Článek
Stávku poznají diváci na všech programech s výjimkou Déčka, prohlásil za Českou televizi reportér Jan Moláček. Projeví se na sociálních sítích ČT, v iVysílání a na dalších webech i teletextu. Její součástí bude protestní shromáždění v pondělí 22. června mezi 12. a 13. hodinou před budovou zpravodajství na Kavčích Horách.
Podobně bude postupovat i Český rozhlas, i tam se podle Jana Hergeta stávka vyhne jen dětské stanici Junior. „Celoplošné, regionální i digitální stanice se několikrát během dne propojí k jednotnému vysílání. Stávka se dotkne různých pořadů, které budou vypadat jinak, než jsou posluchači běžně zvyklí,“ upřesnil Herget. Stávku podle něj symbolicky podpoří také Symfonický orchestr Českého rozhlasu.
Herget s Moláčkem za iniciativu Veřejnoprávně zároveň zdůraznili, že stávkou neporuší zákon, kodex ani memorandum a doručí veřejnou službu. „Jsme ale zároveň odhodláni pokračovat v ještě důraznějších protestech. Uděláme všechno pro to, abychom média veřejné služby v jejich současné podobě uhájili.“
„Stávka ale určitě neohrozí klíčové funkce médií veřejné služby. Zpravodajství a publicistika zůstanou v České televizi i Českém rozhlase zachovány v plném rozsahu. Stávka neporuší zákon, kodexy ani závazky veřejné služby,“ uvedli zástupci obou médií a iniciativy Veřejnoprávně.
Jak přesně se stávka projeví, zástupci iniciativy nechtěli zatím specifikovat. „Projeví se to po celý den již od rána, každou celou hodinu převážně v živých pořadech,“ řekla ČTK Eliška Záleská z iniciativy Veřejnoprávně za ČT. Moderátoři nebudou nijak označeni a nebude omezena ani kvalita vysílání. Podle informací z ČRo se stávka projeví v krácení některých živých pořadů.
Vláda v pondělí schválila návrh zákona o financování veřejnoprávních médií, kterým ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Rozpočty obou institucí se tak vrátí před loňské zvýšení poplatků a sníží se o zhruba 15 procent, celkem o 1,4 miliardy korun. Česká televize a Český rozhlas už uvedly, že kvůli úsporám by musely omezit výrobu pořadů a propustit 450 až 700 ze 4250 zaměstnanců.
Podle iniciativy Veřejnoprávně vláda svým rozhodnutím potvrdila, že jejím cílem jsou slabá a ovladatelná veřejnoprávní média. „Zrušením poplatků, převedením financování pod státní rozpočet a současným razantním výpadkem příjmů otevřeně útočí na stabilitu a nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Zaměstnanci chtějí stávkou chránit nezávislost a kvalitu vysílání, svobodné rozhodování o jeho obsahu i možnost pracovat bez politického nebo jiného nátlaku,“ uvedla ve středečním prohlášení.
Do stávky se podle organizátorů zapojí také zaměstnanci, kteří nejsou běžně slyšet ani vidět ve vysílání a nezajišťují kritický provoz obou institucí. Další konkrétní projevy stávky iniciativa představí v pondělí.
Stávkový výbor odborových organizací ČRo podle svého předsedy Jana Křemena sdílí obavy iniciativy Veřejnoprávně, na jejichž základech připravuje vyhlášení 24hodinové výstražné stávky a vyjadřuje akci podporu. „Odborová organizace působící v ČRo po vyhodnocení dopadů avizovaného vládního zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky, je připravena odpovědět na situaci adekvátními prostředky,“ řekl ČTK Křemen.
Reakce vedení ČRo a prezidenta Pavla
Vedení ČRo vzalo podle svého vyjádření oznámení výstražné stávky části svých zaměstnanců na vědomí. „Respektujeme právo zaměstnanců vyjádřit svůj postoj k otázce, která se bezprostředně dotýká budoucnosti veřejné služby. Zároveň je naší povinností zajistit, aby Český rozhlas i v den stávky v co nejvyšší možné míře plnil své zákonné poslání vůči posluchačům,“ uvedl generální ředitel ČRo René Zavoral.
ČRo v souvislosti se stávkou připravuje organizační opatření, jejichž cílem je zachovat základní zpravodajský servis a nezbytné služby veřejného zájmu. Stávka se podle vyjádření ČRo dotkne různých pořadů, které budou vypadat jinak, než jsou posluchači běžně zvyklí.
Prezident Petr Pavel chystanou jednodenní stávku zaměstnanců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) chápe. Při středeční návštěvě Vysočiny ji označil za legitimní. Novinářům řekl, že rozumí obavám a nejistotě, které pramení z plánu vlády na změnu financování těchto veřejnoprávních médií.
Pavel uvedl, že převedení veřejnoprávních médií pod státní rozpočet nebo fond po vzoru severských zemí nemusí být v principu špatným krokem. „Za předpokladu, že je explicitně chráněna jejich nezávislost. My teď začínáme tak trochu od konce tím, že vláda rozhodla o převedení financování z poplatků na státní rozpočet, aniž by byl definován rozsah veřejné služby, ochrana nezávislosti,“ uvedl.
Z toho důvodu určitou nejistotu a obavy chápe. „Je to (stávka) legitimní výraz veřejnosti, případně zaměstnanců, který je naprosto v pořádku. Počkejme, s čím přijde a jak na to bude vláda reagovat,“ doplnil.
Pavel v úterý řekl, že na financování ČT a ČRo prostřednictvím poplatků neviděl nic, co by nefungovalo a bylo nutné měnit. Uvedl také, že neslyšel žádné zdůvodnění ani analýzu, pouze vůli převést financování na stát. Postup podle něj není šťastný. Prezident chce počkat, v jakém stavu k němu návrh zákona přijde, a teprve poté rozhodnout o dalším postupu.
Výstražná 24hodinová stávka je podle iniciativy v souladu s právem na stávku zaručeným Listinou základních práv a svobod. V případě, že vláda bude v krocích ke změně financování veřejnoprávních médií pokračovat, je iniciativa připravena přistoupit k razantnějším akcím.
