Článek
Brněnský dopravní podnik si nechal od Centra dopravního výzkumu zpracovat studii, která mapuje všechny možné faktory vedoucí ke vzniku dopravních nehod. Cílem bylo nejen zvýšit bezpečnost městské hromadné dopravy, ale také porozumět tomu, co řidiče v provozu nejvíc ohrožuje.
Jedním z podnětů ke vzniku výzkumu byl i loňský zákaz poslechu hudby a rádia za volantem, který vyvolal kritiku ze strany řidičů i odborů. Brněnský dopravní podnik tehdy připustil, že dopad poslechu hudby na bezpečnost není dostatečně prozkoumaný, a proto zákaz opět zrušil. Ze studie jasně vyplývá, že původní zákaz nebyl opodstatněný.
Podle psycholožky a vedoucí výzkumného týmu Veroniky Kurečkové z Centra dopravního výzkumu se závěry studie pochopitelně dají vztáhnout na všechny řidiče.
„Sice u profesionálních řidičů můžeme předpokládat, že budou více zdatní, ale výsledky se dají vztáhnout na kohokoliv, kdo sedá za volant,“ potvrzuje Kurečková. V rozhovoru vysvětluje, co odborníci zjistili o psychice řidičů po nehodě, proč může být hudba pomocníkem a proč by si naopak měli řidiči dát pozor při poslechu mluveného slova.
Co bylo cílem výzkumu, který jste pro Dopravní podnik města Brna dělali?
Cílem výzkumu bylo zmapovat všechny možné faktory, které mohou vést ke vzniku dopravních nehod. Dopravní podnik se snaží o zvyšování bezpečnosti. Zároveň je jako veřejná organizace vystaven velkým nárůstům nákladů souvisejících s dopravními nehodami.
Proto jsme shrnuli výsledky zahraničních studií, analyzovali jsme data z nehod dopravního podniku a z naší hloubkové analýzy, vedli jsme rozhovory a workshopy s řidiči i dalšími zaměstnanci a prováděli zúčastněné pozorování.
Platí výsledky výzkumu i pro běžné řidiče mimo městskou dopravu?
Určitě ano. Samozřejmě u profesionálních řidičů můžeme předpokládat, že budou více zdatní. Umí velmi dobře ovládat vozidlo a mají rychlé reakce. V tomhle můžou být nadstandardní oproti běžné populaci. Stejně tak můžeme očekávat, že budou mít obecně menší tendenci riskovat. Ale na druhé straně se dají výsledky obecně aplikovat na jakéhokoliv řidiče, na kohokoliv z nás, když si sedáme zavolat.
Jedním z impulzů ke vzniku výzkumu byl loňský zákaz poslechu hudby v brněnské MHD. Co jste o vlivu hudby zjistili?
Ukazuje se, že běžný poslech hudby není nebezpečný. Naopak – při dlouhých a únavných směnách může hudba fungovat jako osvěžující a aktivační prvek. Pomáhá udržet pozornost, vytrhnout z rutiny, a přispívá tak ke zvýšení bezpečnosti. Riziková může být pouze velmi hlasitá a agresivní hudba – ta může podněcovat k riskantnímu stylu jízdy.
A co mluvené slovo – podcasty, zprávy, rozhlasové pořady?
Tady už to tak jednoznačné není. Mluvené slovo je kognitivně náročnější, protože vyžaduje soustředění na zpracování informací. Tím pádem může víc odvádět pozornost řidiče od řízení. Z toho důvodu jsme zvažovali, jestli by nebylo vhodné jeho poslech za volantem omezit. Nakonec jsme se ale s dopravním podnikem shodli, že zákaz není nutný. Mluvené slovo bývá často součástí běžného rádiového vysílání, takže je kombinované s hudbou. Důležité je, aby si řidiči sami uvědomili, kdy už je pro ně poslech rušivý.
Cestující si dříve hodně stěžovali, že je hudba řidičů ruší. Co se změnilo?
Některé cestující to pořád rušit může. Ale i když dopravnímu podniku záleží na spokojenosti cestujících, prioritou je bezpečnost. Pokud hudba v nějaké situaci pomůže řidiči s koncentrací, pak má přednost.
Pomohla by třeba sluchátka, když řidiči nechtějí rušit cestující?
Sluchátka jsou pro řidiče ještě rizikovější. Řidiči musí velmi dobře vnímat, co se děje v provozu i uvnitř vozidla – potřebují slyšet okolní zvuky i případné problémy mezi cestujícími. Sluchátka ale tyto zvuky výrazně tlumí a to je přesně to, čemu se chceme vyhnout. Doporučení a případné regulace ze strany dopravního podniku se proto zaměřují i na to, aby hudba nebyla příliš hlasitá. Jednak kvůli cestujícím, ale i kvůli tomu, aby řidiči neztratili kontakt s okolím.
Co výzkum ukázal o psychice řidičů?
Zajímavé zjištění bylo, že téměř polovina profesionálních řidičů po dopravní nehodě vykazuje známky zvýšeného stresu – obvykle v řádech dnů po události. Ukazuje se, že i relativně banální nehody, které zvenčí nepůsobí závažně, mohou být pro řidiče velmi stresující. Pokud se tyto situace dobře nezpracují, může to časem vést k hlubším traumatům a k dalším psychickým i fyzickým potížím.
Změní se na základě vašeho výzkumu pravidla pro řidiče MHD?
V podstatě ne, žádná nová přímá pravidla se zatím nezavádějí. Ale mění se důraz na práci s řidiči – hlavně na preventivní a vzdělávací aktivity. Výrazně se také posiluje péče o řidiče po nehodách, obzvlášť pokud nehodu sami zavinili.
V takových případech se podrobně analyzují všechny možné příčiny, které k nehodě mohly přispět. My jsme i pro dopravní podnik připravili nový dotazník, který pomáhá sledovat různé lidské faktory, jež mohou hrát roli při vzniku nehod.
