Hlavní obsah

Vláda chce ulevit dálnicím a dostat zboží na koleje. Časem vysokorychlostní

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

7. 1. 19:21
aktualizováno • 8. 1. 16:13

Jedním z konkrétních cílů vlády je zmodernizovat 290 kilometrů železničních tratí. Doufá zřejmě, že se jí tím podaří splnit další plán v oblasti dopravy – uvolnit dálnice pro osobní vozy a přesunout část zboží na koleje.

Článek

Nová vláda se ve svém programovém prohlášení zavazuje zastavit práce na kanálu Dunaj–Odra–Labe, který si u předchozích vlád prosazoval prezident Miloš Zeman.

Naopak hodlá mnoho úsilí a do budoucna i nemalé peníze investovat do železniční dopravy, a to od regionálních tratí až po ty vysokorychlostní (VRT), které jsou v Česku zatím jen na papíře.

Správa železnic teprve v loňském roce zahájila práce na dokumentacích k územním rozhodnutím ke třem úsekům nových železnic včetně takzvaného Krušnohorského tunelu, který má českou VRT napojit na tu německou. Začala připravovat také podklady na posouzení vlivů stavby na životní prostředí EIA.

Nový kabinet označuje VRT za vládní prioritu, jejich výstavbu chce ošetřit dokonce zákonem. „Zásadní je, že při povolování staveb bude už možné spojit do jednoho stupně územní a stavební řízení. To by mělo vše zrychlit a zjednodušit,“ řekl již dříve pro Seznam Zprávy ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Dodal, že legislativní změna by mohla plánování tratí urychlit velmi výrazně. „Až od léta. Podařilo by se tak zajistit kvalitní přípravu před územním rozhodnutím a stavebním povolením,“ dodal.

Vysokorychlostní tratě, na nichž by vlaky mohly jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině, Správa železnic v Česku připravuje od roku 2014.

Plánované VRT v Česku

Síť vysokorychlostních tratí v Česku má tři hlavní části.

  • Praha – Brno – Ostrava a Brno – Břeclav

Vysokorychlostní trať má spojit tři největší města v České republice. Obsloužit má však i Jihlavu, Olomouc a další. Má být nejvytíženější v Česku.

  • Praha – Ústí nad Labem – Drážďany

Trať propojí Prahu se západoevropskými zeměmi. Má zlepšit dopravní spojení se severem Čech, který patří k ekonomicky zasaženým lokalitám. Pomoci by mohla i možnost doplnění větve na Most.

  • Praha – Hradec Králové / Pardubice – Vratislav (Wroclaw)

Zajistí spojení do Polska, ale také zrychlí spojení do turistických oblastí Krkonoš a Orlických hor. Pro Čechy by znamenala i rychlé propojení s Varšavou či pobřežím Baltského moře.

Už začátkem letošního roku Správa železnic uzavřela smlouvy na projekční práce VRT Moravská brána, která by měla propojit Prosenice s Ostravou. Stavba by mohla začít v roce 2025 a vlaky by na trať mohly vyjet o čtyři roky později.

Podle tiskové zprávy Správy železnic má na prvním, zhruba 20kilometrovém úseku vzniknout trakční napájecí stanice v Prosenicích, která zajistí dodávku elektrické energie pro provoz vlaků. „Realizován bude také sjezd na stávající železniční síť ve stanici Hranice na Moravě,“ stojí v tiskové zprávě.

Příprava vysokorychlostních tratí je běh na dlouhou trať, samotná výstavba tratí je otázkou let budoucích.

K financování většiny částí staveb VRT, jejichž cena byla souhrnně odhadována na 600 až 850 miliard korun, se proto současná vláda nejspíš nedostane. Vzhledem k rostoucí inflaci se mohou odhady nákladů do budoucna ještě navyšovat.

Podle ministra Kupky bude mít zpřesňování výše nákladu cenu až ve chvíli, kdy bude mít stát v ruce konkrétní řešení projektu.

Podle dřívějších propočtů třeba jen stokilometrová trať do Drážďan se dvěma supertunely měla vyjít podle odhadu Správy železnic při cenách roku 2021 na 143 miliard korun. Rychlotrať mezi Prahou a Brnem by podle studie proveditelnosti měla vyjít až na 324 miliard korun. V ceně by byly i protihlukové stěny, rychlé vlaky či nový terminál na periferii Jihlavy.

Příprava vysokorychlostních tratí však není jedinou prioritou nového Ministerstva dopravy. Programové prohlášení počítá se zvyšováním kapacit železniční infrastruktury obecně. Cílem vlády má být modernizace 290 kilometrů železničních tratí, dokončení přestavby železničních uzlů v Plzni a Pardubicích a zahájení přestavby uzlu Česká Třebová.

V návaznosti na to si klade za cíl nejen zvýšení počtu cestujících ve veřejné dopravě, ale také přesun části nákladní dopravy na koleje z přetížených silnic a dálnic. Přiblížili by se tak evropskému cíli, který je převod 30 procent nákladní dopravy ze silnic na železnici a vodu, a to do roku 2023.

Chuť přesunout dopravu z kamionů na koleje ale budou muset mít i samotní dopravci. Ti často argumentují, že doprava po železnici je logisticky náročnější. Kamion totiž dokáže zboží převézt takzvaně od rampy k rampě, což u vlaků možné není.

Jakým způsobem by vláda chtěla dopravce k tomuto přesunu motivovat a jak by jim případně mohla přesun na koleje usnadnit, programové prohlášení neříká. Podle Kupky však poptávka po železniční dopravě mezi dopravci existuje už nyní. „Naráží však na řadu úzkých hrdel. Dopravci nemají nedostatek zakázek. Potřebují ale, aby železniční síť byla s to je pojmout,“ vysvětluje.

Pomoct by měla modernizace železničních uzlů. Část je už v běhu, ku příkladu Pardubice, další, třeba Česká Třebová, jsou před zahájením. Pomoct zvýšení kapacity nákladní dopravy na železnici by měly i investice do zvyšování bezpečnosti.

„Díky investicím do ETCS se budeme snažit významně přispívat k bezpečnosti, aby se vlaky vešly do kratších slotů. To se už projeví,“ dodal Kupka. ETCS je jednotný evropský zabezpečovací systém, díky němuž je možné i zvýšení maximální rychlosti na trati.

Na letiště vlakem? Stále bez termínu

Na koleje by vláda ráda dostala i lidi cestující na pražské Letiště Václava Havla. O jeho železničním spojení s centrem Prahy se hovoří už od 90. let minulého století. Rychlodráha by měla přes letiště vést dále na Kladno.

Vzhledem k náročnosti projektu vláda neslibuje žádné termíny. V programovém prohlášení se zavazuje pouze k „urychlení přípravy a realizace stavby“.

U čeho programové prohlášení přináší konkrétní termín, je revize slev na jízdném, které zavedla Babišova vláda bez důvěry v roce 2018. Revize má být hotová do 30. června tohoto roku.

S přispěním Filipa Horáčka.

Článek jsme aktualizovali o vyjádření ministra dopravy Martina Kupky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované