Článek
Jízda králů, slovácký verbuňk nebo vorařství. Tyto a další české tradice figurují na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Celkem tam má Česko zapsáno osm tradic.
Další by nyní chtělo přidat, a to rovnou věc, která je jakousi esencí češství – pivovarnictví.
Hlavním autorem myšlenky je Český svaz pivovarů a sladoven, který sdružuje nejen pivovary a sladovny, ale i další obory, které se na výrobě piva podílejí.
K této snaze je přiměli Belgičané, jimž se tamní pivní kulturu s více než 1500 druhy piv podařilo na seznam celosvětového nehmotného dědictví dostat v roce 2016. Na cestě k zápisu své pivní kultury je pak i sousední Německo, s nímž má české pivovarnictví řadu styčných bodů.
Podle navrhovatelů je však mezi nimi rozdíl a Česko by si zasloužilo vlastní kulturní zápis a nechce kandidovat spolu se sousední zemí, jako tomu bylo třeba v případě úspěšné přihlášky loutkářství, kde Česko před sedmi lety podalo přihlášku spolu se Slovenskem, nebo nedávného vorařství, kde participovalo hned šest evropských zemí.
„Zatímco Němci mají svoji přihlášku založenou hodně na technologii a tradičním zákonu o čistotě piva ‚Reinheitsgebot‘, my půjdeme spíše cestou jak výroby, tak i sociologie toho, proč se lidé na pivo scházejí,“ vysvětluje Seznam Zprávám ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.
Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO
Česká republika má na seznamu nehmotného kulturního dědictví prozatím osm zápisů. Jako první se na seznam v roce 2005 dostal mužský tanec slovácký verbuňk, v roce 2010 mělo Česko zápisy hned dva: tradiční český masopust z Hlinecka a sokolnictví, o rok později se ochrany dočkala Jízda králů. Na seznamu jsou také loutkářství (2016), modrotisk (2018), foukané vánoční ozdoby z Poniklé (2020) a nejnověji i vorařství, zapsané v roce 2022.
Jak vypadají již zmíněné ozdoby nebo tradiční český masopust, se podívejte v galeriích fotografa Seznam Zpráv Michala Šuly:
Setkávání u piva
Pivní kulturou v Česku podle ní není nápoj samotný, ale spíše setkávání u půllitru piva, způsob jeho čepování a obecně atmosféra české hospody. „V přihlášce chceme jít spíše cestou českého hesla ‚jdeme na jedno‘ a toho, co to pro nás znamená,“ popisuje.
Sociolog Jiří Vinopal z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jenž je členem přípravného týmu, se pivem v české společnosti zabývá už dlouhodobě. Za specifický rys, který českou pivní kulturu symbolizuje, považuje kolektivitu. „Od začátku se pivo začalo vyrábět komunitním způsobem. Nejdříve si ho lidé vařili doma a konzumovali v rámci sousedství. Posléze to bylo na měšťanské úrovni,“ přibližuje sociolog počátky české pivní kultury.
V mnoha městech působily třeba takzvané právovárečné domy, kde se pivo vařilo a často také pilo právě v rámci sousedství. Posléze se tato tradice přetavila v měšťanské pivovary a pohostinskou činnost.
Hospodu jako místo, kde se konzumuje pivo, podle něj mají i další země – Velká Británie, Irsko, Německo, Rakousko. Komunitní konzumaci piva, jaká je typická pro českou hospodu, však podle Vinopala tak silnou nemají.
Anketa
Důraz na komunitu podle sociologa nevymizel ani v 21. století. V minulosti pivovary pivo, které uvařily, prodaly takzvaně „kolem komína“. To už nyní, kdy je možné téměř jakoukoliv značku sehnat po celé republice, není, avšak důraz na lokálnost zůstává. „Vstoupily do toho navíc minipivovary, které v místě svého působení spoluutvářejí lokální identitu a často organizují i různé společenské a kulturní akce,“ vysvětluje.
Nedílná součást kultury
Pomoct se zápisem na seznam UNESCO chtějí i politici. Na konci června se v Poslanecké sněmovně ustavil neformální Klub přátel českého pivovarnictví, který si klade za cíl podporovat věhlas českého piva a jeho výroby. Jejich zápis na seznam světového kulturního dědictví je jedním z cílů, které si klub vytkl.
„Naším hlavním úmyslem je vytvořit platformu pro debatu na nejrůznější témata a zápis na UNESCO je jedním z nich. Myslím, že v Poslanecké sněmovně můžeme napomoci tomu, aby se setkávaly jednotlivé strany, vedly debaty, pořádaly semináře,“ řekl Seznam Zprávám předseda neformálního klubu a šéf sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09).
Iniciativa zápisu české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO má tři stupně. Češi jsou zatím na tom prvním, nejnižším. Úspěšný zápis na krajskou úroveň se podařil v Plzeňském a Jihočeském kraji. Pivovarníci je však nevybrali kvůli existenci dvou nejslavnějších českých pivovarů Budvaru a Prazdroje, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Vorařství na seznamu UNESCO
Nadnárodní nominaci vorařství pod názvem Timber rafting společně připravilo šest evropských států, kromě Česka ještě Lotyšsko, Německo, Rakousko, Španělsko a Polsko, které přípravy koordinovalo. Na seznam UNESCO se vorařství dostalo v roce 2022.
V Plzeňském kraji se zápis točí kolem řemesla a výroby. „Jde o tradici výroby a technologii českého ležáku. U Jihočeského kraje pak máme více napojení na lidi a hospody. Jsou tam hodně vodácké hospody, dříve tam byly plavecké chaty, voraři,“ říká Ferencová.
Národní přihlášku musí pracovní skupina, v níž jsou kromě pivovarníků i sociologové, etnologové či historici, podat do konce února příštího roku. Pak ji bude posuzovat Ministerstvo kultury, které bude mít na posouzení rok.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že v současné době už zástupci s jeho úřadem komunikují a ministerstvo už nějaké podklady má. „Speciálně u ochrany nemateriálního kulturního dědictví jsou ale velmi přísné podmínky. Teď jsme měli úspěch s vorařstvím, který byl velmi náročný. Uvidíme, jestli bude stejný úspěch u piva,“ řekl Baxa a připomněl loňský zápis českého vorařství na prestižní seznam.
Dodal, že pivo, jako nedílná součást české tradice a kultury, by si zápis zasloužilo. „Koneckonců objevuje se i ve filmech, v literatuře,“ řekl ministr.
