení a zodpovědné hospodaření státu. S velkým odstupem následují témata jako je rovnost pohlaví nebo péče o životní prostředí.

Vliv silnějších populačních ročníků byl patrný už v posledních prezidentských volbách v lednu 2023. V závěru kampaně se statisíce hlasů mladé generace přelily od Danuše Nerudové k Petru Pavlovi.

Výjimečný počet mladých, kteří půjdu poprvé hlasovat, si uvědomují i v hnutí ANO. Andrej Babiš, který jinak sází výhradně na důchodce, najednou točí legrační videa na sociální síť TikTok určenou pro puberťáky.

Expert na průzkumy veřejného mínění Jan Herzmann se domnívá, že ODS je k názorovému posunu donucena už tím, že je v koalici Spolu, a tak musí dělat kompromisy.

„Osamostatnění ODS by pravděpodobně přineslo návrat ke konzervativnější a méně proevropské politice, jakou Spolu těžko může prosazovat kvůli liberální proevropské orientaci TOP 09 a dílem i KDU-ČSL,“ říká Herzmann.

Kromě debaty, jak se stát atraktivnější stranou pro mladou generaci, čeká občanské demokraty také debata o budoucnosti Spolu. Na úspěšnou formaci lidovců a TOP 09 stvořenou pro sněmovní volby v roce 2021 existují v ODS protichůdné názory.

Od jihočeského hejtmana Martina Kuby, který by raději viděl zase velkou, samostatnou a sebevědomou ODS, až po exministra životního prostředí Pavla Drobila, který nemá problém s tím, že se trojice partají sloučí do jediného Spolu.

Dnes jednoznačně převažují výhody. Vždyť koalice Spolu zajistila to, v co ODS už ani nedoufala: velmi solidní volební výsledek ve volbách 2021 a silné vládní pozice včetně premiéra a ministra financí, což ODS neměla ani v Topolánkově či Nečasově vládě, kdy byla daleko silnější.

„Samostatná ODS dnes ani náhodou nemá šanci udělat výsledek, aby mohla myslet na hlavní vládní roli. A lidovci a TOP 09 zase vědí, že samostatně by mohli přijít o živobytí a nedostat se do Sněmovny,“ říká politický komentátor Ladislav Mrklas.

„Koalice Spolu navíc nadále funguje jako hlavní protiváha vůči Babišovi, což je stále pro dost voličů atraktivní, i když nemají žádný pevnější vztah k těm třem stranám, co Spolu tvoří,“ dodává politolog Lubomír Kopeček.

Premiér a šéf ODS bude muset na kongresu patrně ujišťovat kolegy, že se nechystá odejít do Bruselu. V centrále EU se totiž objevil nápad, že právě Petr Fiala - kvůli své klidné síle a konsenzuální povaze - by byl ideálním předsedou Evropské rady. Poprvé o tomto nápadu napsaly Hospodářské noviny.

Rada je sborem šéfů států a vlád EU, kteří se schází jen několikrát do roka, přijímají ale hlavní politická rozhodnutí. Dnes v jejím čele stojí bývalý belgický expremiér Charles Michel, po červnových volbách se bude hledat nový.

Profesor Fiala, který se celý profesní život věnuje EU, je jistě takovými úvahami poctěn. Ovšem coby maratonský běžec, který umí být trpělivý, asi nejlíp tuší, co by to způsobilo. Možná rozpad koalice Spolu a chaos v politice, kterou by tím napospas nechal Andreji Babišovi.

Kolegové v ODS ale budou chtít o víkendu nahlas slyšet ujištění, že se k odchodu do Bruselu nechystá. „On by se v evropských strukturách uchytil dobře. Má v nich kontakty i respekt, navíc se jimi i jako akademik profesně zabýval. Nepočítám ale s tím, že by do nich zamířil. Do sněmovních voleb by to bylo přiznání malověrnosti, možná by to i působilo jako dezerce před nejtěžší bitvou,“ domnívá se analytik Lukáš Jelínek.