Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Stinný výběh z betonu na úpatí Mniší hory rozhodně nepatřil k nejmodernějším expozicím zoo. Přesto se v něm zrodil dojemný příběh medvědího páru, který postupně odchoval pět mláďat a brněnským chovatelům jej záviděli kolegové z celého světa. Arktická zvířata navíc zahradě pravidelně navyšovala návštěvnost.
Teď chtějí jeden ze symbolů zahrady i města oživit. Cora se v 26 letech - na sklonku medvědího života - dočkala nového výběhu. V expozici Beringie po kamčatských medvědech už se přes plot sžívá se dvěma samicemi.
Pětileté šelmy Anna s Elsou přicestovaly do Brna minulý týden z Německa, v neděli se mají společně poprvé ukázat návštěvníkům zahrady. „Zatím se medvědice chovají zvídavě, ostražitě, ale klidně. Konflikt nepředpokládáme,“ popisuje ředitelka zahrady Radana Dungelová.
Cora žije v brněnské zahradě čtvrtstoletí, v roce 2000 ji tam dopravili ze St. Petersburgu. „Vždycky byla svérázná a tvrdohlavá. Když si něco vezme do hlavy, tak s ní člověk nehne. Měla problém se zavíráním do vnitřního kotce. Musel jsme zkoušet různé finty na krmení přes pamlsky. V novém výběhu je to lepší,“ říká ošetřovatel Jaroslav Jasinek.
Třiapadesátiletý chovatel pracuje v brněnské zoo přes 30 let. Pomáhal kdysi vypiplat i samce Umca, kterého museli odebrat matce kvůli ztrátě mléka, a do Brna přišel v osmi měsících.
„Pan Jasinek je zaříkávač medvědů. Tyto šelmy nemají velkou mimiku, ale on zná řeč jejich těla. I díky jeho citlivosti byl chov medvědů tak úspěšný,“ zdůrazňuje Dungelová.
Cora se s Umcou, který byl v zahradě od roku 1999, rychle sžila a později i pářila. Hned několik porodů však nebylo úspěšných, lední medvědi se v zajetí rozmnožují poměrně vzácně.
„Ale Cora měla mateřství od začátku v sobě. Je přirozeně odchovaná. Sedli si s Umcasem. První mláďata nepřežila, protože se jí nespustilo mléko,“ vrací se Jasinek k prvním rokům nového tisíciletí.
Světový ohlas
Velká sláva přišla v závěru roku 2007, kdy dvě mláďata konečně poporodní dny zvládla a přežila. Medvídci dostali jméno Bill a Tom. Následující rok se stali hitem, zoo slavila nejvyšší návštěvnost v postkomunistické éře, přišlo přes 320 tisíc lidí. V roce 2011 Cora porodila znovu, jenže dvě mláďata nebyla životaschopná. „Dělala všechno, jak má. Lehala si do správných poloh, a dokonce čekala celou noc, jestli se mláďata nenadechnou a nezvládnou přežít,“ vzpomíná Jasinek.
Veselo bylo znovu až o rok později, kdy v brlohu přišly na svět Nanuk s Kometou. Medvědi se dostali na propagační materiály města i zahrady, byli nejprodávanějšími suvenýry a stali se i maskoty hokejové Komety.
Pátý a poslední úspěšný odchov Cora zapsala v listopadu 2015. „Norinka se hodně podobala mámě. Takový lovec, ráda skákala do bazénu,“ povídá ošetřovatel. Jejich dovádění skrze kamery sledovaly desítky tisíc lidí. Proslavilo se třeba video, kdy ještě malé medvídě spadlo do nádrže a matka je citlivě okamžitě z vody vytáhla.
Temné období bílých medvědů v Brně začalo před sedmi lety. Do německého Rostocku odcestovala Noria.
A její otec Umca, který dva roky žil v oddělené ubikaci, v srpnu nenadále uhynul. Pitva ukázala na degenerativní onemocnění ledvin. „K Umcasovi jsem měl velký vztah. Vychoval jsem jej odmalinka. Bohužel jsme neměli potřebné prostory, abychom mohli přivézt nového samce,“ vzpomíná Jasinek.
Matka Cora osiřela. Definitivně zoo „zazdila“ návštěvnickou legendu před dvěma lety, když se poblíž výběhu sesunul svah. Od té doby se návštěvníci k medvědici ani nedostali. „Nevidět medvědy dvě sezony bylo pro naše návštěvníky dost nekomfortní,“ přiznává ředitelka.
Ve spojitosti s dalšími potížemi se to projevilo v ekonomickém sešupu. Po covidu zatím v žádném roce nepřišlo přes 300 tisíc lidí.
Zoo má ve srovnání s jinými českými zahradami třetí nejvyšší počet zvířat, ale menší návštěvnost. Její ekonomická soběstačnost je 42 procent, zatímco třeba u Zlína dosahuje 91 procent.
Hasiči v akci
Teď chtějí v zoo oživit slavný chov a zlepšit čísla. Na začátku prázdnin Coru přemístili do mnohem většího výběhu. Několik dní se přes plot očichává s pětiletými medvědicemi. „Postupně je budeme dávat dohromady, nejprve Coru s jednou sestrou, pak druhou, poté všechny společně,“ vysvětluje ředitelka. Při sbližování budou preventivně asistovat hasiči. Kdyby nastal problém, mohou medvědy rozehnat vodním proudem.
Zoo zároveň rozjíždí úpravy dřívějšího spodního výběhu, do nějž návštěvníci nahlíželi jen shora. Za 15 milionů korun jej rozšíří na dvojnásobek plochy, skály doplní měkčí terén. „Zároveň přidáme cestu do spodní části, odkud budou mít návštěvníci úplně jiný pohled než dosud, kdy se dívají v podstatě do jámy,“ doplňuje náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Úpravy mají skončit ještě letos. Pak chtějí skupinu rozšířit i o samce. „Vše jsme konzultovali s evropským koordinátorem záchovného programu. Na jeho doporučení chceme mít lední medvědy ve dvou velkých výbězích,“ dodává ředitelka. Obě pohlaví mají mít vlastní obydlí, dohromady budou jen při páření, jak je v přírodě u tohoto druhu běžné.
Medvědy chtějí znovu využít i při marketingu. „Máme plyšáky, nová trička, tužky, ponožky,“ vyjmenovává ředitelka.
V Česku žijí lední medvědi kromě Brna už jen v pražské zoo. Až se jednou uzavře zvířecí život Cory, zahrada přijde o největší zvířecí legendu ve své historii. Teď si však může užívat světlejší část brněnského života.
