Volit už od šestnácti? U voleb na radnice by to šlo, říkají experti

Rozhodovat o tom, kdo v obci hospodaří a vládne, mohou nyní jen lidé starší 18 let. To ale podle poslanců opoziční TOP 09 není správné. Ve Sněmovně proto pozvedli téma snížení volebního práva na hranici 16 let. Zavést ho chtějí už pro příští komunální volby v roce 2030.

„Jsou už teď informačně mnohem gramotnější než řada lidí s volebním právem,“ obhajoval návrh předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. „Mohou pracovat, mohou odvádět daně, ale nemohou rozhodovat o tom, co je jim nejbližší,“ podivoval se.

Jako dobrý nápad hodnotí změnu legislativy politolog Jakub Lysek z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Posunutí hranice volebního práva v komunálních volbách podle něj nemůže současnému stavu jakkoliv uškodit. Naopak u něj vidí možné pozitivní efekty.

„Já bych to určitě udělal. Když totiž snížíte volební právo v komunálních volbách na 16 let, studenti si navyknou k volbám chodit a posílí to demokracii,“ argumentuje Lysek.

Vláda však návrh opoziční strany nepodpořila, podle ní by mu měla předcházet širší celospolečenská diskuse. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) při hájení vládního rozhodnutí zároveň uvedl, že 18 let je obecně přijímaná hranice, při které člověk dosahuje zralosti. „Koneckonců, jakékoliv smlouvy a jednání mohou zavazovat třetí osoby, až když je uzavře osoba zletilá, tedy 18letá,“ řekl Tejc.

Kabinet dále ve svém zamítavém stanovisku uvedl, že „osoby mladší 18 let jsou většinou stále ještě žáky středních škol a učilišť a lze je považovat za skupinu zvláště zranitelnou, pokud jde o jejich možné ovlivňování“.

Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Jüptner pokládá některé důvody vlády, kterými návrh odmítla, za liché. „Vždy, když se objeví něco, co tu ještě nebylo, tak to zcela přirozeně budí obavy. Ale za mě tento argument určitě není validní. Žáci středních škol bezpochyby ovlivnitelní jsou, ale ze své podstaty je ovlivnitelný každý volič, bez ohledu na svůj věk,“ reaguje Jüptner na slova kabinetu Andreje Babiše (ANO).

S tím souhlasí také politolog Lysek. To, že zákon vláda odmítla, mu ale smysl dává. „Myslím si, že to může posílit demokracii a oslabit Andreje Babiše. Ti lidé nebudou volit extremistické strany, ANO a SPD půjdou dolů a pomůže to současným opozičním stranám,“ vysvětluje Lysek.

Jeroným Tejc podotkl, že je o návrhu snížení věkových hranic nejen v oblasti voleb ochotný debatovat. Je to totiž právě jeho resort, který bude mít za úkol vypracovat případnou změnu zákona snižující trestní odpovědnost pod 15 let. Vláda navíc ve svém programovém prohlášení slíbila, že tento krok zváží.

Podle Jüptnera je snížení hranice volebního věku na 16 let naprosto standardním návrhem, který se diskutuje nejen v západních zemích, ale také mezi sousedy České republiky. Konkrétně pro komunální volby používá hranici 16 let většina spolkových zemí v Německu. Ve všech volbách pak nezletilým umožňuje hlasovat Rakousko, stejnou podobu se snaží prosadit také vláda ve Velké Británii.

Pro většinu zemí je typické, že voličem se stává ten, kdo stanoveného věku dosáhne nejpozději v den voleb. Řecko se rozhodlo toto pravidlo pojmout vlastním způsobem. Aby mohl občan v balkánské zemi hlasovat, stačí, když dosáhne 17 let v roce konání voleb. V praxi to tedy znamená, že v řeckých červnových volbách v roce 2023 mohl hlasovat také ten, kdo své 17. narozeniny oslavil až na Silvestra.

Změna zákona, kterou navrhují poslanci TOP 09, se má vztahovat výhradně na volby do obecních zastupitelstev. Tomu ale nerozumí ministr spravedlnosti Tejc. „Je velmi zvláštní návrh předkládat bez odůvodnění, proč se to má týkat pouze komunálních voleb, a nikoliv voleb krajských nebo senátních,“ shodla se podle něj vláda.

Tejcovo podivení podle politologa Lysky není na místě. Expert tvrdí, že snížení volebního věku u voleb do Senátu či vedení krajů může mít určitá rizika, například možné sklony k extremistickým názorům. Voleb do obecního zastupitelstva se to však netýká. „Voliči se na lokální úrovni rozhodují podle lokálních témat. I tihle voliči si musí vyhodnotit, jestli chtějí park, nebo cyklostezku,“ tvrdí Lyska. Proto pokládá za správné začít právě u nich.

O tom, že je vhodné začít u místních voleb, je přesvědčený také Jüptner. „Komunální úroveň je taková laboratoř. Vždy se zcela přirozeně začíná u ní, jako to třeba udělalo Rakousko,“ komentuje výrok ministra politolog.

„Kladu si otázku, jestli tenhle argument pan ministr Tejc myslel vážně. Hnutí ANO má velmi profesionální komunikaci a dobrý politický marketing, takže by určitě nechtěli říct, že někomu něco odepřou, protože by tím potenciálně mohli vzbudit odpor. Pan ministr se nejspíš snažil naznačit, že kdyby bylo po jeho, otevřel by volební právo na více úrovních. Přitom ale moc dobře ví, že k tomu nedojde,“ vysvětluje si tvrzení člena vlády Jüptner.

Na posunutí hranice u obecních voleb politolog nevidí nic špatného, naopak ho považuje za smysluplné. „Středoškoláci jsou uživateli služeb obce stejně jako všichni ostatní. V některých západních zemích se zároveň mluví o výchově k občanství a k demokracii. Tohle je ta nejlepší cesta, jak do toho mladí lidé mohou proniknout,“ komentuje Jüptner. Že by změna zvýšila volební účast, si ale nemyslí.

Přestože pochází novela z řad opozice, shoda na ní nepanuje ani tam. Pro snížení věkové hranice jsou Piráti, kteří změnu zákona vítají, a Starostové. Ti chtějí ale přijít s vlastním návrhem, v němž kromě volebního práva zároveň garantují 16letým možnost pokládat dotazy zastupitelstvu, účastnit se volebních komisí a místních referend.

Odlišné pohledy pak panují mezi občanskými demokraty a lidovci. ODS označuje diskusi za důležitou, avšak názory jednotlivých zákonodárců se liší. „Podle výsledků studentských voleb by někdo mohl očekávat, že to budeme prioritně tlačit. Když je ale drtivá většina systémových věcí nastavena od 18 let, tak je otázkou, zda dělat zrovna pro volby takovou nesystémovou výjimku,“ říká místopředseda sněmovního klubu ODS Jiří Havránek.

Předseda poslanců KDU-ČSL Marian Jurečka zase nehodnotí jako systémově správné, aby úprava věku platila pouze pro komunální politiku, a nikoliv pro všechny typy voleb. Pokud by se návrh vztahoval i na ně, je o něm ochoten debatovat.

Podle vlády by novela rozšířila volební právo o zhruba 200 tisíc nezletilých občanů. Poslední data o tom, jak právě oni hlasují, pochází ze studentských parlamentních voleb, jež na středních školách v roce 2025 uspořádala organizace Jeden svět.

Ze skoro 90 tisíc platných hlasů vyšlo najevo, že bývalou vládní pětikoalici by upřednostňovalo zhruba 58 procent žáků. Pro strany nynějšího kabinetu by se pak rozhodla přibližně čtvrtina studentů. Nejlépe z vládních subjektů dopadla s 20,6 procenta koalice Spolu, z opozice vyčnívali nejvíce Motoristé s 12,6 procenta.