Článek
Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.
Ne názvy profesí, ale pracovní rizika mají předurčit, kteří pracovníci budou moci v budoucnu odcházet dříve do důchodu.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pátek dopoledne představil, kdo bude moci odcházet do dřívějšího důchodu. Půjde o všechny pracovníky, kteří pracují v prostředí s přítomností nejvyšší kategorie rizik.
Zedníci, skláři, lesníci, slévači
Jako příklady profesí, kterých se to bude týkat, uvedl ministr například lesníky, skláře nebo horníky. „Zedníci, kamnáři, dlaždiči, slévači, seřizovači obráběcích strojů. U každého se ještě individuálně řeší, jestli tam je výskyt rizik. Proto jsem obezřetný říkat to úplně paušálně,“ dodal Jurečka.
Náročné pozice
Přestože na tiskové konferenci Marian Jurečka uvedl, že u každé pozice se bude individuálně posuzovat, jestli spadá do kategorie náročných, zaznělo hned několik profesí, u kterých je to pravděpodobné:
Zdravotní sestry se specializací, osoby pracující v osobní péči ve zdravotní či sociální oblasti. Příslušníci záchranného hasičského sboru i hasiči ostatních jednotek, pracovníci v lesnictví, kováři, skláři nebo obsluha důlních zařízení.
Zedníci, kamnáři, dlaždiči, modeláři, slévači, svářeči, řezači plamenem, pracovníci na zpracování plechu, seřizovači a obsluha obráběcích strojů.
Odhad je, že půjde o deset až 12 tisíc lidí.
Současně se dřívější důchod vztahuje i na pracovníky, kteří se potýkají s některými riziky ze třetí kategorie: celková fyzická zátěž, vibrace, zátěž teplem a chladem. Mělo by jít až o 108 tisíc osob.
„V tento okamžik se to celkem týká 118 tisíc lidí,“ dodal Jurečka. U některých osob se rizika potkávají. Zdůraznil, že v zákoně bude otevřená možnost skrze nařízení vlády v budoucnu výčet náročných profesí rozšířit.
„Není to navždycky uzavřená množina,“ podotkl ministr.
„Zaměstnanci už teď vědí, jestli jsou zařazeni v nejvyšší nebo třetí kategorii rizik,“ reagovala Iva Merhautová, vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek Ministerstva práce a sociálních věcí, na dotaz, jak se lidé dozvědí, že patří mezi „náročné profese“. Zaměstnavatel bude mít povinnost je informovat.
Důchod o 15 měsíců dříve
Pracovníci budou moci odejít o 15 měsíců dříve, pokud odslouží 2200 směn, a o 30 měsíců dříve, pokud odslouží 4400 směn v prostředí s riziky. Za každých dalších 74 směn budou moci odejít o další měsíc dříve, maximálně ovšem o 60 měsíců.
Čtyři kategorie práce a 13 rizik
Rizikovost práce se podle vyhlášky stanovuje do čtyř různých kategorií:
- 1. práce, při které není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,
- 2. práce, u které lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně,
- 3. práce, při níž jsou překračovány hygienické limity,
- 4. práce, při níž je vysoké riziko ohrožení zdraví.
Rizikovými faktory jsou: prach, chemické látky a směsi, hluk, vibrace, neionizující záření a elektromagnetická pole, fyzická zátěž, pracovní polohy, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.
Zohledňují se směny za posledních deset let od roku 2015. Úprava tak začne platit 1. ledna 2025.
Jurečka ještě zdůraznil, že dřívější odchod do důchodu na základě náročné profese lze navíc zkombinovat i s předčasným odchodem do důchodu. Lidé v rizikových provozech tak budou moci odejít do penze maximálně až o osm let dříve.
Postupně budou muset zaměstnavatelé u pracovníků v těchto náročných profesích platit vyšší sociální odvody: v roce 2025 o dvě procenta, od roku 2028 o pět procent.
Motivace ke zlepšení pracovních podmínek
Vyšší odvody je mají motivovat ke zlepšování pracovního prostředí: „Je tam zatížení vyšším odvodem pojistného, i zaměstnavatel bude mít motivaci provozy modernizovat, aby pracovník neměl takovou fyzickou zátěž. Je to motivace pro zaměstnavatele nezatěžovat pracovníky riziky,“ podotkl Jurečka.
„Používání názvu profese není pro zaměstnavatele závazné, volba názvu profese zaměstnavatelem nemůže určovat, zda má nebo nemá zaměstnanec na odchod do důchodu za zvýhodněných podmínek nárok,“ vysvětloval koncem ledna Jakub Augusta, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí.
„My to předpokládáme, propíšeme to i do Informativní důchodové aplikace,“ dodal Jurečka. Pracovníci si budou moci dohledat informace i sami v informačním systému správy sociálního zabezpečení.
Pracovních rizikových faktorů je celkem 13. Jde například o prach, chemické látky, hluk, vibrace, fyzickou zátěž, zátěž teplem, zátěž chladem, psychickou zátěž nebo práci s biologickými činiteli či ve zvýšeném tlaku vzduchu.
