Článek
Město Trhový Štěpánov je známé pro svou blízkost D1 nebo bájné hoře Blaník. V blízké budoucnosti může být ale významné ještě jednou věcí: na jeho území má vzniknout území, kde bude oproti okolí o poznání snadnější povolit výstavbu větrných elektráren.
Takzvaných akceleračních oblastí má podle návrhu, který Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo tento týden, vzniknout 94. Mělo by jít o území vhodná pro výstavbu solárních či větrných elektráren, kde podle státu nehrozí významný střet s jiným zájmem, jako je třeba ochrana přírody.
Cílem je, aby se zásadně zjednodušilo a zkrátilo povolování, a to až na jeden rok. Investor například nebude muset žádat o ekologické povolení EIA, dopady se budou hodnotit už při vymezování zón.
Jenže jak se nyní ukazuje, některé obce včetně Trhového Štěpánova mají jiný názor. „Návrh akcelerační zóny v této podobě jednoznačně odmítáme. Ne kvůli odporu k obnovitelným zdrojům, ale kvůli tomu, že zcela nerespektuje specifika území ani hlas místních samospráv,“ řekl Seznam Zprávám starosta Josef Korn.
Plánovat větrníky zhruba osm kilometrů od CHKO Blaník považuje za nepřijatelný zásah do krajiny. Vadí mu také, že podle mapy by nejbližší elektrárny mohly stát méně než kilometr od Rehabilitačního ústavu Kladruby. Proti návrhu tak spolu s okolními obcemi připravuje starosta námitky.
A není jediný. Seznam Zprávy oslovily zhruba šedesátku obcí, kterých se návrh akceleračních zón dotýká, do vydání odpovědělo 25. A 20 z nich se jednoznačně vyslovilo proti návrhu. Zbytek se teprve rozhoduje, jaké stanovisko zaujme.
„Místo není vhodné, námitky uplatníme,“ řekl redakci třeba Pavel Bičánek z Horních Životic nedaleko Bruntálu. „Obec Beňov bude určitě podávat odvolání,“ uvedl starosta Ivo Pitner.
Obce nyní mohou podávat připomínky, a to do konce května. Ještě předtím se odehraje 30. dubna jednání s dotčenými orgány a 15. května s veřejností a obcemi - tam plánuje ministerstvo pro místní rozvoj plán detailně představit a vysvětlit.
Vláda upozorňuje, že plán se může ještě měnit. „Návrh představuje oblasti vhodné k výstavbě větrných a fotovoltaických elektráren, nejde ale o konečnou podobu. Naopak tímto krokem teprve začíná proces, ve kterém se budou vyjadřovat kraje, obce, veřejnost i další orgány státní správy,“ uvedla už dříve ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
Také vysvětlila, že vznik akcelerační zóny nutně neznamená, že tam elektrárna opravdu vznikne.
Své vyjádření by obce neměly odsouvat, říká ředitelka Sdružení místních samospráv ČR Jana Přecechtělová. „V tomto okamžiku je pro samosprávy naprosto klíčové, aby nezůstaly pasivní a využily nadcházející veřejné projednání. Je zapotřebí zdůraznit, že pouze ten, kdo se nyní aktivně vyjádří, si do budoucna vytváří právní prostor pro případný soudní přezkum,“ řekla.
Místa bohatá na vítr, ale i na přírodu
Návrh se týká i menších a středně velkých měst. I ty podají námitky. „O přípravě akceleračních zón jsme byli informováni, ale jejich rozsah a snížení limitu na pouhých 500 metrů od zastavěného území považujeme za nepřijatelné,“ uvedla tisková mluvčí Trutnova Adéla Ščudlová. Město chce připomínkovat vzdálenost od nejbližších obydlí, počet a hustotu větrných elektráren, konzultovat to bude s odborníky na právní otázky energetiky.
„S akceleračními zónami v kulturní krajinné oblasti svahy Nízkého Jeseníku nesouhlasíme, rozumíme tomu, že určená místa jsou bohatá na větrné podmínky, ale jsou bohatá i v rámci krajiny,“ napsala redakci vedoucí odboru životního prostředí města Šternberk Jarmila Martinátová.
Upozornila, že zásady územního rozvoje Olomouckého kraje nepřipouští umísťování staveb a zařízení obnovitelných zdrojů ve dvanácti určených kulturních krajinných oblastech. „Jistě i to má své výjimky, ale předpokládáme, že pokud se velmi intenzivně pracovalo na tom, aby se větrné elektrárny nestavěly v této lokalitě, tak to má své opodstatnění právě v hodnotě území a krajiny,“ uvedla.
„Určitě budeme podávat připomínky a počítáme s účastí na veřejném projednání 15. května,“ potvrdil starosta Ralska Miloslav Tůma. Podle mapy je pro výstavbu solárů určená ranvej bývalého letiště Hradčany.
Jiné z obcí se bojí omezení rozvoje. Třeba v obci Vrbka na Kroměřížsku má akcelerační zóna přímo navazovat na dvě třetiny hranice současného intravilánu obce, upozornil Seznam Zprávy starosta Viliam Pospíšil. „Nemyslím si, že plochy, které jsou prakticky pole a sady, by se měly změnit v plochy skla a polovodičů,“ uvedl.
Větrníky na zasypaném lomu? diví se starosta
Někteří ze starostů upozorňují, že nejsou proti stavbě větrných elektráren, vadí jim ale navržené místo. Například Norberčany podobné projekty dlouhodobě podporují, v jejich katastru už tři turbíny stojí a loni obec s investorem podepsala smlouvu o rozšíření větrného parku.
„Vybraná oblast skutečně zahrnuje území, které obec dlouhodobě toleruje pro případné rozšíření větrného parku. Nicméně rozsah akcelerační oblasti a počet strojů, které by bylo možné v našem katastru umístit, jsou v přímém rozporu s naším záměrem. V této podobě je návrh pro obec absolutně nepřijatelný,“ řekl starosta Stanislav Hudáček.
„Určitě pošleme nesouhlasné stanovisko – není to obecně proti stavbám větrných elektráren, ale rozhodně jsme proti tomu, aby akcelerační zóna sahala cca 500 metrů od obydlených částí města,“ uvedl Pavel Horák, starosta města Morkovice-Slížany na Kroměřížsku.
Se zájmem investorů se v minulosti už setkala i obec Vintířov. „V současné době evidujeme určitou iniciativu ze strany společnosti SUAS pokračovat v úvahách o využití větrné energie v širším území. Zásadní však je, že případná realizace takové výstavby není ani v jedné z lokalit, které jsou v návrhu zakresleny. Domnívám se proto, že osoby, které návrh připravovaly, zřejmě místní poměry příliš neznají,“ diví se starosta Marek Choc.
Říká, že v části označené pro větrnou energii se nachází lom po ukončené těžbě hnědého uhlí. Ten se rekultivoval zeminou, která podle starosty není dostatečně stabilní pro umístění větrné elektrárny.
„S ohledem na výše uvedené proto považujeme navržené vymezení této plochy za velmi problematické a budeme požadovat bližší vysvětlení i možnost se k návrhu oficiálně vyjádřit,“ říká.
Jiné obce, kterých se výběr akceleračních zón týká, zase stavbu elektráren už v minulosti odmítly. „Všichni zastupitelé naší obce se proti tomuto záměru již dříve usnesli. Vládou vydaný návrh akceleračních zón je pro naši obec neakceptovatelný a budeme ihned podnikat kroky,“ řekl starosta Jaroslav Vandas z Dětřichova nad Bystřicí.
Část obcí zatím nechtěla situaci komentovat nebo si na stanovisko dává čas. Jde o středočeské město Milovice nebo moravské obce Police a Hýsly.
„Rozvoj obnovitelných zdrojů energie vnímáme obecně jako důležité téma, zároveň je pro nás ale zásadní, aby případné projekty byly v souladu s charakterem krajiny, potřebami obyvatel a dlouhodobým rozvojem obce,“ řekl starosta obce Hýsly Libor Orság.
Turek: Roli obcí posílíme
Vládní zmocněnec pro klima a Green Deal Filip Turek (Motoristé) upozornil, že kvůli posouzení vlivu na životní prostředí z výčtu už vypadlo 16 lokalit. I on zdůraznil, že aktuální návrh se bude dál projednávat.
„Důležitou roli budou hrát stanoviska krajů, dalších orgánů veřejné správy, připomínky veřejnosti i následné rozhodnutí vlády. Dělali jsme maximum pro to, aby bylo vymezení akceleračních oblastí v souladu s ochranou přírody i jinými zájmy,“ uvedl Turek.
Dodal, že cílem vlády je také posílit roli obcí při povolování elektráren, a že připravuje pozměňovací návrh novely stavebního zákona, který dá obcím právo uplatňovat souhlas s umístěním větrných elektráren v určité vzdálenosti od ploch pro bydlení, a to i mimo akcelerační oblasti.
„Vhodnost vymezených akceleračních oblastí bude opět prověřena i při povolování konkrétních záměrů v nich. Jejich vymezení tak rozhodně neznamená automatické povolení větrných nebo fotovoltaických elektráren v daném území,“ řekl Turek.
