Hlavní obsah

Bican může vytlačit ruské město z Vršovic. Slavia po něm chce přejmenovat ulici

Foto: SK Slavia Praha

Stadion SK Slavia Praha na snímku z roku 2017.

Slavia usiluje o změnu názvu ulice ve Vršovicích, která by nově nesla jméno po klubové legendě Josefu Bicanovi. Nyní jedná s majiteli bytů a institucemi, které na adrese sídlí. „Sovětská čtvrť“ by tak mohla přijít o Vladivostok.

Článek

Fotbalový stadion Slavie v Edenu spojuje s dalšími sportovišti slavného klubu ve Vršovicích Vladivostocká ulice. Je rovná jako přímka, 600 metrů dlouhá, Fortuna Arena na jednom konci, hokejový stadion, plavecký bazén či sportovní hala na druhém.

Přiléhá k točně tramvají, základní a mateřské škole, několika blokům obytných domů. Ústí do ní osm vedlejších ulic zpravidla pojmenovaných po zeměpisných místech a městech někdejšího Sovětského svazu. Krasnojarská, Jerevanská, Kišiněvská, Lvovská, Karpatská, Amurská…

Vladivostocká ulice, pojmenovaná po přístavním městě v nejvýchodnější části Ruska, nese název od svého vzniku v roce 1952. Po tři čtvrtě století je však nakročeno ke změně. Ulice, po níž při zápasech Slavie proudí tisíce fanoušků, by mohla nést jméno po ikoně klubu Josefu „Pepi“ Bicanovi.

Snaží se o to přímo SK Slavia Praha. „Josef Bican je velikánem slávistické, československé i české fotbalové historie. Nejlepším střelcem 20. století a člověkem pevně spjatým s červenobílými barvami. Svoji planetku již má, takže si myslíme, že k jeho uctění na Zemi, by měl legendární ‚Pepi‘ mít svou ulici tam, kde je navždy doma. Na Slavii,“ vysvětluje motivaci klubu ředitel strategické komunikace Jakub Splavec.

Radnice Prahy 10 již avizuje, že nemá zásadní námitky, pokud přejmenování nebude představovat zátěž pro místní obyvatele a administrativní dopady budou minimální.

„Jedná se o tři sdružení vlastníků jednotek, se kterými žadatel jedná. Městská část nyní čeká na formální návrh a podklady od žadatele. Zároveň bude sledovat, zdali budou dopady na občany minimalizovány a případně kompenzovány,“ upozorňuje mluvčí Prahy 10 Ján Bruno Tropp.

Slavia kompenzace pro sdružení vlastníků skutečně plánuje. Zaplatí jim administrativní náklady, které budou spojeny například s nutnou změnou dokladů. Formální žádost chce klub podat v okamžiku, kdy záměr projedná se všemi, kterých se změna názvu ulice může výrazněji dotknout. „Byť k realizaci záměru není dle zákona potřeba souhlas občanů žijících v dané ulici, plně si uvědomujeme jeho závažnost a rádi bychom nejprve znali názory a podněty místních,“ říká Jakub Splavec.

Rozhodne magistrát

Přejmenování ulic spadá do pravomocí politické reprezentace hlavního města, čili rady, která ve finále o všech návrzích rozhoduje. Klíčové poradní slovo pak mají členové takzvané místopisné komise, která spadá pod magistrát.

Oslovení členové komise se k návrhu staví různě. Například historik a dlouholetý člen orgánu Václav Ledvinka říká, že je proti novému názvu. „Jsem obecně proti přejmenování ulic bez pádného důvodu. A tady ten důvod nevidím,“ uvedl pro redakci Ledvinka. „Po Josefu Bicanovu můžeme pojmenovat některou z nově vzniklých ulic. Například na území Nákladového nádraží Žižkov,“ dodává.

Zda bude stejného názoru celá komise Ledvinka neví: „Název je spjatý i s působením československých legií. Je to pouze mé osobní stanovisko, ale já k přejmenování v žádném případě důvod nevidím a hlasovat budu proti.“

Na druhou stranu další člen komise a bývalý poslanec Jan Lacina (STAN) tvrdí, že proti iniciativě klubu nic nemá: „Osobně bych návrh klidně podpořil.“

„Jako člověk, co se dlouhá léta pohybuje v komunální politice ale vím, že je to nesmírně obtížné. Změna názvu ulice ovlivní velké množství lidí a firem, které musí měnit své údaje v dokladech, takže to obvykle budí odpor,“ doplňuje bývalý místopředseda hnutí STAN.

Slavia je nicméně optimistická. „Souhlasnou, nebo více či méně pozitivní reakci, máme jak od většiny zástupců SVJ, tak také od zástupců radnice Prahy 10. Hlavní slovo v tom bude mít samozřejmě hlavní město Praha, ale věříme, že právě podpora od sousedů i místní samosprávy bude v jejím rozhodování hrát velkou roli,“ dodává Splavec.

Neobyčejný fotbalista

Gólové statistiky Josefa Bicana dodnes budí úžas. Fotbalový fenomén se narodil českým rodičům ve Vídni roku 1913, zemřel v roce 2001. V dresu Rapidu Vídeň debutoval v roce 1931 čtyřmi góly v jednom zápase, což předznamenalo jeho mimořádnou kariéru.

O šest let později přestoupil do Slavie Praha, kde strávil nejslavnější léta své kariéry a stal se klubovou legendou. Jeho rychlost, technika a neomylnost před bránou z něj udělaly pětinásobného držitele zlaté kopačky.

Po skončení aktivní hráčské kariéry působil jako trenér. V roce 2013 byl uveden do Síně slávy českého fotbalu jako číslo 1 klubu ligových kanonýrů.

„Sovětská čtvrť“

Co se týče názvů ulic, patří Vršovice k jednomu z největších systémů zahrnující související pojmy v Praze. Sdružuje uliční názvy odvozené právě od měst, států či zeměpisných názvů z oblasti bývalého Sovětského svazu. Vladivostocká ulice tento soubor ohraničuje. Stejně jako Ruská ulice v severní části, která však název poprvé získala již v roce 1910.

Jak upozorňuje odborný projekt Pražský uličník, systém začal vznikat po 2. světové válce přejmenováním několika ulic.

Roli nepochybně hrály poválečné sovětofilské nálady i odkaz na místa, kde se do osvobozujících bojů zapojily po boku Rudé armády i československé jednotky. Do určité míry šlo jistě také o reminiscenci na někdejší české osídlení území dnešní Ukrajiny. Charkovská, Volyňská a Užocká ulice…

První ulice, které nesly názvy míst v Sovětském svazu, se začaly ve Vršovicích objevovat už v roce 1947. Největšího přírůstku se uliční systém dočkal v roce 1952 a 1957. V 60. až 80. letech, byl pak nadále rozšiřován. Popisovaný systém zahrnuje na pět desítek ulic, například: Altajskou, Archangelskou, Bajkalskou, Čeljabinskou, Černomořskou, Donskou, Irkutskou, Minskou či Omskou ulici.

Dříve se táhly Vršovicemi i Stalingradská, Leningradská a Kremelská ulice. Nicméně později byly přejmenovány. Dnes jde o Žitomírskou (od roku 1962), Petrohradskou a Litevskou (obě od roku 1991).

A ulice odkazující na bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina bude ve čtvrti na Praze 10 přejmenována až v letošním roce. Jde o ulici Uljanovskou, která od 1. prosince ponese název Simbirská. Dřívější název se inspiroval Leninovým rodným příjmením – Uljanov. Přezdívku Lenin začal používat až později v životě.

Nový název odkazuje na ruské město Simbirsk. V tom se Lenin sice narodil, později bylo ale na jeho počest přejmenováno právě na Uljanov. Podle místopisné komise tak bude u nového názvu zachována historická kontinuita bez přímého odkazu na bolševického vůdce.

Přejmenovávání ulic v Praze není z historického pohledu nic neobvyklého. Nicméně ve větší míře k němu zpravidla dochází jen při společenských a politických zlomech. A obyčejně se týká názvů spojených s reálnými osobnostmi.

Nedávno došlo například k přejmenování Koněvovy ulice na Žižkově. V roce 2023 nahradil v názvu maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva první žižkovský starosta Karel Hartig (1833-1905).

Doporučované