Článek
Provozovatelé kritické infrastruktury i policisté by mohli získat více možností, jak zasáhnout proti dronům, které neoprávněně proniknou do bezletové zóny chráněných objektů. Počítá s tím novela, kterou v pondělí schválila vláda, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. O vymezení zvláštních chráněných prostorů by provozovatelé mohli požádat, proti dronům by pak měli možnost zasahovat jejich proškolení zaměstnanci.
V současnosti mohou bezpilotní systém eliminovat policisté nebo vojáci. S ohledem na vysoký počet objektů kritické infrastruktury je ale jejich reakční doba omezená. „Naše zkušenosti i zkušenosti ze zahraničí ukazují, že rychlost zásahu proti dronu je při ochraně kritické infrastruktury klíčová. Navíc roste počet incidentů, kdy takovou oblast naruší dron. Za současné bezpečnostní situace proto potřebují mít subjekty kritické infrastruktury i bezpečnostní složky účinné možnosti, jak adekvátně reagovat,“ uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
Nová úprava podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) zajistí jasný a vyvážený rámec pro ochranu kritické infrastruktury bez toho, aby nepřiměřeně omezoval oprávněný provoz dronů. Podle dřívějších informací se dotkne úprava například mezinárodních letišť, energetických uzlů či jaderných elektráren.
Kromě zaměstnanců provozovatelů kritické infrastruktury by měli oprávnění k zásahu získat podle návrhu také příslušníci zpravodajských služeb, vězeňské služby nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Pravomoc zasáhnout získají i hasiči, a to při záchranných pracích, pokud dron přímo ohrožuje bezpečnost záchranářů či letecké techniky. U policistů a vojenských policistů pak úprava podmínky pro zásah zjednodušuje. Zásahy mají být možné ve všech typech zón s omezením pro drony, které jsou zobrazené v digitální mapě.
Ministerstvo vnitra uvedlo, že informace o bezpečném používání dronů v Česku jsou k dispozici na webu letejtezodpovedne.cz. K potřebné předletové přípravě pak pomůže aplikace DroneMap, která v ČR závazně zobrazuje zóny se zákazy nebo podmínkami pro jejich provoz.
Bezletové zóny nad objekty kritické infrastruktury bude vyhlašovat po dohodě s dalšími subjekty Úřad pro civilní letectví. Aktivní zásah bude možný proti dronu letícímu bez povolení ve formálně vymezené zóně. Nejdůležitějším kritériem bude ochrana života, zdraví i majetku, při zásahu bude také nutné minimalizovat riziko pro okolí.
Metnar po jednání vlády řekl, že přesné odhady počtu subjektů, které se zapojí, zatím nemá. „Odhaduji, že to budou stovky až jednotky tisíc subjektů, které se nám do portálu subjektů kritické infrastruktury přihlásí a budou chtít mít celou tu dokumentaci a vyškolené lidi, aby mohli ten subjekt chránit a zasáhnout,“ uvedl. Česko je legislativně vepředu, podobné zákony zatím v Evropě mají jen Dánsko a Francie, pracuje na něm Rakousko, řekl ministr.
Jedním z letošních incidentů souvisejících s drony bylo květnové narušení provozu pražského letiště, kdy se bezpilotní prostředek neoprávněně pohyboval v bezletové zóně. Podobné incidenty zaznamenala v posledních měsících také řada dalších evropských zemí.
