Článek
V Česku už přes rok chybí lék na rakovinu prsu Tamoxifen Ebewe. Od června ale v lékárnách schází i jeho náhrada Tamoxifen Orifarm. Ministerstvo zdravotnictví sice oznámilo, že do jednotlivých prodejen napříč republikou minulý týden rozeslalo zhruba tisícovku balení, některé nemocniční lékárny už však svou část rozdaly.
Například Fakultní nemocnice Motol a Homolka podle mluvčí Martiny Dostálové sice svůj podíl obdržela, za několik dní ho ale stihla rozprodat. „Aktuálně je tedy již na skladě bohužel nemáme a čekáme na další dodávku léčiva,“ popsala.
Že Tamoxifen Orifarm rychle mizí, potvrzují také v Ústavní lékárně Masarykova onkologického ústavu. Ještě v pondělí ráno měli na skladě 65 balení, po zhruba třech hodinách otevírací doby stihli lékárníci 15 kusů rozprodat.
Vedoucí lékárník Stanislav Synek redakci sdělil, že dosud měla Ústavní lékárna průměrnou spotřebu ve výši 200 balení za měsíc. Předpovídat, na jak dlouho naskladněné krabičky vystačí, ale podle něj momentálně není možné. Orifarm se totiž přes více než měsíc neprodával, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) navíc oznámil, že nyní nebude moci koupit více balení najednou.
Skoro 30 krabiček léků proti rakovině prsu dostala také lékárna Fakultní nemocnice v Olomouci. Většinu z nich si však pacientky odnesly už v pondělí dopoledne a v prodejně tak podle vedoucího lékárníka Roberta Běhala zůstaly jen jednotky kusů.
Podle dat České onkologické společnosti každoročně onemocní rakovinou prsu kolem osmi tisíc žen. Tamoxifen užívají ženy zejména po chirurgické léčbě nebo po ozařování, jež má za cíl zničit mikroskopické zbytky choroby. Někdy se aplikuje také při léčbě pokročilého nádoru.
Ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda v rozhovoru pro Zdravotnický deník obavy z nedostatku léčiv mírní. Podle něj dočasná pauza v řádu „několika málo týdnů“ neznamená pro pacientku v dlouhodobé léčbě ohrožení nebo vyšší pravděpodobnost návratu nemoci. Resort zdravotnictví ale zdůrazňuje, že jakoukoliv pauzu by měly pacientky nejdříve konzultovat se svým onkologem.
Resort zároveň kvůli výpadkům v pondělí ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv připravil zvláštní léčebný program. Ten umožní lékárnám sestavit z neporušených plat léků nové balení. Ministerstvo také uvedlo, že o dalších dodávkách tisíců balení jedná s evropskými partnery.
„Každé dovezené balení bude možné přímo v lékárnách rozdělit tak, aby se lék dostal k pacientkám podle jejich skutečné potřeby a zároveň se zabránilo tomu, že část léčiv zůstává nevyužita jen kvůli velikosti originálních balení,“ uvedl k novému opatření ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Náhrada ze zahraničí
Olomoucká i brněnská lékárna podotýkají, že nedostatek léčiv nutně neznamená jejich nedostupnost. Jednou z možností, jak situaci řešit, je podle nich takzvaný mimořádný dovoz. Při něm dané prodejny zajišťují medikamenty ze zahraničí, které sice nemají registraci v Česku, ale v jiných evropských zemích se běžně užívají.
„U nich je bohužel nevýhoda, že některá balení nemají stanovenou úhradu a pacienti si je musí zaplatit sami,“ sdělil vedoucí lékárník v Masarykově onkologickém ústavu Synek, který mimořádný dovoz momentálně řeší. Pokud budou medikamenty nadále chybět, zváží toto řešení také lékárny v Motole a na Homolce, uvedla jejich mluvčí Dostálová.
SÚKL potvrdil, že tento postup je v souladu s jeho pravidly. Lékárny totiž v případech, kdy nejsou schopny zajistit medikamenty ze seznamu registrovaných léčiv pro Česko, mohou sáhnout po náhražce ze zahraničí.
Stejnou cestou se vydají také v Olomouci. Vedoucí lékárník Běhal uvedl, že jeho pobočka objednala léky z Německa. Upozorňuje ale, že jedno neregistrované balení, které pacientkám vydrží přibližně tři měsíce, by podle něj mělo stát zhruba 600 korun. Pojišťovny je totiž zatím neproplácí.
Uhradí léky pojišťovna?
Ministr zdravotnictví v pátečním rozhovoru pro iRozhlas uvedl, že ohledně hrazení náhradních léků jednal s pojišťovnami. Všeobecná zdravotní pojišťovna Seznam Zprávám potvrdila, že o možném zajištění úhrady léčivých prostředků spolu s resortem zdravotnictví jedná také SÚKL.
Podle lékárníka Roberta Běhala z Fakultní nemocnice v Olomouci se zařizování léků jiným než běžným způsobem stalo normou. „Nejde se vždy nejpřímočařejší cestou, tedy mám registrovaný lék, objednám ho, distribuuji ho a druhý den ho mohu prodávat. Za posledních pět let se naše práce stala dynamičtější. Musíme vymýšlet alternativní cesty, daný přípravek najít a zajistit,“ vylíčil Běhal.
Pacienti, na které lék na rakovinu prsu (ale nejen on) nezbyde, si pro potřebné medikamenty mohou zajet také do zahraničí. Léky na předpis s eReceptem totiž fungují také v některých zemích Evropské unie. Kdyby tak například člověk onemocněl na dovolené, může si u českého lékaře zažádat o předpis a s ním zajít do lékárny v cizině.
Podle seznamu, který SÚKL průběžně aktualizuje, si mohou lidé léčiva předepsaná v Česku vyzvednout v Estonsku, Finsku, Chorvatsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Řecku, Španělsku a na Kypru.
