„Cítíme se podvedeně.“ Od obce koupili pozemky, našli vysoce nebezpečný odpad

Na takovém místě by na první pohled chtěl žít snad každý. Hošťálkovice jsou sice součástí Ostravy, člověk si ale na nové ulici na okraji obvodu u pole připadá spíš jako na venkově. A ten výhled. Vidět odsud jde prakticky celé město i vrcholky Moravskoslezských Beskyd.

„Řešili jsme bydlení. A když jsme objevili Hošťálkovice, tak jsme si říkali, jak je to super,“ vzpomíná Kateřina Mikulčáková, zatímco stojí nedaleko prázdného, zarůstajícího pozemku, který zde před nedávnem s manželem koupila přímo od města.

V jejím hlase ale nezní radost, spíše tuna starostí. Místo plánování nového bydlení s malým dítětem prožívá v posledních měsících těžké období. Stejně jako majitelé sousedních pozemků.

„Fyzicky mi není příliš dobře. Pokaždé se rozčílím, jen tudy projedu. To je následek na celý život,“ pronáší jeden z jejích sousedů, Radek Bodlák. „Necítím se jinak než podvedeně a zneužitě.“

Jeho pozemek už má srovnaný terén. Bodlákovi si sehnali veškerá povolení, zbývalo jen začít stavět. Jenže to možné nebude. Pod povrchem se na zdejších pozemcích totiž našlo něco, s čímž nikdo nepočítal. Igelity, struska, popílek, dráty, skleněné láhve, plastové obaly z hořlavin, baterie. V zemi chemické látky včetně těch karcinogenních.

A zhrzení sousedé nyní po městském obvodu Hošťálkovice a vedení Ostravy žádají vrácení peněz i odpovědi. Jak je možné, že jim prodali pozemky zanesené nebezpečným odpadem.

„Loňského roku na jaře vydaly Hošťálkovice informaci o tom, že se bude prodávat devět obecních pozemků formou aukce. Tak jsme neváhali a zkusili to,“ vzpomíná na začátek příběhu Radek Bodlák. Za 14 dní bylo hotovo, pozemky našly nové majitele. Cena se pohybovala kolem 3300 korun za metr čtvereční.

Všichni začali řešit projekty a architektonické studie. „Bral jsem to tak, že když to člověk kupuje od města, tak to bude čistá hra,“ říká další ze sousedů Radek Toman.

Byl to právě on, kdo letos v červnu na svém pozemku učinil znepokojivý nález, když ho při inženýrskogeologickém průzkumu před plánovanou stavbou rodinného domu překvapil silný zápach podobný naftě. V zemi pak hned několik desítek centimetrů pod povrchem začal nacházet kusy něčeho podezřelého.

Okamžitě tak zbystřil a kopal dál. A bylo jasné, že nejde jen o nějaký drobný nepořádek. Fotografie z nálezů ukazují kusy stavebního materiálu, ale i igelity či nádoby od hořlavin.

O znepokojivém nálezu informoval i své sousedy. Jeho soused Tomáš Jaroch zjistil to stejné. „V tu chvíli jsme všechno zastavili. Neměli jsme žádnou informaci od obce, že by se na pozemcích nacházela skládka. Kdybychom to věděli, tak by to nikdo nekupoval,“ říká Radek Bodlák.

Sousedé si objednali posudky u certifikované geoložky. V srpnu pak obdrželi závěry. Ty zněly jednoznačně: pod pozemky je skládka. Průzkum na některých pozemcích potvrdil starou ekologickou zátěž o mocnosti až 12 metrů. Zjistila se přítomnost nebezpečných či karcinogenních látek, jako je arsen, benzen, polycyklické aromatické uhlovodíky či ropné látky.

„Zjištěné hodnoty výše uvedených kontaminantů překračují limity nejen pro použití odpadu k zasypávání dle aktuálně platné legislativy 273/2021 Sb. (což nevylučuje možnost jeho legálního využití dle podmínek ze 70. let 20. století), ale také limity MŽP 2013 pro ostatní plochy, a především i limity MŽP 1996 dokonce až pro kritérium C – průmyslové oblasti,“ uvedla geoložka Lenka Petrušková v posudku.

„Překročení tohoto kritéria C, navíc pro průmyslovou oblast, představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a životního prostředí,“ stojí v závěru zprávy.

Historické ortofotomapy naznačují, že sem odpad mohl být navezený v 70. letech. „Ta skládka ale není nikde vedená, nikde to nedohledáte, nikdo nic neví. Bývala tady pískovna, ale měla být rekultivována,“ říká Radek Bodlák s tím, že mezi místními se říká, že se sem nepořádek mohl dostat z blízké chemičky.

S takovým rizikem zde majitelé pozemků odmítají bydlet. „Běžné populační riziko rakoviny je 10 procent, každý z nás má nějakou predispozici, tak jsme třeba na 15 procentech. Ale když jsou takto překročené limity, tak to ani nevím, kam se dostáváme. Je to jen otázka času, kdy by se projevily zdravotní problémy u kohokoli z nás,“ uvedl k tomu Adam Mikulčák.

Posudek geoložka sousedům doručila 18. srpna a hned 19. společně odstoupili od kupních smluv. Zda své peníze dostanou zpátky a jestli jim Ostrava uhradí ušlé náklady, zatím nevědí.

„Dál s námi obec nekomunikuje. Peníze nám ještě nikdo nevrátil. Jejich právník napsal, že si to chtějí řešit sami, že si chtějí udělat vlastní sondy. Ale my v tom máme všichni úspory a nemůžeme se pohnout dál,“ říká Kateřina Mikulčáková.

Dotčené rodiny jsou přesvědčené o tom, že vedení Hošťálkovic muselo o zátěži vědět. Zaprvé - starosta Hošťálkovic Jiří Jureček, který kandiduje v letošních sněmovních volbách za hnutí STAN, má dům jen několik desítek metrů od pozemků, na kterých objevili skládku. A zadruhé obec zde ještě před prodejem pozemků postavila silnici a inženýrské sítě. Právě proto se cítí podvedeni.

Pro odpovědi si majitelé pozemků přišli na městské zastupitelstvo. Starosta Jiří Jureček uvedl, že záležitost je pro něj stále čerstvá, městský obvod je ale připravený jednat. „Ihned, jak jsme se dozvěděli, že je tady nějaká studie, že jsou nám vraceny pozemky, tak jsme to začali aktivně řešit. Zadali jsme si nyní analýzu, protože potřebujeme připravit studii celé té lokality, abychom věděli, co se tam nachází,“ dodal.

Uvedl, že majitelů pozemků je mu líto, nicméně odmítl, že by obec o problému věděla a kupcům ho zatajila. Lokalita je podle něj desítky let vedena jako stavební parcely. Jako znečištěná nevyšla ani před patnácti lety z analýzy potenciálně rizikových lokalit, kterou Ostrava prováděla.

Na zátěž se podle starosty nenarazilo ani při zavádění sítí a stavbě cesty, stejně tak při stavbě jeho vlastního domu. „Kdybych věděl, že tam je nějaký problém, myslíte si, že bych stavěl? Na nějakém kontaminovaném pozemku? To je absurdní,“ řekl po jednání Seznam Zprávám.

Dodal, že je třeba prověřit také to, zda se zátěž nenachází i na dalších pozemcích. V bezprostředním okolí se nachází několik desítek rodinných domů. „Nestrkáme hlavu do písku a chceme celou lokalitu analyzovat. Musíme udělat sondy a vrty všude,“ přislíbil s tím, že nejprve musí sousedé udělit souhlas s průzkumem na jejich pozemcích, o kterých už podle něj obec žádala.

„To jste měli udělat dávno, než jste to prodali. Vraťte kupní ceny a pak si tam dělejte, co chcete,“ reagoval právní zástupce majitelů Petr Kausta.

Záležitost každopádně řeší v koordinaci s obvodem i vedení města. „Průzkumy budou důležité, abychom si odpověděli, jaké území kontaminováno je a jaké není. Musíme si odpovědět, kterým kupujícím bude vrácena částka, a jakým ne,“ uvedl náměstek primátora Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu). Upozornil ale, že není běžné, aby se u pozemků, které nejsou předem vyhodnocené jako rizikové, prováděly před prodejem průzkumné vrty.

Primátor Jan Dohnal (ODS) přislíbil, že do příštího jednání zastupitelstva vypracuje město zprávu, ve které mimo jiné prověří postup obvodu. A to na žádost zastupitelů Zuzany Bajgarové (JDETO!!!) a Lukáše Semeráka (Ostravak). „Mohlo by to vyústit v poměrně nepříjemný reputační problém města,“ uvedl Semerák. Jureček každopádně odmítá, že by obvod pochybil.

Rodiny doufají, že se jim peníze vrátí co nejdříve. Část z nich se stěhováním počítala a nyní žije v přechodném režimu. Radek Bodlák nyní bydlí s manželkou u jejích rodičů. „Hypotéku mám podepsanou, ženu na mateřské. Měl jsem ve stavebninách složený stavební materiál. Teď běžte za každým a vysvětlujte, proč to nechcete koupit, když máte složenou zálohu,“ říká.

Mikulčákovi zase s malým dítětem žijí v malém nezrekonstrouvaném 2+1. „Všichni jsme čekali, že se tady do dvou let sejdeme za úplně jiných okolností. Místo toho řeším, zda vůbec budu mít peníze, abych si mohla dovolit něco jiného,“ smutní Kateřina Mikulčáková.