Článek
Vláda v rámci změn stavebního zákona určila, kde by v Česku mělo být jednodušší stavět větrné a solární elektrárny. Takzvané akcelerační zóny mají zrychlit povolování. Kde se ale nakonec opravdu stavět bude, zatím jisté není.
„Vymezujeme oblasti, kde je výstavba nejméně problematická,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
Mapa se ještě může změnit
Mapu zón Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zveřejní 14. dubna. Pak se k ní budou vyjadřovat obce, kraje i veřejnost. „Není to hotová věc, je to návrh, který jde do procesu,“ řekla ministryně. Návrh podle jejích slov bude projednán s resorty 30. dubna a veřejné projednání s veřejností je plánováno na 15. května letošního roku.
Právě připomínky z regionů mohou návrh výrazně změnit. „Je na každé obci, jestli to vnímá jako přínos, nebo to odmítne,“ uvedl místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal. Podle něj tak teď leží velká část odpovědnosti právě na samosprávách, které musí zvažovat nejen dopady na své území, ale i širší energetickou politiku státu.
Zároveň ale upozorňuje, že samotný nesouhlas stačit nebude. „Nelze všechno jen zamítnout, námitky musí být dobře odůvodněné,“ dodal. Obce tak budou muset své připomínky opírat o konkrétní argumenty, například dopady na krajinu, obyvatele nebo infrastrukturu.
Vymezení zón provázela dlouhá jednání. Podle vlády se nakonec jejich rozsah výrazně zmenšil. „Respektovali jsme připomínky a snížili rozsah akceleračních zón,“ uvedla ministryně Mrázová.
Podle vládního zmocněnce Filipa Turka (Motoristé) se plocha oproti původnímu návrhu zmenšila několikanásobně. „Původní rozsah byl 2685 kilometrů čtverečních, dostali jsme se na zhruba 474 kilometrů,“ řekl.
Podle něj jde o plochu „zhruba jako Praha, rozprostřenou po celé republice“.
Zóny podle vlády nevznikají jen z domácí iniciativy, ale i kvůli evropským závazkům. „Pokud bychom je nevymezili, přijdeme o dotaci a nebudeme plnit evropský plán,“ uvedl Turek. Česko na podporu velkých obnovitelných zdrojů může z Unie získat až devět miliard korun.
Zároveň ale zdůraznil, že ani v těchto místech není výstavba automatická. „Neznamená to, že se tam větrná elektrárna postaví. Jen vytváříme podmínky, aby to šlo rychleji,“ dodal.
Proč vznikají akcelerační zóny?
Vytyčení akceleračních zón vyžaduje evropská směrnice RED III. Česko je s její implementací pozadu a už obdrželo formální výzvu k nápravě. Pokud by k implementaci nedošlo, v konečném důsledku může hrozit, že Česko přijde o miliardy korun z Národního plánu obnovy.
Praktickým cílem zón má být posílení energetické soběstačnosti a zapojení větrného potenciálu toho má být součástí. Zatím totiž Česko patří k zemím, které z větru vyrábí nejméně elektřiny z celé EU.
Zákon o akceleračních zónách poslanci i senátoři schválili loni.
Debata o větrných elektrárnách v Česku běží už několik let a současný návrh na ni navazuje. První verze akceleračních zón vznikala ještě za minulé vlády a počítala s výrazně širším rozsahem území. Současný kabinet ji převzal, ale pod tlakem obcí i části politické reprezentace ji výrazně zúžil a upravil.
Zároveň se kolem tématu obnovitelných zdrojů vede silná politická debata. Zatímco stát musí kvůli evropským závazkům výstavbu urychlit, řada politiků i regionů ji dál odmítá.
Například vládní zmocněnec Turek v minulosti patřil ke kritikům větrných elektráren, na tiskové konferenci ale připustil, že se bez nich Česko neobejde. Podle něj mohou na konci volebního období v tuzemsku stát „stovky větrných elektráren“. Celkově je nyní v Česku v provozu více než 200 větrných elektráren.
Vyhrocená debata přitom neznamená, že by Česko větrníky odmítalo jako celek. Podle průzkumu Institutu 2050 z roku 2024 podporuje rozvoj větrné energetiky 73 procent obyvatel. Podpora sice klesá na 45 procent v případě, že by větrník měl stát v blízkosti jejich bydliště, znovu ale roste, pokud by s výstavbou byly spojeny kompenzace – na 62 procent u obcí a až na 66 procent v případě přímých kompenzací pro domácnosti.
Posun novely stavebního zákona
Ministryně Mrázová zároveň zástupcům samospráv během pondělního jednání představila komplexní pozměňovací návrh novely stavebního zákona.
Podle ní jde o finální podobu, na které se vláda shodla po měsících jednání. „Dokončujeme znění komplexního pozměňovacího návrhu, který do výborů Poslanecké sněmovny předložíme 16. dubna. Veškerý čas, který jsme si vzali navíc, jsme využili k intenzivnímu jednání, abychom se přiblížili široké shodě napříč klíčovými aktéry,“ uvedla.
Novela má podle vlády zjednodušit a zrychlit povolování staveb a zároveň dát jasnější pravidla. „Novela poskytuje obcím i krajům silnější roli při územním plánování a současně zlepšuje fungování celého systému,“ dodala ministryně.
