Hrách za 20 milionů. Oprava náměstí se zpozdila a rozpaky budí i nová socha

Na Mendlově náměstí v centru Brna začala minulý víkend technicky náročná instalace bronzového monumentu Hrachovina. Ten má uctít památku zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, od jehož narození loni uplynulo 200 let.

Oprava náměstí sklízí kritiku místních i politické opozice. Kromě zpožděné rekonstrukce lidem nově vadí i právě instalované zábradlí nebo podoba laviček.

Emoce budí i nová atrakce - skulptura nazvaná Hrachovina. „Základna pro monument už je připravená. Nákladní auta teď postupně přivážejí na náměstí jednotlivé komponenty Hrachoviny,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Instalace potrvá několik dní.

Většina procházejících se k částečně zakryté soše zvědavě otáčí. Dokud nebude práce hotová, odmítali ji hodnotit. „Vůbec jsem nevěděl, že tady něco takového bude,“ řekl pro Seznam Zprávy třeba Emil Voříšek.

Socha přijde na 20 milionů korun, Brno přispělo polovinou. Podle informací spolku Společně, který architektonickou soutěž vyhlašoval, zatím přišlo od dárců zhruba 315 tisíc korun. Pokud drobní přispěvatelé finance nevyberou, spolek se zavázal rozdíl doplatit.

Hrachovina má být průchozí. Tvoří ji několik horizontálních a vertikálních celků. Všemu dominuje čtverec se 16 stélami v podobě klíčků, na jejichž vrcholu jsou hrášky v barvách i tvarech poměrově odpovídajících Mendelovým objevům. Celková váha monumentu je 12 tun.

Autorem Hrachoviny je umělecký slévač a sochař Jaromír Gargulák. Brněnský rodák uspěl ve veřejné soutěži. „Sochu jsem si představoval jako přerostlý hrášek, který se různě proplétá a klíčí směrem ke slunci,“ přiblížil svůj záměr.

Nakoupil hrách, který doma pěstoval a pozoroval v jednotlivých růstových fázích. „Připadal jsem si jako dřív na základní škole, kdy sledujete, jak ten hrách roste, probouzí se k životu a na základě toho jsem začal skicovat a modelovat stély,“ popsal vznik sousoší. Bronz zvolil, jelikož ho považuje za klasický, ušlechtilý materiál.

Výsledky veřejné soutěže na sochu pro Mendlovo náměstí se loni setkaly s kritikou skupiny umělců, akademiků a teoretiků výtvarného umění. Ti v otevřeném dopisu městu vytkli například to, že v komisi chyběli architekti, kteří se podíleli na předchozím řešení náměstí. A také, že v jednokolové soutěži s osmi přihlášenými návrhy zvítězil Gargulákův návrh o jediný bod. Vítězné dílo označili za „doslovně ilustrativní až banální“.

Například podle ředitelky Domu umění v Brně Terezie Petiškové vedení města se sochou pospíchalo. „Když uděláte jednokolovou soutěž na sochu pro tak velké náměstí, šance na kvalitní výsledek je malá,“ řekla.

Hlavním problémem je podle ní metodika vypisování soutěží. „Česko nemá vypracovaný dobrý způsob, jak soutěže vypisovat,“ zmínila.

Návrh podobné velikosti podle ní vyžaduje mnohem více času. „Socha svatého Václava vznikala 50 let, socha Hrachovina naproti tomu půl roku. Když se dělá tak rozměrná plastika za tak krátkou dobu, nemůže autor dosáhnout patřičné kvality,“ řekla. Dodala však, že sochu si ještě neměla příležitost prohlédnout a hodnotí pouze návrh na papíře.

Gargulákovo vítězství podle ní vzbudilo silné reakce hlavně z toho důvodu, že projekt byl na tuzemské poměry ambiciózní z hlediska velikosti a nákladů. „Než však stihla odborná obec patřičně zareagovat, město již podepsalo veškeré smlouvy,“ dodala.

Podle Garguláka někdo z výtvarné obce neunesl, že soutěž vyhrál on, a obtelefonoval svoje kolegy. „K obsahu dopisu se nemám potřebu vyjadřovat,“ prohlásil.

Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) na kritiku v dopise reagovala prohlášením, že v porotě byli respektovaní odborníci, smlouva s umělcem už byla uzavřena a Gargulák už zahájil práci na monumentu ve slévárně.

Jiný člen poroty Kurt Gebauer však návrh chválil. „Vítězný návrh obsahuje všechny Mendelem definované zákony dědičnosti, přičemž v monumentální části díla je znázorněno křížení alel při úplné dominanci, kde dochází při použití Mendelova čtverce k výslednému fenotypovému štěpnému poměru. Ten je na plastice, kde je dominantním materiálem bronz, přesně znázorněn,“ popsal koncepci Gebauer.

Mendlovo náměstí je jedním z největších dopravních uzlů Brna, kříží se tu hned několik tramvajových linek. Práce na rekonstrukci začaly předloni v létě a skončit mají v tomto týdnu. Brno do oprav investovalo kolem 200 milionů korun.

Rekonstrukci náměstí zpozdila i ruská invaze. Z Ukrajiny měla být dovezena speciální červená žula, kterou muselo město nahradit jinou švédskou alternativou. Opravy a práce na inženýrských sítích probíhaly za provozu městské hromadné dopravy.

„Město vše zkonzultovalo se zhotovitelem a snažilo se práce přizpůsobit tak, aby co nejméně omezovaly obyvatele Brna,“ uvedl mluvčí magistrátu Poňuchálek.

Například paní Iveta D. přiznala, že kvůli opravám pro ni byla doprava náročnější. „Naštěstí sem moc často nejezdím. Musela jsem s kočárkem jezdit až dozadu a trvalo mi to déle,“ řekla nám.

Jinému z místních, Petru Novákovi, nevadí, že se opravy zpozdily. „My v Brně jsme na to zvyklí,“ podotkl s úsměvem. Nicméně předchozí podoba náměstí se mu zamlouvala víc. „Ale třeba si časem zvykneme,“ dodal.

Cílem rekonstrukce bylo rozložité náměstí rozčlenit a bezbariérově zpřístupnit. Náměstí architekti rozdělili do menších částí pomocí stromků a trvalek a zastávky hromadné dopravy odklonili od rušných komunikací. Zastávky mimoměstských linek pak přesunuli až k bohunickému kampusu.

Rozčlenění náměstí a přesunutí zastávek ale mnoho cestujících naopak zklamalo. Jedním z nich je Jakub Netrda, který často dojíždí přes celé město. „Je to průšvih. Kvůli té nové podobě náměstí nemám vůbec šanci stíhat přestupy na jiné tramvajové linky,“ postěžoval si.

Některé části náměstí budí rozpaky i mezi opozičními politiky. Město tam muselo umístit kvůli pokynům správních úřadů bariéry, které nebyly v původním architektonickém návrhu. „Bariéry jsou dílem státní správy, policie a Drážního úřadu,“ řekl pro Seznam Zprávy Matěj Hollan (Žít Brno).

„Nevím, kdo přesně to nařídil, ale bylo to proti původnímu přání města,“ doplnil brněnský radní Petr Bořecký (ANO).

Podle Brňanů představu otevřenosti a bezbariérovosti ploty narušují. „Myslím, že je tam umístili jen proto, že chtějí zabránit lidem přebíhat z jedné půlky náměstí na druhou, aby stihli tramvaj. Dost pochybuju, že to k něčemu bude, a navíc to vypadá příšerně,“ zauvažovala třeba Eliška Rohánková.

Bariéry úřady vyžadují kvůli bezpečnosti. „S vážnou tváří vám vysvětlují, že by jinak lidé napadali pod koleje. Přitom ve chvíli, kdy tam trolejbus najíždí, má rychlost asi 2 kilometry za hodinu,“ vysvětlil Hollan.

Zábradlím jsou oddělené i zastávky u hlavního nádraží. Vedení města podle Hollana zkoušelo bariéry částečně odstranit, ale úřady ho donutily je na místo vrátit.

Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové Drážní úřad připustil možnost kompromisu. „Jednali jsme se zástupcem Drážního úřadu, který prozatím ústně připustil možnost, že tolik zábradlí může být přerušeno dvěma několikametrovými průchody. Pokud to povolí stavební úřad, nic nebrání tomu, aby se část zábradlí demontovala a plocha dodláždila,“ uvedla na svém facebookovém účtu.

Na estetické provedení náměstí a na sochu budou mít Brňané podle Hollana různé názory, bariéry ale budí odpor téměř všech. Je přesvědčený, že až se odstraní a doladí se lavičky, bude rekonstrukce Mendlova náměstí úspěch. S jeho pohledem souzní například i Karolína Dvořáková.

„Mendlák byl vždycky jeden velký chaos. Lidi přebíhali sem a tam a div je u toho něco nepřejelo. Až ty stromky na jaře zazelenají, to místo se úplně promění,“ myslí si Brňanka.