Přesun ambasády v Izraeli je „horký brambor“. Vládě moc času nezbývá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když se v roce 2021 ujímala koalice Spolu vlády, zastánci stěhování ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma jásali. ODS, hlavní koaliční síla, totiž přesun dlouhodobě podporovala. Obdobně se vyjadřovala i většina lidovců a TOP 09. Starostové spíše lavírovali, Piráti se naopak k přesunu stavěli odmítavě. Připadlo jim ale Ministerstvo zahraničí, na které tehdy koaliční partneři frontu zrovna nestáli.

Přitom právě tento rezort má v přesunu ambasády klíčové slovo. Šéf české diplomacie Jan Lipavský ale „nepolevil“ ani poté, co ke stěhování vyzvali poslanci a senátoři. Své „ano“ dokonce nedal ani po odchodu od Pirátů z vlády, stejně jako prozatím nezabrala ani jeho podzimní kandidatura ve volbách za ODS.

Ačkoli se může zdát, že změnu má plně v gesci Lipavský, skutečnost je barvitější. Hlavní slovo má vláda, v níž mají zastánci přesunu převahu. Pokud by se tak kabinet většinově rozhodl, že stěhování ambasády podpoří, ministr zahraničí by musel verdikt respektovat.

„Pokud se vydá vládní rozhodnutí, ještě to neznamená, že přesun musí proběhnout hned. Jde o to, že bude odsouhlasený záměr. A dle situace, bezpečnostní i jiné, se pak vyčká na vhodnou dobu. Neběží žádná lhůta,“ řekl redakci diplomatický zdroj. Podobný scénář mimochodem zvolily i Spojené státy, které o přesunu svého velvyslanectví rozhodly už v roce 1995, přičemž k samotnému stěhování došlo až v roce 2018.

Podle zjištění Seznam Zpráv český kabinet každopádně v současné době žádné rozhodnutí nechystá. „Nevím o tom, že by tato otázka měla být zařazena na jednání vlády,“ sdělil redakci Tomáš Pojar, poradce premiéra pro bezpečnost. Připustil také, že netuší, zda to ještě vláda do konce svého mandátu stihne. Redakce oslovila s dotazem přímo vládu a premiéra, mluvčí ale odpověď neposkytla.

O trochu sdílnější bylo Ministerstvo zahraničí. Mluvčí Daniel Drake rovněž uvedl, že vláda v záležitosti přesunu ambasády neučinila rozhodnutí. „Přesun zastupitelských úřadů je dle zákona v kompetenci ministra zahraničních věcí,“ připomíná, že organizaci by případně řešil resort.

Právě Lipavský se opakovaně vyjádřil, že přesun by byl v rozporu s mezinárodním právem, přinesl by bezpečnostní rizika a v neposlední řadě neodpovídá jednotnému postoji v Evropské unii.

Zastánci přesunu nicméně s výše zmíněnými argumenty nesouzní a žádají vládu alespoň o rozhodnutí. Senátoři navíc chtějí od kabinetu materiál, ve kterém by bylo jasné vyhodnocení možnosti a reálnosti přesunu.

K tomu ostatně vyzvali Fialův kabinet už v říjnu 2023, tedy po teroristických útocích Hamásu v Izraeli. Premiér tehdy bezprostředně uvedl, že by chtěl v řádu měsíců dovést přemístění velvyslanectví do úspěšného výsledku. Následný konflikt na Blízkém východě ale podle předsedy vlády celou situaci zpomalil.

Kýžené zprávy, která by přesun komplexně vyhodnotila, se nicméně senátoři zatím nedočkali. „Nevím o tom, že by nám vláda odpověděla. Když jsem se na to nedávno ptal pana premiéra, tak mi odpověděl slušně, ale žádný papír nepřiložil,“ poznamenal předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), který osobně přesun velvyslanectví nepodporuje.

Stěhování zastupitelského úřadu bude i hlavním tématem veřejné schůze horní komory ve čtvrtek 29. května. Svůj pohled by tam měl přijít přednést nejen premiér Fiala, ale i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) či ministr zahraničí Lipavský.

Hodnotící materiál hodlá po vládě poptat i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Slibuji veřejně, že se určitě zeptám, zda ten materiál existuje a zda ho můžeme obdržet,“ řekl na půdě Senátu koncem dubna.

V každém případě, pokud vláda nestihne do konce svého mandátu o přestěhování ambasády rozhodnout, opozice, která chce tvořit budoucí kabinet, má podle zjištění Seznam Zpráv celkem jasno. „Přesun podporujeme. Diskutujeme o tom mnoho let, v počátku jsme měli řadu otazníků, ale od roku 2018 jsme veřejně tento akt několikrát podpořili. Naposledy jsme k tomu vyzvali vládu v říjnu 2023 po teroristických činech Hamásu v Izraeli,“ uvedl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Poslanec Radek Vondráček, jehož jméno je mezi několika možnými kandidáty na post budoucího šéfa diplomacie za ANO, také doufá, že se přesunu dočká.

Na přesunu se ANO shodne i s hnutím SPD, o němž se spekuluje jako o jednom z možných koaličních partnerů ANO. „Podporujeme přesun a stejný postup již realizoval i Donald Trump,“ připomněl lídr SPD Tomio Okamura.

Naopak potíže by v případné vládě mohlo ANO čekat od hnutí Stačilo!, které je v otázce přesunu neústupné. „Rozhodně jsem proti. A je vidět, že vládní papaláši, kteří toto podporují, mají otázku svobody, demokracie, lidských práv a všeho okolo jen jako vějičku na novináře a pražskou kavárnu,“ sdělila redakci šéfka komunistů a hlavní tvář Stačilo! Kateřina Konečná.

Připomněla zároveň, že na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je vydán zatykač Mezinárodním trestním soudem za válečné zločiny v pásmu Gazy. „Přesto bez většího povšimnutí vládní politici od A do Z podporují jeho protilidovou politiku,“ dodala.

To Petr Macinka, předseda Motorisů sobě, si se stěhováním ambasády hlavu neláme, v podstatě je podle něho jasno. „Stane se to tak jako tak, takže to pro nás není téma. Přesun české ambasády nám nevadí, stejně jako by nám nevadilo, ani kdyby zůstala tam, kde je nyní – tedy v Tel Avivu, kde sídlí drtivá většina ostatních zastupitelských úřadů,“ řekl.

Podle Macinky je na stěhování nyní poměrně široká shoda napříč politickým spektrem. „A i izraelská média už v minulosti přinesla zprávu, že je to de facto hotová věc. Takže snad kromě latentních propalestinských extremistů typu Piráti a části hnutí STAN, anebo možná i Jana Lipavského, který rovněž v minulosti zastával silně propalestinské postoje, v České republice není nikdo, kdo by přesun ambasády z Tel Avivu zpochybňoval,“ dodal.

Spor o Jeruzalém, jehož východní část považují Palestinci za hlavní město jejich budoucího státu, mezinárodní společenství zaměstnává již déle než půl století. Izrael ovládl celé město v roce 1967, anexi východní části ale mezinárodní společenství neuznává.

Svoje ambasády má v Jeruzalémě nyní jen šest zemí světa: USA, Guatemala, Honduras, Kosovo, Paraguay a Papua Nová Guinea. Ze zemí EU o přesunu kromě Česka uvažuje i Maďarsko. Naopak zbytek EU trvá na setrvání zastupitelských úřadů v Tel Avivu.