Článek
Cesta ministra zahraničí Petra Macinky do Izraele přichází v mimořádně napjatém kontextu, uprostřed křehkého příměří mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé. Do poslední chvíle tak ani nebylo jisté, zda bezpečnostní situace dovolí šéfovi české diplomacie do Svaté země vůbec odletět.
Mimochodem, právě napětí v regionu už letos znemožnilo společné zasedání české a izraelské vlády, které se mělo rovněž konat v Izraeli.
Byť detaily Macinkovy izraelské mise nejsou veřejné, podle informací redakce se v zemi setká se svým protějškem Gideonem Saarem, prezidentem Jicchakem Herzogem a předsedou Knesetu, tedy izraelského parlementu. Vyloučena není ani schůzka s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izraelským ústavním činitelům by měl Macinka vyjádřit solidaritu v jejich boji s Íránem, naznačil zdroj redakce.
Se Saarem se šéf Černínského paláce sešel už v lednu v Praze. Macinka (Motoristé) tehdy zdůraznil, že přátelství Česka s Izraelem bude vláda Andreje Babiše (ANO) posilovat. „Máme hodně společných postojů a máme na čem pracovat,“ uvedl ministr.
Symbolicky také obnovil mandát zmocněnce ministerstva pro záležitosti holokaustu, mezináboženský dialog a svobodu vyznání Roberta Řeháka, který má nově na starost i boj s antisemitismem.
Gaza podle Rady míru
Saar, který Česko označil za jednoho z nejbližších partnerů v Evropě, podotkl, že vzájemné vztahy obou zemí se mohou posunout na novou úroveň. „Chceme posílit naše partnerství ve velkém množství oblastí, včetně bezpečnosti a zdravotnictví,“ řekl a pozval Macinku do Jeruzaléma.
Státníci budou v Izraeli podle informací redakce jednat i o situaci v Pásmu Gazy, kde panuje šest měsíců příměří, humanitární situace se ale zlepšuje jen pozvolna. O této problematice mimochodem v únoru jednala americkým prezidentem Donaldem Trumpem vytvořená Rada míru, které se šéf české diplomacie zúčastnil jako pozorovatel.
Trump po jednání oznámil, že devět států poskytne miliardy dolarů na pomoc Pásmu Gazy, pět zemí souhlasilo s vysláním svých vojáků, aby dohlíželi na palestinské území.
V posledních týdnech se však pozornost amerického prezidenta Trumpa a také regionálních hráčů, například Kataru a Egypta, soustředila na válku s Íránem, Gaza zapadla do pozadí. „Byla by ale chyba přestat kout toto želízko jen kvůli tomu, že se teď řeší spíš jen Hormuz,“ sdělil redakci diplomatický zdroj.
Cílem Macinkovy mise je údajně i vyjednat cestu a podmínky pro české firmy, které by se mohly podílet právě na rekonstrukci Gazy, jak si plánuje americký prezident.
Přesun ambasády na stole?
Kromě mezinárodněpolitických témat by mohl přijít během Macinkovy návštěvy na přetřes i přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Česko má v Jeruzalémě pouze pobočku ambasády, hlavní zastupitelský úřad zůstává zatím v Tel Avivu.
Šéf české diplomacie se totiž o této problematice zmínil v prosinci na shromáždění v Praze na Palachově náměstí, kde se lidé sešli při příležitosti začátku židovského svátku chanuka. Uvedl, že by se tento krok měl „dotáhnout“ a že věří, že během jeho působení k přesunu ambasády dojde. „Už tam měla být dávno,“ řekl.
Přesun velvyslanectví je výrazné politické gesto: Izrael považuje Jeruzalém za své hlavní město, většina států včetně Evropské unie ale ambasády ponechává v Tel Avivu.
„Jeruzalém byl hlavním městem krále Davida, byl kulturním centrem, náboženským centrem. Je součástí toho, kým jsme. Potvrdit to, znamená především strhnout krvavé nálepky a lži, které se šíří o židovské historii. A to je rozhodující zejména v této době, kdy sociální média a mainstreamová média těmto narativům propadají,“ uvedla v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy náměstkyně izraelského ministerstva zahraničí Sharren Haskel.
Svoje ambasády má v Jeruzalémě zatím jen šest zemí světa: USA, Guatemala, Honduras, Kosovo, Paraguay a Papua Nová Guinea.
Vleklý spor o Jeruzalém
Debata o přesunu nicméně není v Česku nová. V minulosti ji otevřely už předchozí kabinety, finální rozhodnutí vlády ale nikdy nepadlo. Česko má v Jeruzalémě od roku 2021 pouze pobočku ambasády, hlavní zastupitelský úřad zůstává zatím v Tel Avivu. Zda Macinka otázku přesunu v Izraeli otevře, není momentálně jasné.
Spor o Jeruzalém, jehož východní část považují Palestinci za hlavní město jejich budoucího státu, mezinárodní společenství zaměstnává již déle než půl století. Izrael ovládl celé město v roce 1967, anexi východní části ale mezinárodní společenství neuznává.
Česko nastavuje zrcadlo reality
Česko patří dlouhodobě k nejbližším spojencům Izraele v Evropě. Tuto linii bude Macinka podle jeho dřívějších vyjádření rozhodně prohlubovat. Kromě šéfa izraelské diplomacie by se mohl setkat i s dalšími top politickými hráči země, podrobnosti ale obě strany zatím kvůli bezpečnosti tají.
Výraznou roli Česka v Evropě potvrdil redakci i izraelský velvyslanec v České republice Amir Weissbrod. Klíčové podle něho je, že Praha v Evropě pomáhá vysvětlovat izraelskou pozici. „Česká republika zaujímá velmi realistický postoj,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy a dodal, že dokáže partnerům „nastavovat určité zrcadlo reality“. Nejde podle něho jen o podporu Izraele, ale o širší pochopení situace na Blízkém východě a povahy íránského režimu. „V tom hraje Česko důležitou roli,“ shrnul.
Na adresu případného přesunu českého velvyslanectví do Jeruzaléma uvedl, že je to rozhodnutí české vlády – včetně načasování. „Pro nás je to ale důležitý krok, který odráží realitu. Je to popravdě uznání reality – Jeruzalém je hlavním městem Izraele a v jakémkoli budoucím uspořádání tomu tak bude. Přesun ambasády je proto skutečným uznáním této skutečnosti,“ uzavřel ambasador.
