Hlavní obsah

ČT a ČRo: Vládní návrh zasahuje do fungování a svobody veřejnoprávních médií

Foto: Radek Vebr, Seznam Zprávy

Ministr kultury Oto Klempíř.

aktualizováno •

Vedení ČT a ČRo vyjmenovalo deset hlavních nedostatků nového modelu financování veřejnoprávních médií. Návrh podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Ve středu se Andrej Babiš setká s ředitelem ČT.

Článek

Česká televize a Český rozhlas dnes ve společném prohlášení kritizovaly vládní návrh změn financování veřejnoprávních médií. Představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek jejich svobodného, stabilního a předvídatelného fungování. Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) minulý týden, převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

ČT a ČRo dnes vyjmenovaly deset hlavních nedostatků vládního návrhu. Záměr podle nich nepřináší promyšlenou koncepci ani deklarovanou modernizaci, ale řadu nejasností v základních otázkách zřízení, fungování a postavení médií veřejné služby.

„Neposkytuje dostatečné záruky pro skutečně nezávislou existenci Českého rozhlasu a České televize. Je vnitřně nekonzistentní a trpí zásadními legislativními nedostatky. Místo posílení stability a důvěryhodnosti veřejné služby otevírá prostor pro právní nejistotu, vnější tlaky a oslabení redakční autonomie,“ stojí v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Případné změny by proto podle ČT a ČRo měla řešit raději novela současných právních předpisů místo zcela nového zákona, který zásadně nabourává současný systém veřejné služby.

Ministr Klempíř, který návrh zákona o médiích veřejné služby připravil a předkládá, odmítl názory, že úspory a šetření znamenají útok na nezávislost médií. „V posledních letech se museli uskromnit nejen občané, ale i řada firem a šetřit začal s novou vládou i stát. Nevoli šetřit ze strany médií veřejné služby může řada lidí chápat jako jejich odtržení od ostatní společnosti,“ uvedl ministr. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) pak minulý týden uvedl, že vláda návrhem plní svůj program.

Ve středu se ohledně změny financování veřejnoprávních médií Babiš setká s generálním ředitelem České televize (ČT) Hynkem Chudárkem. Na tiskové konferenci po zasedání kabinetu předseda vlády odmítl, že by kabinet chtěl plánovaným zrušením televizních a rozhlasových poplatků ničit veřejnoprávní média. Je naopak otevřený diskusi a bude transparentní, uvedl Babiš.

ČT a Český rozhlas (ČRo) dnes ve společném prohlášení vládní návrh kritizovaly. Představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek jejich svobodného, stabilního a předvídatelného fungování. Babiš řekl, že návrh do detailu nezná, nyní ho čeká standardní připomínkové řízení. „Já mám schůzku s generálním ředitelem ČT ve středu, setkáme se, abych s ním normálně diskutoval o tom, o co nám jde,“ řekl Babiš.

Za největší nedostatky chystaných změn obě média považují zejména to, že ruší dosavadní zákonné zřízení ČRo a ČT, aniž by přesvědčivě zajišťoval kontinuitu jejich existence, práv, závazků a vnitřních pravidel. Zároveň podle nich vnáší nejasnost do platnosti jejich kodexů, statutů a memorand uzavřených se státem či do postavení mediálních rad. „Zavádí vágní a rozporné vymezení veřejné služby; ruší oprávnění využívat kmitočty přidělované pro vysílání a opomíjí činnosti v oblasti nových vysílacích technologií,“ uvedla také média v prohlášení.

Návrh podle nich dostatečně neřeší regionální vysílání a regionální studia, upozaďuje publicistiku a oslabuje redakční autonomii tím, že stanovuje odpovědnost mediálních rad za obsah. Problematicky otevírá prostor pro vliv mocenských a zájmových skupin na obsah vysílání pramenící z financování z darů, grantů a účelových příspěvků a současně nejednoznačně garantuje samotnou nezávislost médií veřejné služby, když připouští nepřímý vliv státu, státních orgánů, nebo dokonce politických subjektů na obě média.

Co se týče financování, zakládá podle nich nejistotu ohledně vyplácení příspěvku ze státního rozpočtu, protože chybějí ustanovení specifikující způsob a termín vyplácení ročního příspěvku ze státního rozpočtu ČR. Nově zavádí možnost financování médií veřejné služby z darů, grantů a příspěvků třetích osob. To ale znamená, že by část jejich financování mohla záviset třeba na firmách, obcích, krajích nebo jiných dárcích.

Takové ustanovení otvírá možnosti vlivu dárců na obsah vysílání. Požadavek uvádět u fyzických osob vedle jména a příjmení i datum narození je podle ČT a ČRo nepřiměřený zásah do soukromí, který může lidi od poskytování příspěvků odradit. K rozporu dochází především se zákonem o zpracování osobních údajů a nařízením Evropského parlamentu a Rady EU o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

Babiš vyloučil, že by novela zasahovala do obsahu veřejnoprávních médií. „Já tohle určitě nechci,“ řekl. Nyní se podle něj vyjádří k novele ministerstva a koaliční strany. „Potom to půjde na vládu a budeme se o tom bavit,“ uvedl.

Opoziční kritiku, že chce vláda návrhem veřejnoprávní média zničit a ovládnout, Babiš odmítá. „Je absolutní nesmysl, abychom tady ohrožovali nějakou demokracii,“ prohlásil. Kdyby chtěl kabinet ničit veřejnoprávní média, mohl by například jít tou cestou, že by neschválil dvě zprávy o jejich hospodaření, což neudělal, zdůraznil Babiš.

S Chudárkem se chce normálně bavit, je podle něj prostor pro úspory. „Různé nesmysly, že někoho ohrožujeme, to není pravda. Není to náš zájem, určitě to nechceme. Ten návrh je podle toho, jak to dělá 17 členských států EU,“ řekl Babiš. Kabinet podle něj bude otevřený debatě. „A myslím si, že budeme transparentní a budeme chtít o tom normálně diskutovat,“ doplnil.

Nejzásadnější právní nedostatky návrhu:

1. Návrh fakticky ruší dosavadní zákonné zřízení Českého rozhlasu a České televize.

2. Není zajištěna kontinuita práv, povinností, majetku a závazků obou institucí.

3. Nezávislost médií veřejné služby není chráněna dostatečně a jednoznačně.

4. Chybí jasné vymezení veřejné služby v oblasti rozhlasového, resp. televizního vysílání.

5. Není jasná další platnost kodexů, statutů a memorand.

6. Text zákona je v rozporu se základními legislativními principy.

7. Zavádí prioritizaci funkcí veřejné služby.

8. Posiluje roli mediálních rad na úkor redakční autonomie.

9. Financování je nastaveno problematicky.

10. Povinnost zajistit dostupnost kompletního vysílání ČRo osobám se smyslovým postižením je v praxi nerealizovatelná, nelze zajistit titulky nebo tlumočení do znakové řeči.

Doporučované