Vídeň se loučila s Karlem Schwarzenbergem ve velkém stylu

Týden po pohřbu se státními poctami v pražské katedrále sv. Víta se v hlavním vídeňském chrámu sv. Štěpána konala zádušní mše za Karla Schwarzenberga. Sloužil ji vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn. Ten zdůraznil rozměr Schwarzenberga coby Evropana.

Oba muže kromě hluboké katolické víry ale pojily i kořeny v Česku. Schönborn patří ke šlechtické rodině, která byla po druhé světové válce vysídlená. „Zatímco má rodina si jako svůj hlavní jazyk zvolila němčinu, Schwarzenberg se rozhodl pro češtinu,“ zaznělo od arcibiskupa.

V hlavní vídeňské katedrále se před polednem scházeli smuteční hosté, zejména z řad rodiny, politiky a aristokracie - na první pohled vídeňská smetánka. Organizaci měl v rukou synovec českého exministra Ferdinand, nejstarší syn Jan se srdečně zdravil s příchozími. Na této pietě vládla uvolněnější atmosféra, do katedrály mohla mimo vyhrazená místa i rakouská veřejnost, která zaplnila zadní část katedrály.

Stejně jako v Praze ve sv. Vítu znělo i ve sv. Štěpánovi Mozartovo Requiem.

V hlavní vídeňské katedrále se vzpomínalo také na Václava Havla. A na Schwarzenbergův smysl pro humor. Česko na zádušní mši reprezentoval velvyslanec Jiří Šitler a také ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Jaroslav Zajíček.

Na závěr promluvil rakouský prezident Alexander Van der Bellen. „Byl Rakušanem, Čechem, Švýcarem, Evropanem. Byl vším. Odchod Schwarzenbega je pro nás velmi těžký. Nám všem bude chybět,“ uvedl. Schwarzenberga označil za státníka, který věděl, co třeba dělat, a který zanechal výraznou stopu. Podle něj byl rovněž prostředníkem ve vztazích mezi Rakouskem a Českem.

Smuteční hosty v sobotu čeká také recepce v palácovém komplexu Hofburg, konkrétně v prostorách Národní knihovny.

Schwarzenbergova manželka Therese a jeho tři děti pobývají převážně právě v Rakousku. Ve Vídni kníže a jeho rodina obývá Schwarzenbergský palác, dalším sídlem rodiny je pak zámek Murau ve Štýrsku.

Jméno Schwarzenberg je součástí identity rakouské metropole. Po slavném rodu je tu pojmenované významné náměstí, návštěvník tu „potká“ jezdeckou sochu Schwarzenbergova předka a přemožitele Napoleona Karla Filipa v nadživotní velikosti. Slavné je také Cafe Schwarzenberg, které patří k nejstarším kavárnám ve Vídni.

Vídeňský arcibiskup Schönborn se narodil na zámku Skalka v hraběcí rodině, která byla po roce 1945 vysídlená z Československa.

Pohřbený je Schwarzenberg - dle svého přání - v rodinné hrobce na Orlíku. Stalo se tak v den jeho narozenin, 10. prosince. Na pohřeb minulou sobotu do Prahy přišli politici, diplomaté a šlechtici, například včetně monackého knížete Alberta. Na pietním aktu promluvil i český prezident Petr Pavel.

Karel Schwarzenberg zemřel ve věku 85 let 12. listopadu. Byl dvakrát českým ministrem zahraničí, a to ve vládách premiérů Mirka Topolánka (2007–2009) a Petra Nečase (2010–2013). V letech 2013 byl finalistou historicky první přímé volby hlavy státu v Česku,  v jejím druhém kole ho porazil Miloš Zeman. Byl spoluzakladatelem strany TOP 09.

Karel Schwarzenberg pocházel z mladší, orlické větve slavného rodu. Své dětství strávil na zámcích Orlík a v Čimelicích. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl rodině majetek zabaven, komunisté na to potřebovali zvláštní zákon, protože Schwarzenbergové aktivně vystupovali proti nacistické okupaci. „Karel“, jak se mu důvěrně říkalo v prezidentské kampani, podporoval i z emigrace český disent, po revoluci v roce 1989 byl kancléřem prezidenta Václava Havla a měl zásadní podíl na přeměně někdejších disidentů v politiky a diplomaty čerstvě demokratické republiky.