Hlavní obsah

Daňhel se v bitcoinové kauze obrátil na Ústavní soud, stížnost zatím není vyřízená

Foto: Wit Olszewski, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Poslední ze čtyř obžalovaných v bitcoinové kauze, bývalý náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel, podal ústavní stížnost. Podle mluvčí Ústavního soudu však o ní zatím nebylo rozhodnuto.

Článek

Na Ústavní soud se kvůli bitcoinové kauze obrátil bývalý náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel. Dosud zůstával jediným ze čtyř obžalovaných, který možnost podat ústavní stížnost nevyužil. „O stížnosti zatím nebylo rozhodnuto,“ uvedla ve středu mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. Podrobnosti k obsahu stížnosti neuvedla. Nevyřízené zůstávají ještě tři podněty Tomáše Jiřikovského, hlavního aktéra kauzy.

V polovině srpna Ústavní soud odmítl stížnosti bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) a právníka Kárima Titze, stejně jako další z řady řady podnětů Jiřikovského. Všichni zpochybňovali dosavadní kroky orgánů činných v trestním řízení.

Blažek a Titz poukazovali například na spěch policistů a státního zastupitelství před podáním obžaloby, na úniky ze spisu či medializaci případu. Ústavní soud ale neviděl důvod k zásahu. Uvedl, že o vině se rozhoduje až u trestního soudu, kde také obhajoba může uplatnit všechny své argumenty, včetně výhrad k přípravnému řízení.

Titz si u Ústavního soudu neúspěšně stěžoval také na zajištění necelých devíti bitcoinů, které podle obhajoby přijal v dobré víře jako zálohu za právní služby. Než jej policie také obvinila, působil jako advokát Jiřikovského.

Zajištění části bitcoinů a hotovosti v korunách a eurech zpochybňoval i Jiřikovský, soud však stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. V bitcoinové kauze mají ústavní soudci na stole ještě tři Jiřikovského podněty. Už dříve vyhlásili dva nálezy, kde konstatovali porušení Jiřikovského práv při prodlužování vazby. Důvody však byly spíše procesní a nevedly k propuštění na svobodu.

Jiřikovský v minulosti provozoval darknetové tržiště, kde se obchodovalo s drogami a platilo kryptoměnou. Když se dostal z výkonu trestu na svobodu a také k části své zabavené elektroniky, daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Dar byl podle policistů a žalobců součástí plánu na „vyprání“ špinavých peněz. Aktéři vinu popírají.

V srpnu Jiřikovský svůj dar odvolal pro nevděk, oznámilo ministerstvo spravedlnosti. Úřad to označil za další právní riziko spojené s bitcoinovou kauzou.

Doporučované