Hlavní obsah

Vše o korespondenční volbě. Koho se týká, jak bude v praxi náročná?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

Seznam Zprávy přinášejí přehled základních otázek a odpovědí týkajících se korespondenční volby ze zahraničí, kterou by poslanci rádi uzákonili už od roku 2025.

Článek

Umožnit lidem, kteří dlouhodobě žijí nebo studují v zahraničí, pohodlnou účast ve volbách bez nutnosti jet k volební urně na mnohdy stovky kilometrů vzdálenou ambasádu, by měla novela volebního zákona, do které se ve středu v prvním čtení pustí Poslanecká sněmovna.

Kolem zavedení korespondenční volby se už od počátku šíří řada mýtů a nejasností. A to zejména, kdo bude a nebude moct korespondenčně volit a proč.

  • Kdo bude moct nejspíš od roku 2025 korespondenčně volit?

„Korespondenční volba je zamýšlena pro lidi, kteří se v zahraničí zdržují delší dobu,“ říká jedna z předkladatelek novely, poslankyně hnutí STAN Lucie Potůčková. Zjednodušeně řečeno –⁠⁠⁠ korespondenční volbu může využít ten, kdo bude mít v zahraničí pobyt.

„Zákon stojí na tom, že by ten člověk měl mít v zahraničí bydliště,“ vysvětluje za předkladatele poslankyně Eva Decroix (ODS). To se však bude týkat i těch, kteří budou v zahraničí pobývat i na kratší dobu, příkladem jsou třeba studenti na výměnných pobytech nebo lidé pracujících na nějakých projektech či montážích po dobu několika měsíců.

Novela má vyjít vstříc zejména lidem žijícím v zahraničí v místech vzdálených od české ambasády. Ti k volbám často musí cestovat stovky až tisíce kilometrů, v některých případech i do sousedního státu. Komplikace to přináší zejména krajanům žijícím ve velkých zemích jako USA, Kanada či Austrálie.

Základem bude být zapsaný na seznamu voličů u tamní ambasády, což podle Potůčkové bude možné zajistit i skrze datovou schránku. Bude také nutné oznámit svoji adresu v zahraničí, u studentů to může být i adresa kolejí, na kterých se budou po danou dobu zdržovat.

Jakým konkrétním způsobem se to bude dokládat, je prozatím v řešení a podle poslanců je možné, že dojde ještě k nějakým spíše kosmetickým úpravám.

„Zatím metodika hovoří o dokládání smluv, faktur nebo jiné právní listiny, která vztah k bydlišti prokáže. Ještě na tom pracujeme, abychom to těm lidem co nejvíce usnadnili,“ vysvětluje Potůčková.

  • Mohou korespondenčně volit turisté?

Návrh v podobě, v jaké je v současné době poslán do Sněmovny, s takovou variantou nepočítá. Turisté tak budou moct využít pouze možnost volit s dopředu zajištěným voličským průkazem na české ambasádě. Poštou svůj hlas však nepošlou.

„Diskuze o dovolenkářích je na místě, ale pojďme nejprve schválit návrh tak, jak jsme ho teď představili a případně ho rozšířit až později, kdy opozici a části populace prokážeme, že je to bezpečné a není důvod se obávat falšování,“ vysvětluje Eva Decroix.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který je spolupředkladatelem návrhu, současná podoba, tedy bez dovolenkářů, vychází z koaliční shody. „Budoucí debatu o rozšíření tohoto návrhu si ale umím představit,“ uvedl.

  • Jak bude zajištěna korespondenční volba v místech vojenského konfliktu nebo v regionech s nespolehlivými službami?

Rozhodnutí o tom, kde bude korespondenční volba probíhat, bude na Ministerstvu zahraničí, které územní obvody nebo jejich části stanoví vyhláškou. „Vychází přitom z dostupnosti a podmínek poskytování poštovních služeb na příslušném území. Budou to jednotky případů, velice výjimečné, kde se ví, že probíhá válečný konflikt a nebude tam možné garantovat realizaci volby, případně u míst uprostřed džungle, kde není základní doručovací služba,“ vysvětluje poslankyně Potůčková.

  • Jak vlastně korespondenčně odvolit?

Každý, kdo bude chtít v zahraničí volit korespondenčně, musí být zapsaný ve zvláštním volebním okrsku. Kdo v něm bude hlasovat poprvé, si o zapsání do něj musí zažádat. Ode dne vyhlášení termínu voleb si u zastupitelského úřadu, v jehož volebním okrsku bude zapsán, zažádá o vydání písemností potřebných ke korespondenčnímu hlasování, a to osobně nebo písemně, i pomocí datové schránky.

Zastupitelský úřad mu nejpozději do 25 dnů před volbami na danou adresu zašle potřebné dokumenty –⁠⁠⁠ identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování včetně odkazu na internetové stránky, kde jsou přístupné hlasovací lístky k vytištění.

Volič si hlasovací lístek vytiskne a vloží ho do úřední obálky, stejně jako při volbě u urny. Tuto obálku pak spolu s podepsaným identifikačním lístkem vloží do doručovací obálky, na které už bude předtištěna adresa zastupitelského úřadu, na niž ji pošle.

  • Co se bude dít s obálkou po doručení na zastupitelský úřad?

Doručenou doručovací obálku označí zastupitelský úřad časem přijetí a do předání zvláštní okrskové volební komisi ji uchovává nerozlepenou na bezpečném místě. Komisi předá obálky, které byly doručeny nejpozději do ukončení hlasování ve zvláštním volebním okrsku. Ty, které přijdou po lhůtě, uloží nerozlepené k volební dokumentaci.

  • Bude sčítání opravdu tajné a neovlivnitelné?

Po ukončení hlasování komise otevře doručovací obálky a zkontroluje, zda obsah splňuje všechny náležitosti. Ty bez podepsaného identifikačního lístku, bez voličského průkazu (pokud byl voliči vydán) nebo ty obsahující více úředních obálek nebo identifikačních lístků, komise odloží k volební dokumentaci jako neplatné.

U voličů, kteří zaslali platnou obálku, to vyznačí v seznamu u jejich jména a obálku vhodí do volební urny k hlasům, které voliči na ambasádě odevzdali osobně. Komise volební urnu otevře a se sčítáním začne až poté, co do ní umístí všechny korespondenčně zaslané hlasy.

Reklama

Doporučované