Kupkův úřad naplánoval Babišovi explozi výdajů na dálnice a železnice

Tak zvláštní dokument ještě na Úřad vlády nepřišel, přinejmenším tak zvláštní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Jak známo, vláda končící Petra Fialy na investicích do dálnic a železnic nešetří a dopravnímu fondu každoročně zajišťuje příjmy ve výši 150 miliard korun.

Jenže tentokrát SFDI požádal o 187 miliard.

Na tom by ještě nebylo nic zvláštního. Překvapilo však sebevědomí, se kterým autoři dopravního rozpočtu vyzvali „k nápravě“ ministra financí Zbyňka Stanjuru, když jejich žádost ignoroval a chtěl i napřesrok garantovat stejnou částku jako obvykle. „Pro pokrytí stanovených výdajů SFDI v roce 2026 je třeba navýšit dotaci na krytí deficitu o 37,2 miliard korun,“ stojí v dokumentu.

Ministr dopravy Martin Kupka tím nechtěl vyvolat konflikt s kolegou z financí. Podle svého mluvčího Františka Jemelky prostě do rozpočtu SFDI zahrnul investice na všechny dálnice a železnice, které se mohou v příštím roce stavět. Jestli se peníze najdou ve státním rozpočtu, nebo někde jinde, to už není jeho věc.

Stanjura peníze nemá, přesto se nedovážil Kupkovým požadavkům oponovat.

Vláda minulý týden debatu o rozpočtu SFDI sice zahájila, pak ji však přerušila. Ať si s tím poradí příští premiér. Právě na tuto situaci reagoval volební vítěz Babiš svým ostrým výrokem o „totálním rozkladu“.

Vůči dosavadnímu ministrovi Kupkovi se může zdát Babišova věta na první pohled nespravedlivá. Byl to právě Kupka, který zajistil, že pokud jde o výstavbu dálnic, byla vláda Petra Fialy nejúspěšnější ze všech polistopadových kabinetů. Zprovoznila, nebo ještě zprovozní, přes 200 kilometrů rychlostních silnic a tím překonala dosavadního rekordmana Mirka Topolánka, jehož ministr dopravy Aleš Řebíček zajistil dostavbu 182 kilometrů dálnic. Fialova vláda urychlila rovněž investice do železnice.

Kupka mohl těžit z toho, že desítky velkých staveb pro něho připravili předchůdci z hnutí ANO Dan Ťok a Karel Havlíček. Stejně tak ale bude nadcházející vláda moci těžit z příprav Kupkovou řízeného úřadu. Když Kupka koncem roku 2021 přebíral od Havlíčka funkci, bylo podle mluvčího Jemelky „na zelené louce rozestavěno 131,1 kilometrů dálnic, v lednu 2026 bude pro předání nové vládě připraveno 170,3 kilometrů“.

Za zlom ve výstavbě může fakt, že se díky nové legislativě urychlil výkup pozemků i povolování staveb. „Nejde o rozvrat,“ polemizoval ministr Kupka. Prostě jsou potřeba další peníze, „protože se dařilo postupovat v přípravě staveb tak rychle“. A nedostatek peněz prý nutně nemusí být špatná zpráva.

Tato argumentace už není úplně přesvědčivá, zvláště pro toho, kdo se podívá do rozpočtu SFDI podrobněji. Obsahuje totiž rozpočtový výhled na další roky. Pokud požadavek na příští rok zvyšuje obvyklou úroveň příjmů o 37 miliard, pak se v dalších dvou letech chystá příjmy navýšit vždy o 60 miliard. Tím se dostane až k 320 miliardám, skoro na čtyřnásobku částky, se kterou dopraváci vyšli ještě v roce 2020.

Ještě nápadnější je nárůst požadavků na přímé dotace ze státního rozpočtu. SFDI své investice financuje z výběru mýtného a dálničních známek, rovněž má nárok na část výnosu spotřební daně z pohonných hmot. Vedle toho se tradičně staví za evropské peníze, a státní pokladna příjmy fondu jen doplňovala uměřenou částkou, které se říkalo „dotace na vyrovnání deficitu“.

Výběr poplatků i daní však roste minimálně, navíc penězovod z Bruselu postupně vysychá. Už letos nezbylo ministrovi Stanjurovi, než aby dopravákům poslal rekordních 82 miliard. Napřesrok chtějí o polovinu navíc, v roce 2028 už „dotace na deficit“ dosáhnou 270 miliard. Tak velkorysé dotace nemají v historii Česka obdoby.

„Střednědobý výhled výrazně překračuje vládou ČR schválené výdajové rámce,“ připouští také rozpočet SFDI, zároveň však upozorňuje, že jenom plní investiční plán stejné vlády. Jinými slovy, požadavky jsou sice nad možnosti rozpočtu, dokonce v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, síť dálnic je však třeba dokončit.

Tuzemští inženýři ji přece už naplánovali v roce 1963, dosud se postavilo 1500 kilometrů a zbývá dodělat dalších 700. Ministerstvo dopravy stavby plánuje s tím, že by se to mohlo stihnout během příštích dvou volebních období.

Bude to civilizační přelom. Česko dosud při výstavbě dálnic klopýtalo za svými sousedy, ale už v roce 2033 se chce chlubit jednou z nejmodernějších a nejhustších sítí v celé Evropě. Pokud to přinese stejnou prosperitu, jaké se těší například Dánsko, nemusí být z pohledu dopravní lobby vysokou cenou ani 300 miliard ročně, i když to je vyšší částka, než kterou Česko posílá školám všeho typu.

Jak ovšem upozornila emotivní reakce Andreje Babiše, tento plán může narazit na ekonomickou realitu.

Stát si například na dotace do fondu SFDI půjčuje, proto je ke každé koruně na dopravní stavby třeba připočíst 44 haléřů – tak vysoké jsou úroky, které český stát odvede věřiteli, který si od něho koupí desetiletý dluhopis.

Zároveň dopravní cesty potřebují údržbu a opravy. Letos bylo nutné uhradit 45 miliard a náklady porostou tím rychleji, čím rychleji se bude stavět. Po důchodech a státním příspěvku zdravotním pojišťovnám jde už dnes o třetí nejvyšší z mandatorních výdajů, kterých se Česko nikdy nezbaví.

Hlavní komplikací pro státní rozpočet ale stejně bude drahota, která stavbu dálnic provází už delší dobu, navíc ceny pořád rostou. V Polsku ještě předloni dokončili dálnici, kde vyšel jeden kilometr v přepočtu na 250 milionů korun. U jihovýchodní části pražského okruhu od dálnice D1 do Běchovic se v roce 2010 plánovaly náklady na kilometr 860 milionů. Začátek stavby se dlouho odkládal a podle letošních výpočtů SFDI bude třeba na kilometr 1,9 miliardy.

Česká dálnice má lepší parametry než polská, navíc ji prodražují výkupy pozemků v katastru hlavního města – proč však šetřit, když stát zaplatí, i kdyby stavitelé a realitní magnáti žádali mnohem vyšší částku.

Běchovická autostráda také bude jedním příkladem z mnoha, že něco stojí i stavbou dálnice vyvolané investice. V případě Běchovic jde mimo jiné o dvanáctikilometrový přivaděč do Úval, který sice má pouze parametry silnice I. třídy, přitom však podle plánu bude nejméně dvakrát dražší než polská dálnice. Nároků je tolik, že státní rozpočet nemusí stačit.

Ovšem otázku, jestli se dálniční síť dokončí dřív, než opravdu nastane „totální rozklad“, teď už bude řešit pravděpodobný příští premiér Babiš.