Ambasádu do Jeruzaléma přesuneme, řekl Fiala. Spor se vede o bezpečnost

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jsme přesvědčen, že Česko přesun velvyslanectví dříve či později učiní, protože je to správné,“ uvedl premiér Petr Fiala během senátního veřejného slyšení, které se zabývalo právě přestěhováním českého velvyslanectví v Izraeli.

Podle šéfa kabinetu není přesun v rozporu s mezinárodním právem, jak kritici přesunu opakují, naopak Česko se tím podle něj přihlásí k běžné diplomatické praxi, kdy ambicí je mít zastoupení v hlavním městě. „Izrael považuje Jeruzalém za své hlavní město a jako suverénní stát po právu žádá, aby jej za ně považovali i ostatní,“ dodal Fiala s tím, že v Jeruzalémě navíc sídlí prezident, premiér i parlament.

Pro přesun ambasády hrají podle Fialy i geopolitické posuny, které v regionu Blízkého východu nyní probíhají. „Státy Blízkého východu si uvědomují, že Izrael nikam nezmizí, že je pro ně i výhodný,“ dodal.

Zároveň Česko přesunem posílí nejen svoji spolupráci s Izraelem, ale i se Spojenými státy, které v minulosti ambasádu do Jeruzaléma rovněž přesunuly. V neposlední řadě bude přesun podle Fialy krokem k zachování mezinárodního řádu i proti dekegitimizaci Izraele.

Byť Fiala jasně deklaroval svůj záměr, bez odpovědi ponechal otázku, zda jeho vláda o přesunu velvyslanectví ještě stihne rozhodnout.

Jak naznačil, klíč je v načasování. „Nesmí to ale být ukvapený krok, buďme trochu trpěliví. Je to silné gesto, musí přijít ve správnou dobu,“ poznamenal. Správná doba podle něho nastane ve chvíli, až Izrael nebude ve válce s Hamásem.

Přesun pak podle šéfa vlády nebude případně ani v rozporu s finálním statusem Jeruzaléma. I kdyby byl Východní Jeruzalém hlavním městem Palestinského státu, českou ambasádu by to neohrozilo. „Na činnost naší ambasády v Západním Jeruzalémě by to vliv nemělo,“ doplnil.

Skeptičtější k přesunu je tradičně rezort zahraničí, který bude ve finále o samotném aktu stěhování rozhodovat. Ovšem po předchozím rozhodnutí vlády.

Podle náměstka ministra zahraničí Eduarda Hulicia, který do Senátu „zaskočil“ za pozvaného šéfa diplomacie Jana Lipavského, je přesun zahraničněpoliticky velmi citlivým tématem. Podcenit se nesmí ani bezpečnostní aspekt. „Útoky na diplomatické objekty ukazují, že v této době by přesun nesl bezpečnostní rizika,“ řekl Hulicius.

Jeho obavy nicméně rozptýlil náměstek ministra vnitra Radek Kaňa. „Přesun může vyvolat nějakou reakci, ale neočekáváme dramatické dopady na bezpečnost České republiky,“ prohlásil. Dodal, že neočekává ani významné dopady na české zastupitelské úřady. „Jejich bezpečnost je v gesci hostitelských zemí,“ dodal.

Obavy nemá vnitro ani o to, že by se výrazně zhoršily vzájemné vztahy Česka a různých arabských zemí. „Nenaruší to ani mírový proces mezi Izraelem a Palestinou,“ dodal.

Naopak proti přesunu se silně vymezil senátor Pavel Fischer, který ve své řeči i naznačil, že v Izraeli dochází k útokům na křesťany. To silně popřel europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Nikdy jsem tam stížnosti křesťanů neslyšel,“ oponoval senátorovi Vondra, který rovněž přesun podpořil.

O poznání zdrženlivější byl jeho stranický kolega, šéf Senátu Miloš Vystrčil. Byť považuje Izrael za českého spojence, připomněl i utrpení Palestinců v Gaze. „Přesunem bych se dnes nezabýval, doba tomu neodpovídá,“ uzavřel.

Každopádně čtvrteční senátní slyšení, kterého se zúčastnili kromě politiků i zástupci židovských i arabských komunit, akademici a široká veřejnost, není pro senátory v ničem závazné. Podle Vystrčila má pouze informační charakter.

Jedinou závaznost by mělo rozhodnutí vlády, k němuž stále nedošlo a podle informací Seznam Zpráv se k tomu zatím ani neschyluje.

„Nevím o tom, že by tato otázka měla být zařazena na jednání vlády,“ sdělil nedávno redakci Tomáš Pojar, poradce premiéra pro bezpečnost. Připustil také, že netuší, zda to ještě vláda do konce svého mandátu stihne.

Spor o Jeruzalém, jehož východní část považují Palestinci za hlavní město jejich budoucího státu, mezinárodní společenství zaměstnává již déle než půl století. Izrael ovládl celé město v roce 1967, anexi východní části ale mezinárodní společenství neuznává.

Svoje ambasády má v Jeruzalémě nyní jen šest zemí světa: USA, Guatemala, Honduras, Kosovo, Paraguay a Papua Nová Guinea. Ze zemí EU o přesunu kromě Česka uvažuje i Maďarsko. Naopak zbytek EU trvá na setrvání zastupitelských úřadů v Tel Avivu.