Hlavní obsah

Zákon určil desítky klíčových staveb, stížnost senátorů Ústavní soud zamítl

Foto: Profimedia.cz

Liniový zákon vymezil desítky prioritních staveb, včetně Pražského okruhu.

Reklama

29. 3. 11:19
aktualizováno • 29. 3. 11:51

Ústavní soudci podrželi novelu, která vymezila desítky klíčových staveb, včetně dálnic či železničních tratí. Soud nenalezl důvod k zásahu do zákona, o výběru klíčových staveb prý nemůže rozhodovat.

Článek

Ústavní soudci zamítli návrh senátorů na zrušení některých ustanovení takzvaného liniového zákona. Norma vznikla k urychlení stavby klíčových dopravních či energetických staveb, třeba dálnic nebo letišť.

„Zabývali jsme se zcela zásadní věcí z hlediska rozvoje našeho státu, proto tomu Ústavní soud věnoval také zcela zásadní pozornost,“ uvedl soudce zpravodaj Jan Filip. Při rozhodování se Ústavní soud mimo jiné inspiroval u ostatních států.

Podle úterního nálezu Ústavní soud nenalezl důvod k zásahu do zákona, o výběru klíčových staveb prý nemůže rozhodovat.

„Shledali jsme, že ve všech částech návrhu jsou sice dost závažné argumenty, ale z hlediska převažujícího veřejného zájmu na budování takových staveb i z hlediska plnění našich závazků vzhledem k členství v Evropské unii, je tento zákon shledán ústavně konformním,“ sdělil soudce zpravodaj Jan Filip.

„Je to nález, který řeší jednu z nejzásadnějších otázek, kterou Ústavní soud řešil v poslední době. Nejedná se jen o tento zákon, ale i o budoucí perspektivu stavebního práva v České republice,“ uvedl advokát skupiny senátorů Stanislav Balík.

Balík popsal, že skupině senátorů se nelíbilo upřednostňování veřejného zájmu před ochranou vlastnického práva. „Vlastníci jsou výrazně omezováni při provádění nějakých průzkumných prací. To vyvlastňovací řízení je výrazně zkrácené a víceméně jim zmenšuje možnost k obraně,“ vysvětlil.

Podle Balíka je nyní ze závěru Ústavního soudu jasné, že bude více garantovat veřejný zájem než ochranu vlastnického práva.

Co senátorům vadí

Na soud se v roce 2018 obrátila skupina osmnácti senátorů. Novelizovaný zákon podle nich odporoval ústavnímu pořádku. Kritizovali, že bez dostatečné argumentace upřednostňuje některé stavby. Vadilo jim také, že příliš zasahuje do práv majitelů pozemků, třeba snadnějším vyvlastňováním i omezením možnosti právní obrany. „Výběr nejvýznamnějších staveb byl proveden bez stanovení jakýchkoliv objektivních kritérií, včetně časového hlediska,“ napsali v návrhu.

Ústavní soudci se zákonem zabývali 3,5 roku, přičemž se měnil i soudce zpravodaj. Davida Uhlíře vystřídal právě Jan Filip.

Vybrané prioritní stavby podle tzv. liniového zákona

Dálnice:

D0 (Pražský okruh), D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D43, D48, D49, D52, D55

Silnice I. třídy:

I/9,I/12,I/13,I/23, I/33, I/35, I/42, I/49, I/50, I/57

Železniční stavby:

trať Praha – Plzeň – Domažlice – státní hranice, trať Ústí nad Labem – Cheb, trať Plzeň – České Budějovice, trať Praha – České Budějovice – Horní Dvořiště – státní hranice, spojení Praha–Kladno vč. napojení letiště Václava Havla Praha, trať Praha Vysočany – Lysá nad Labem, trať Hradec Králové – Pardubice – Chrudim, trať Praha – Česká Třebová – Brno, trať Velký Osek – Hradec Králové – Choceň, trať Týniště nad Orlicí – Častolovice – Solnice, trať Prostřední Žleb – Děčín – Mělník – Kolín – Havlíčkův Brod – Brno, trať Brno – Zastávka u Brna – Okříšky, RS 1 Praha – Brno – Přerov – Ostrava – hranice PL, RS 2 Brno – Břeclav – st. hr. SK/AT, RS 4 Drážďany – Ústí n. Labem – Praha vč. odbočky Kralupy (Nová Ves) – Louny – Most, trať Otrokovice–Vizovice, trať Hranice na Moravě – Horní Lideč, trať Olomouc–Šumperk, stavby v rámci železničního uzlu Praha, stavby v rámci železničního uzlu Brno, stavby v rámci železničního uzlu Ostrava

Vodní doprava:

plavební stupeň Děčín, plavební stupeň Přelouč

Letecká doprava:

paralelní dráha ke vzletům a přistávání letadel na letišti Václava Havla Praha, nové oplocení letiště Václava Havla Praha

Výroba elektřiny:

nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín, nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany

Vodní díla:

Nové Heřminovy, Skalička, Vlachovice, Kryry, Senomaty, Šanov

Zákon v příloze vymezil desítky klíčových staveb. Kromě dálnic a silnic figurují na seznamu železniční tratě, přehrady či nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech.

Novelu z dílny hnutí ANO prosadila vláda Andreje Babiše, konkrétně tehdejší ministr dopravy Dan Ťok. Šéf resortu chtěl aktualizovaným zákonem alespoň částečně splnit prioritu vlád Bohuslava Sobotky (ČSSD) i jeho nástupce Babiše.

Zákon měl zkrátit dobu přípravy vyjmenovaných staveb, mimo jiné díky institutu mezitimního rozhodnutí. Investoři tak mohou začít stavět i bez toho, aniž by měli vykoupený pozemek potřebný pro stavbu. Otázku odškodnění případně soudy řeší dodatečně.

Senátoři se proti těmto principům vymezili. „Na jedné straně nelze nic namítat proti tomu, aby stavby dopravní infrastruktury byly budovány rychle. To by se mělo ovšem týkat všech takových staveb, nikoliv pouze staveb vybraných, není proto důvodu, aby byl zaváděn odlišný právní režim vyjmenovaných staveb oproti stavbám ostatním,“ namítli v návrhu.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Liniový zákon

Doporučované