Článek
Celkem 53 expertek a expertů z lidskoprávních vládních rad, výborů a pracovních skupin k úterý rezignovalo. Nesouhlasí s přesunem agend z gesce Úřadu vlády pod tři ministerstva. Podle nich tento krok ochranu zranitelných v Česku oslabí, potřeba je nadresortní řízení.
Vadí jim i to, že kabinet se svými poradními sbory změny předem neprojednal a jejich následné připomínky nezohlednil. Rezignující to uvedli v prohlášení, které poskytli ČTK. V radách a výborech působili zdarma. Podle odhadů jich odchází asi třetina.
„Za této situace již nevidíme možnost, jak v poradních orgánech účinně naplňovat jejich poslání a odpovědně vykonávat mandát, který jsme přijali. Proto jsme se rozhodli ke společné rezignaci,“ napsali.
Vláda o přesunu agendy lidských práv, rovnosti žen a mužů, národnostních menšin, zdravotně postižených, romských záležitostí a neziskových organizací z gesce Úřadu vlády pod tři ministerstva rozhodla v polovině května. Převádí se i zázemí šesti vládních rad. Ty mívají kolem tří desítek členů. Experti a expertky z nich tvoří jen část.
Podle kabinetu bude nové nastavení efektivnější. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha novinářům před nedávnem řekla, že nový model je lepší a bude velmi dobře fungovat.
Mezi ty, kdo odcházejí, patří bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková z rady vlády pro lidská práva a pracovní skupiny pro porodnictví při radě pro rovnost žen a mužů. Rezignovala také šéfka výboru pro práva cizinců lidskoprávní rady Magda Faltová, člen rady vlády pro lidská práva Kumar Vishwanathan, právník Jakub Tomšej z výboru pro sociální politiku rady pro rovnost žen a mužů, šéfka Centra Locika Petra Wünschová z výboru pro práva dítěte, výboru pro prevenci domácího násilí a výboru pro práva obětí, Štěpán Jurajda z výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice či místopředseda rady vlády pro záležitosti romské menšiny Marian Dancso.
Pět desítek odbornic a odborníků připomnělo, že navrhovali kompromisní varianty. Do sjednaného termínu odpověď neobdrželi. „Vláda dlouhodobě nenaslouchá odborníkům, které sama přizvala k řešení komplexních společenských témat. Její postup oslabuje ochranu lidských práv a nahrazuje dialog a partnerství jednostranným prosazováním vlastních rozhodnutí navzdory nesouhlasu odborné veřejnosti,“ uvedl člen pracovní skupiny na podporu lidí s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči Petr Třešňák.
Šimůnková přesuny agend označila za nejdramatičtější a takřka nevratný zásah do jejich fungování za posledních 30 let. Míní, že se tak likviduje jejich nezávislost a nadresortnost, hrozí jim postupně zánik. Podle Adély Hořejší z výboru pro práva obětí a skupiny pro porodnictví poradní týmy představovaly díky zastoupení různých profesí platformu pro odhalení problémů a návrhy opatření. Je přesvědčena o tom, že rozdělením mezi resorty stát ztratí schopnost jednat systematicky. Rezignující dodali, že znepokojení vyjádřily i některé evropské instituce.
Seitlová: Přesun agend je nedomyšlený
Přesun lidskoprávní problematiky a zázemí vládních rad z gesce Úřadu vlády pod ministerstva představuje podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) nedomyšlenou destrukci této agendy. Fungování systému ochrany zranitelných v novém nastavení si nedokáže představit. Seitlová to řekla v úterý novinářům. Kritizovala také škrty financí na kulturní či humanitární projekty. Výpadek pěti desítek odbornic a odborníků se dá podle místopředsedkyně horní komory nahradit jen těžko.
Agenda lidských práv, národnostních menšin, postižených, romských záležitostí, neziskových organizací či rovnosti žen a mužů nebude od 1. července spadat do gesce Úřadu vlády, ale rozdělí se pod ministerstva spravedlnosti, práce a kultury. V polovině května o přesunu bez předchozího projednání se zaměstnanci a svými vládními radami rozhodl kabinet. Experti to kritizovali. Podle nich se ochrana zranitelných oslabuje a agenda likviduje.
„Je to podle nejen mého názoru nedomyšlená destrukce agend, které se rozbíjejí na jednotlivá ministerstva. Byl to 25 let fungující mechanismus,“ uvedla Seitlová. Poukázala na rychlost rozhodnutí vlády bez projednání s jejími lidskoprávními radami.
Pod jednotlivá ministerstva se s přesunem vládních expertů na problematiku lidských práv přesouvá i zázemí vládních rad. Premiér Andrej Babiš (ANO) několikrát uvedl, že se rady budou dál scházet, bude jim předsedat a zasedání se budou účastnit ministři, kteří na jednání jako členové dosud ne vždy chodili. Podle odborníků je podstatné ale hlavně to, že se přesunem z gesce Úřadu vlády oslabuje dosavadní nadresortnost a možnost koordinování kroků jednotlivých ministerstev.
„Premiér chce radám nadále předsedat, ale odbory (úřednické úseky) budou na ministerstvech podřízeny ministrovi. Nedokážu si představit, jak bude řízení probíhat, jestli premiér bude agendy řídit přes ministry, nebo je bude obcházet,“ uvedla Seitlová. Výpadek pěti desítek expertek a expertů z vládních rad, kteří státu poskytovali svůj odborný pohled zdarma, půjde podle ní nahradit velmi těžko.
Místopředsedkyně kritizovala také škrty ve financích pro neziskový sektor. Podle ní je propad peněz na kulturní, lidskoprávní či humanitární projekty dramatický. Podpora se snížila o stovky milionů korun. Ochromí to služby pro potřebné, ochranu zranitelných i mezinárodní pověst Česka, shodla se Seitlová se svou skupinou poradců.
Podle Ivy Kuchyňkové z Charity ČR odcházející členy rad, kteří se tématům věnují roky, orientují se v legislativě a znají situaci v terénu, nelze nahradit. Změny agend označila za obrovský zásah do demokracie a polistopadových principů rovných podmínek pro všechny. Podle experta České rady dětí a mládeže Aleše Sedláčka, který k dnešku rezignoval jako místopředseda vládní rady pro nestátní neziskové organizace, dosavadní složení radních pokrývalo celou problematiku. „Nějak asi nahradit půjdou. Otázka je, zda zůstane vyváženost,“ řekl Sedláček.
Text jsme doplnili o vyjádření místopředsedkyně Senátu.
