„Alarmující. Zvolily špatné spoření.“ S penzí nevyjdou tři čtvrtiny seniorek

Více než tři čtvrtiny českých seniorek nevyjde s penzí. Přibližně třetina by potřebovala mezi dvěma až pěti tisíci korun měsíčně víc, necelé pětině by pomohla tisícikoruna. Spokojená s množstvím peněz, které jim jsou vypláceny, je jen čtvrtina důchodkyň. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, který si nechala vyhotovit platforma pro investování Fondee.

Důvodů, proč jsou ženy nespokojenější než muži, může být hned několik. Seniorky mají například oproti mužům v průměru nižší důchody.

„Nezměnilo to ani loňské zavedení výchovného, které přidalo 500 korun k důchodu navíc za každé vychované dítě. Rozdíl mezi průměrným důchodem mužů a žen se jen snížil z 20 na 13 procent,“ vysvětluje ekonomka a spoluzakladatelka Fondee Eva Hlavsová.

Roli hraje i vyšší věk dožití žen. Seniorky totiž s menším důchodem zůstávají na domácnost častěji samy. Hospodaření bez pomoci druhé osoby je tak pro ně obtížnější.

Podle ekonoma Petra Janského vězí problém hlouběji. „Na trhu práce a ve společnosti obecně přetrvává znevýhodňování žen, především matek. To se pak odráží v důchodovém systému,“ upozorňuje.

Petr Janský působí v Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy a je jeden ze 17 členů Národní ekonomické rady vlády (NERV).

„I kdyby nebyly znevýhodněné, máme stále velké rozdíly v příjmech. A i ty se pak odráží v důchodovém systému,“ dodává. „Důležitější by bylo řešit ten problém teď na trhu práce a i obecně ve společnosti. Plně nevyužíváme potenciály některých žen, třeba matek s malými dětmi. To je prostě náš celospolečenský problém - z pohledu morálního i ekonomického.“

Ačkoliv ženy v průzkumu agentury Ipsos vyšly hůře, nespokojenost s výškou důchodu se týká obou pohlaví. Přes 63 procent respondentů uvedlo, že s odchodem do důchodu se snížila jejich životní úroveň.

Nejvíce seniorů uvedlo, že by k důchodu potřebovali přinejmenším o dva až pět tisíc korun měsíčně navíc. Uvedlo to 31 procent dotazovaných. Přibližně 19 procent by si potom přálo o 1000 korun víc, pro 15 procent by byl ideální důchod vyšší o pár set a pro pět procent o šest až deset tisíc korun.

Průzkum dále zjišťoval, z čeho žijí čeští důchodci. Přibližně 64 procent uvedlo, že spoléhají pouze na stát - jiný příjem než starobní důchod nemají.

„Je to vysoké procento. Chtěli bychom, aby se to změnilo, aby více lidí mělo i další zdroj příjmů a nemuseli se spoléhat jenom na první pilíř. V budoucnu bychom chtěli, aby to bylo více rozložené i do třetího pilíře,“ hodnotí Janský.

Aktuální nastavení třetího pilíře, tedy dobrovolného připojištění podporovaného státem, je podle něj ale neefektivní.

Penzijní připojištění podle průzkumu čerpá šest procent respondentů, 14 procent si v důchodu pomáhá penězi ze spořicího účtu a 10 procent úsporami ze stavebního spoření. Zhruba šest procent má příjem z akcií či dluhopisů a pět procent dostává peníze z nájmu vlastní nemovitosti.

„Tyto výsledky jsou podle mě alarmující. Nejenže naprostá většina seniorů nemá jiný příjem, než je státní důchod, ale ti, kteří se na důchod připravili, zvolili nevhodný způsob. Výnos spořicího účtu i stavebního spoření zpravidla nepředčí inflaci. A pokud si spořím dlouhodobě na důchod, existují lepší způsoby, které peníze spíše zhodnocují, než ukrajují,“ varuje ekonomka a spoluzakladatelka Fondee Eva Hlavsová.

Oba ekonomové se shodují na tom, že na důchod je třeba se připravovat zavčas. „Stát vám nedokáže první důchodový pilíř zaplatit - zdaleka vám nedá tolik, co vyděláváte. Pro většinu lidí, hlavně s vyššími příjmy, je potom rozdíl v životní úrovni velký,“ podotýká Janský.

Kromě produktů, které jsou součástí třetího pilíře, zmiňuje možnost indexových fondů, investování do akcií, případně dluhopisů. Podle Janského roli nehrají jen investiční nástroje, důležité je také bydlení a podpora rodiny.

Hlavsová nový produkt třetího pilíře hodnotí lépe. „Investování, jako příprava na důchod, je na Západě běžná věc a současná situace v Česku ukazuje, že mladším generacím nezbývá nic jiného než s ním včas začít, jinak jim na stará kolena hrozí chudoba. V tomto ohledu je rozumné, že stát na přelomu roku umožnil zavedení takzvaného dlouhodobého investičního produktu,“ myslí si.

Oporou pro dnešní seniory je v současnosti vlastní bydlení. Dle průzkumu jich v něm žije téměř 90 procent. „Netvrdil bych, že vlastní bydlení je nutné. Ale velmi ovlivní vaši ekonomickou situaci. Možná by to bylo jiné, kdyby v Česku existoval lépe fungující trh s dlouhodobým nájemním bydlením. V současnosti je těžké mít dlouhodobou smlouvu, které člověk může věřit,“ komentuje Janský.

„Důchody jsou relativně rovnostářské. Dovolím si říct, že větší rozdíl není, jestli máte důchod 15, nebo 20 tisíc, ale jestli platíte, nebo neplatíte nájem,“ dodává.

Podíl lidí, kteří v penzi žijí ve vlastním bydlení, se ale pravděpodobně bude v budoucnu snižovat. „Vlastní bydlení je pro mladší generace čím dál obtížněji dosažitelné. Česko je v cenách bydlení v celoevropském srovnání dlouhodobě na nejvyšších příčkách, a to jak v případě nájmů, tak i prodejů. Předpovědi navíc neukazují, že by se situace měla nějak výrazně zlepšovat. Spíše naopak,“ vysvětluje Hlavsová.

To může mít v budoucnu na situaci seniorů výrazné dopady. „Pokud se podíl lidí, kteří bydlí především v nájemním bydlení, bude zvyšovat – pro což jsou důvody –, může to vést k tomu, že důchodců ohrožených chudobou kvůli vysokým výdajům spojeným především s bydlením bude více,“ nastiňuje Janský.