Článek
„Návrh se zamítá,“ oznámil předseda Ústavního soudu Josef Baxa ve středu přesně v 9:43.
Důchodová reforma a zejména růst důchodového věku až k 67 letům, který prosadila koaliční vláda Petra Fialy (ODS), tak obstály před Ústavním soudem. Ten už loni začátkem ledna potvrdil i pro seniory spornou úpravu mimořádných valorizací z roku 2023, kdy se krátil růst penzí.
Aktuálně byl Ústavní soud jednotný a rozhodl jednomyslně, zatímco loni tři soudci uplatnili odlišné stanovisko.
Co tentokrát podle nálezu a odůvodnění ústavní soudce přesvědčilo, přestože částečně souhlasili s opozičními poslanci hnutí ANO v tom, že byl během projednávání porušen jednací řád Poslanecké sněmovny?
Uškodilo i řečnění Andreje Babiše
Ústavní soudci ve vypracovaném nálezu zdůraznili rozpor mezi tím, že si poslanci hnutí ANO stěžují, že nemohli během projednávání ve Sněmovně vystoupit všichni přihlášení řečníci a zároveň jednání přiznaně protahovali.
Konkrétně ve vypracovaném nálezu zmiňují chování předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Ten v průběhu jednání 2. října 2024 prohlásil u řečnického pultu: „Prosím vás, pan premiér řekl, že obstrukce jsou projevem svobody a demokracie, takže pro všechny provládní novináře hlásím, že Alenka mě pověřila obstruovat, obstruovat, takže budu mluvit dlouho, dlouho. A proč obstruujeme? Zjednodušeně řečeno, my chceme zabránit dalšímu okradení důchodců, protože to není žádná reforma.“
Stejně tak soudci zmiňují, že později opět Andrej Babiš uvedl: „Takže vrátím se k tomu svému projevu. Jen aby tady občané věděli, že obstruuju – abyste věděli, obstruuju, mluvím dlouho. Jak dlouho mluvím? Za chvilku to budou dvě hodiny.“
„Vystoupení Andreje Babiše trvalo celkově dvě hodiny a 51 minut, přičemž jeho značná část zjevně nesouvisela s předmětem nyní posuzovaného zákona,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.
Podle soudu proto nelze tvrdit, že parlamentní opozici byla odepřena práva se k návrhu zákona vyjádřit z důvodu nedostatku času, když čas využila k obstrukcím.
Demografickými daty podložené
Zvýšení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu nad 65 let se zastropováním na 67 let je protiústavní, stěžovali si v návrhu poslanci ANO.
Ústavní soud se k tomuto názoru nepřiklonil. Soudci rozporují zejména tvrzení, že změna důchodového věku nebyla dostatečně odůvodněná.
„Napadená právní úprava je totiž podložena četnými demografickými ukazateli, mezi něž patří například pokles pravděpodobnosti úmrtí a s ním spjaté zvýšení očekávané doby dožití, respektive zvýšení takzvané střední délky života,“ argumentuje Ústavní soud v nálezu.
Nárůst důchodového věku je proto pouze přidruženým projevem demografického vývoje a přiměřenou reakcí na něj.
Udržitelné důchody jsou legitimní cíl
Ústavní soud se v rámci takzvaného testu racionality zabýval i otázkou, jestli důchodová reforma sleduje legitimní cíl. Tím má být udržitelnost důchodového systému.
„Zákonodárce tuto reformu koncipoval jako součást komplexního procesu ozdravení veřejných financí ve smyslu jejich udržitelnosti a dlouhodobé vyrovnanosti veřejných rozpočtů,“ popisuje soud v nálezu.
Ústavní soud dospěl k závěru, že tento cíl je ústavně souladný.
Žádná diskriminace
Soudci také zmiňují, že zákon by neobstál, kdyby byl diskriminační nebo přistupoval nerovně k různým skupinám obyvatel. Ani v tomto ohledu ale nenarazili na problém.
„Napadená právní úprava zvyšující věk odchodu do důchodu dopadá na všechny jednotlivce při použití zákonem předvídaného mechanismu zvýšení věkové úrovně důchodového věku stejně s tím, že tento mechanismus je navázán na statisticky zjištěnou dobu dožití prostřednictvím naděje dožití generace ve věku 50 let,“ stojí ve zveřejněném dokumentu.
