Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hudba během jízdy může pomáhat řidičům udržet pozornost, zatímco mluvené slovo jejich soustředění narušuje. Ukázala to nová studie Centra dopravního výzkumu (CDV), kterou si nechal zpracovat Dopravní podnik města Brna (DPMB).
Podnik tak reagoval na kritiku z loňského května, kdy krátkodobě zakázal svým řidičům poslech hudby i mluveného slova – tedy například rádia nebo podcastů. Opatření vyvolalo silný odpor odborů i řidičů, kteří si nakonec vymohli jeho zrušení. Brněnský dopravní podnik tehdy uznal, že vliv poslechu hudby na bezpečnost není dostatečně prozkoumaný. Do obdržení výsledků výzkumu tak podnik poslech rádia znovu povolil. Nyní má výsledky k dispozici, upozornil server zdopravy.cz. Ty dávají zapravdu právě řidičům.
Hudba přispívá k dopravní bezpečnosti
Výzkum neprokázal vliv poslechu hudby na vznik dopravních nehod. Naopak, hudba může v některých případech pomoci udržet pozornost a snížit únavu. „Ukázalo se, že běžný poslech hudby není nebezpečný. Sice může fixovat pozornost řidičů, ale na druhou stranu může hudba působit jako osvěžující a aktivační prvek při dlouhých směnách. Řidiče to může vytrhávat z nudy, rutiny a únavy,“ uvádí vedoucí výzkumného týmu CDV, psycholožka Veronika Kurečková.
Hrát roli může i dynamičtější a hlasitá hudba, která může vést k nebezpečnějšímu stylu jízdy. „Pokud je hudba agresivní, tak nejen, že obtěžuje cestující, ale může zvyšovat i tendenci řidičů jezdit rychle a nebezpečně,“ myslí si Kurečková.
Stížnosti cestujících jsou jedním z důvodů, proč brněnský dopravní podnik chtěl hudbu ve svých vozech zakázat. „To nás vlastně tehdy přimělo dočasně poslech hudby pozastavit. Poté jsme se rozhodli, že se tomu chceme věnovat odborně a chceme si to nechat zpracovat,“ tvrdí mluvčí DPMB, Hana Tomaštíková.
Od té doby, co se hudba řidičům znovu povolila, nepřišla podle Tomaštíkové, na hlasitost hudby jediná stížnost. „Tak věřím, že to řidiči sami pochopili a přijali, že by poslech opravdu neměl cestující rušit,“ uvádí.
„Určitě nějaké stížnosti budou, ale i když dopravnímu podniku hodně záleží na spokojenosti cestujících, pořád je hlavní prioritou bezpečnost v dopravě. Pokud můžeme přispět k tomu, že se řidiči více koncentrují, tak to je pak samozřejmě nejdůležitější,“ říká Kurečková.
Ani sluchátka nepřipadají v úvahu. „Sluchátka jsou určitě rizikovější, protože řidiči a řidičky musejí velmi dobře sledovat, co se děje v provozu i ve vozidle. Je potřeba opravdu dobře slyšet,“ vysvětluje Kurečková.
Podcasty jsou rizikovější
Rizikovější než hudba se naopak ukázal být poslech mluveného slova, například podcastů, který vyžaduje větší pozornost a může tak mít souvislost se vznikem dopravních nehod. „Poslech mluveného slova je kognitivně náročnější – vyžaduje větší soustředění na zpracování informací, které při něm člověk vnímá. Právě proto představuje při řízení větší riziko než hudba,“ vysvětluje Kurečková.
Ani mluvené slovo však nebude v brněnské hromadné dopravě zakázáno. „Zvažovali jsme, zda by tato zjištění neměla vést k zákazu poslechu mluveného slova za jízdy. Nakonec jsme ale dospěli k závěru, že to není nutné. Řidiči ho totiž obvykle poslouchají v rámci běžného rádiového vysílání, tedy v kombinaci s hudbou,“ vysvětluje Kurečková.
I dopravní podnik si myslí, že to není nutné. Podle nich bude stačit řidiče informovat. „Zodpovědnost přenášíme na řidiče, aby se sami rozhodli, co budou poslouchat,“ říká Tomaštíková. Podle ní stejně není možno kontrolovat, zda někdo mluvené slovo za volantem poslouchá.
„Výsledky výzkumu jsme sdíleli s našimi řidiči. Každý z nich má jiné preference i potřeby, a proto považujeme za důležité, aby si na základě těchto informací sami uvědomili, co jim pomáhá udržet pozornost a co je naopak může rozptylovat. Tyto nové poznatky samozřejmě zahrneme do pravidelných školení řidičů,“ uvedl generální ředitel DPMB Miloš Havránek.
Nehodovost klesá, náklady rostou
Počet dopravních nehod vozidel DPMB v posledních letech klesá, a to i přes zvyšující se hustotu městského provozu. Tento trend je podle vedení výsledkem fungujícího systému prevence. „Je to především o systematické práci s řidiči – jak v rámci plošné prevence, tak i individuálně. Když dojde k nehodě, analyzujeme její příčiny a společně hledáme způsoby, jak podobným situacím v budoucnu předcházet,“ uvádí Kurečková.
Na druhé straně však rostou náklady spojené s nehodami, především kvůli modernizaci vozového parku a cenám oprav. „Z hlediska bezpečnosti zaměstnanců, cestujících i snižování nákladů tak jednoznačně dává smysl pokračovat v procesech, které se mohou na snížení nehodovosti podílet,“ uvedl Havránek.
Začínající řidiči a stres z provozu
Výzkum rovněž potvrdil, že se mezi rizikové faktory řadí nezkušenost – především u nových řidičů v prvních dvou letech praxe. Ti častěji chybují při odhadu brzdné dráhy nebo šířky vozidla. Ve větší míře se potýkají i se stresem z provozu a interakcí s ostatními účastníky dopravy.
DPMB se proto chce na školeních více zaměřit na typické situace, které k chybám vedou. „Naši řidiči procházejí jednak vstupním školením a rovněž mají každý rok školení profesní způsobilosti. Zaměříme se na to, abychom v rámci těchto školení byli schopni odprezentovat ty nejčastější příčiny dopravních nehod, aby byla co možná nejvíce praktická,“ popsala Tomaštíková.
Pohovory s 26 řidiči ukázaly, že i drobné nehody, které se zvenčí jeví jako banální, mohou mít pro řidiče psychické následky. Polovina popisovala pocity studu nebo selhání, a to i v případech, kdy nebyli viníky. Výzkum proto podpořil potřebu tzv. ponehodové péče – tedy psychologické podpory, která řidičům pomáhá situaci zpracovat.
„Našim řidičům jsou k dispozici zkušené psycholožky, se kterými mohou okolnosti nehody probrat a získat oporu. Nově bychom chtěli zavést povinný kontakt, který by pomohl odhalit přetrvávající stres nebo potřebu další podpory. Věříme, že to přispěje nejen k pohodě řidičů, ale i k vyšší bezpečnosti provozu,“ uvedl Havránek.
