Investice do infrastruktury jsou jediné, které dávají smysl, míní čtenáři

Ministr dopravy Martin Kupka zahrnul do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026 investice na všechny dálnice a železnice, které se mohou v příštím roce stavět. Jestli se peníze najdou ve státním rozpočtu, nebo někde jinde, neřešil. Vítěz voleb Andrej Babiš na situaci reagoval výrokem o „totálním rozkladu“.

Čtenáři Seznam Zpráv, kteří se zapojili do diskuze pod článkem na toto téma, jsou rozpolceni. Zatímco někteří připomínají, že kvůli délce stavebního řízení i výstavby samotné je nutné budování infrastruktury plánovat dlouho dopředu, jiní obviňují končící vládu, že přehazuje zodpovědnost za finanční zabezpečení staveb na příští kabinet.

Některé zajímavé názory redakce vybrala do Fóra čtenářů. „Investice do infrastruktury je nejlepší způsob, jak proměnit úvěr v investici. Podobné by to bylo i u investic do státních a obecních bytů. Současná vláda tímto břemenem pro Babiše alespoň trochu pomohla k zamezení rozhazování Babišovy vlády do populistických slibů,“ píše například Kamil Pelikán.

Karel Stržanovský: Dopravní stavby se připravují tak dlouho, že aktuální ministr vždy staví to, co připravili předchůdci. Kupka o tom sám několikrát mluvil. A z toho důvodu taky zve na stříhání pásek Havlíčka a Ťoka. Že se naplánuje víc, než na kolik jsou peníze, chyba není. Jednak se může stát, že bude potřeba zase něco vyčerpat stůj co stůj, nebo se to začne stavět jindy, ale plány už budou a nebude třeba se jimi roky zdržovat. Že to nechce současná vláda řešit, je chyba. Může vládnout ještě hodně dlouho. Babiš vykřikuje sice oprávněně, ale zbytečně to dramatizuje.

Vojtěch Zvolský: Tohle jsou v podstatě jediné investice a nemandatorní výdaje, které náš stát má. Pokud dávalo smysl se na něco zadlužit, je to infrastruktura. A je docela jedno, kdo zrovna vládne. Infrastrukturní dluh vzniklý za komunismu jsme dodnes nedohnali.

Ondřej Wagner: Dopravní stavby od projektu k zahájení stavby, to klidně trvá deset let, přičemž samotná příprava stojí miliony. Proto není ekonomické odsunovat začátky staveb. Je samozřejmě nutné čerpat peníze ze všech možných zdrojů, ze státního rozpočtu, z EU, od Evropské investiční banky i formou partnerství se soukromým sektorem, který je znám pod zkratkou PPP. Pokud se dobuduje základní síť dálnic, potom se ve výstavbě dálnic může zvolnit tempo a bude možné se zaměřit na výstavbu vysokorychlostních tratí, popř. rychlých dvoukolejných elektrizovaných tratí, jako třeba z Prahy do Liberce.

Ladislav Macků: Nový ministr dopravy ne vlastní vinou bude nucen buď na nějaký čas zaříznout, resp. zpomalit výstavbu dálnic a modernizaci železnic, nebo bude muset hledat jiné cesty, jako je přehození těchto investic do PPP projektů, což je jen jiná forma zadlužení státu, případně výkonové zpoplatnění stávajících i nových dálničních úseků pro všechny uživatele. Bude v každém případě v nezáviděníhodné situaci.

Radek Vích: Nejsou peníze no, potřebujeme ranec na dopravu, ranec na Dukovany, ranec na obranu, poroste ranec na důchody, jestli zruší Fialovu reformu, atd. atd. Stát nemá bezednou pokladničku a i půjčit si nás stojí hodně… Říkám to dlouhodobě: zvednout daně, vykompenzovat konečně tu sekeru ze superhrubé mzdy, jinak budeme muset sekat do extrémně důležitých investic nebo mít extrémní dluh, na což se nabalují další problémy, o které nestojíme (platba úroků, rating, apod.).

Karel Vančura: Já mám pocit, že nevíme, co chceme. Nejdřív se dálnice nestaví. Pak se zase údajně Kupka chlubí dálnicemi, které by bez Babiše nebyly, a teď je zase špatně, že je jich naplánováno hodně. Bez ohledu na partaje, všechny vlády se chlubily dálnicemi. A najednou to vadí… Za jak dlouho se bude dálnicemi chlubit Babiš? A nebojte, přijde to. Jestli má cenu se na něco zadlužit, tak jsou to investice. Ne to projíst, ale investovat do budoucnosti…

Antonín Bartoš: Bude třeba do staveb dálnic zapojit čínské firmy. Ty tvrdí, že u nás – převážně na rovinaté půdě – jsou schopny stavět za míň než padesát procent ceny, kterou nenažrané firmy chtějí. Že umějí stavět dálnice několikrát delší a v horských oblastech, je pravda. A za míň peněz.

Marcela Jezberová: Kdo chce opici, musí mít na banány. Pokud nemáme na banány, musíme upravit nároky. Musíme mít za každou cenu nejhustší a tedy i nejdražší dálniční síť v Evropě? Musíme mít pro tranzit levné dálniční poplatky? Máme jiné možnosti, jak ulevit silniční síti? Případně čeho se vzdáme a přesměrujeme peníze na výstavbu a posléze údržbu rozsáhlé dálniční sítě? A budeme také schopní udržovat ostatní silnice? Nebo budeme mít perfektní dálnice a II. a III. třídu silnic necháme propadnout na úroveň neudržované polňačky?

Zdeněk Neduchal: No, když holt v pokladně nemáme, tak prostě stavby postojí do doby, až budeme mít. Chybějících pár kilometrů našeho napojení na hotové rakouské a polské dálnice, které jsou ukončené na našich hranicích, také už kolikátý rok čekají a nikomu to evidentně žíly netrhá. Nyní se prostě musíme smířit s tím, že není ani z čeho rozdávat do zahraničí. Už tak budeme mít hlavu z toho, že garantujeme zaplatit stamiliardy, které si vypůjčili jiní, co je nikdy splácet nebudou. Když začínají chybět příjmy na chleba, není rozumné začít utrácet ještě více za kolotoč.

Zdenek Hron: Problém není v politicích, ale ve fondu dopravní infrastruktury. Takže vést diskuzi, jestli za to může Petr, nebo Pavel, je blbost. Je třeba zhodnotit potřebu jednotlivých investic. Dále je třeba se podívat na cenu firem, které dálnice staví. V Německu i v Polsku stojí km dálnice méně než u nás. A realizační firmy mají docela velké zisky. Nemalá částka se také vkládá do opravy nedávno hotových dálnic. Je třeba šlápnout na realizační firmy. Měly by mít aspoň desetiletou záruku a v této době opravy provádět na svůj náklad. Takže Petr i Andrej i další odpovědní politici by se měli spojit a společně a konstruktivně řešit situaci místo vzájemného napadání a osočování. (Je otázkou, zda jsou toho chlapci schopni.)

Robert Homolka: Co si budeme povídat - peníze by být mohly. Kdyby ze spotřební daně z PHM šly všechny peníze zpátky do dopravních staveb, tak je po problému. Zároveň je tu velká díra, kdy se majitelé elektromobilů na dopravních stavbách nepodílí vůbec -> čili normální platby za dálniční známku jako u ostatních (jasně, zatím to udělá pár korun, ale EV rychle přibývají); dále nabíjení na veřejných nabíječkách zatížit taktéž spotřební daní (byť pochopitelně výrazně menší - jako úleva životnímu prostředí ve městech slouží EV dobře). A bude vyřešeno. (redakčně kráceno)

Viktor Fendrych: Česká dálnice má lepší parametry než polská, navíc ji prodražují výkupy pozemků v katastru hlavního města – proč však šetřit, když stát zaplatí, i kdyby stavitelé a realitní magnáti žádali mnohem vyšší částku. Staví se tu (nebo aspoň projekčně je navrženo), aby životnost a následná údržba silnic a dálnic byla podstatně delší než v případě Polska, a to ani nikdo nezmínil, že je tu především za strany veřejnosti neustálý tlak na vyšší rychlosti a lepší bezpečnost - tolik k parametrům.

A cena? No, pokud tu nenajdete firmu, co vám postaví kilometr za 250 milionů jako v Polsku, tak asi nezbývá zaplatit víc a i nakonec vybrat „dražšího“ nejlevnějšího (a bohužel je potřeba dodat, že nejlevnější neznamená, že vše bude v náležité kvalitě - což jsme si už párkrát jako řidiči ověřili). A ceny za výkupy pozemků? Je to snad něco, co může stavitel ovlivnit? Neříkám, že je to správně, ale asi tu bude potřeba řešit něco trochu jiného než cenu dálnic - ta se nadáváním sama nesrazí a to, co ji ovlivňuje, nikdo neřeší.

Ondrej Krajicek: Vychází mi z toho, že nikdo nečekal, že budeme stavět rychleji dálnice než Poláci… To bych neměl Kupkovi za zlé… Každopádně chce to tempo udržet, aby už konečně byl okruh u Prahy a propojení D35, Polsko, Rakousko…