Nové nádraží v Brně za 73 miliard je v záplavové zóně. Vyřeší to obří park

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sotva v Brně po čtyřech letech prací otevřeli miliardovou náplavku, ve městě už řeší další plány u řeky Svratky. I kvůli plánovanému železničnímu uzlu za 73 miliard korun. Nové vlakové nádraží, které má stát necelý kilometr jižněji od stávajícího, totiž leží v záplavové zóně. Stejně jako plánovaná čtvrť Trnitá pro 15 tisíc lidí v jeho těsném sousedství.

Budování protipovodňových zábran v Brně prosazoval ještě jako náměstek současný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Nové nádraží je zatím záplavové území. Další etapa opatření na řece je naprosto klíčová pro rozvoj města i celé čtvrti,“ řekl pro Seznam Zprávy.

Jak už Seznam Zprávy informovaly, stavbě další fáze protipovodňových opatření dosud bránily výkupy pozemků. Přesněji řečeno soukromník, který chtěl za hektar parcely za železničním viaduktem 90 milionů korun, trojnásobek odhadní ceny. Takovou částku vedení města odmítlo akceptovat.

K dohodě a zisku poslední parcely však nejspíš přece jen dojde. „V zásadě jsme to vyřešili. Jeden z developerů, který také protipovodňové zábrany potřebuje na stavbu bytů v území, totiž zmíněný pozemek odkoupil za cenu, kterou vlastník žádal,“ popsal brněnský radní pro oblast majetku Jiří Oliva (SOCDEM).

Developer hektarovou parcelu městu prodá za méně než třetinovou cenu. Proč se dobrovolně „ochudí“ o více než 60 milionů korun? „Také developerům jde o čas. Chtějí rychle stavět a další prodlení se jim nevyplácí. Tohle je rychlejší způsob než zdlouhavé vyvlastnění,“ uvedl Oliva.

Nákup budou v září schvalovat brněnští zastupitelé. Pokud jej odklepnou, otevře se cesta pro vznik dalších zábran na Svratce. Etapa Trnitá počítá s náklady okolo jedné miliardy korun.

Podle Hladíka bude výstavba o něco jednodušší než právě dokončená etapa s nábřežím na Starém Brně, protože tam řeka neteče tak blízko silnic a domů. „Svratka tam bude meandrovat, nepoteče v jediném korytě. Brňanům se otevře větší území, než je současný největší lužánecký park ve městě. Kdyby přišla velká voda, tak ji park zadrží,“ popsal ministr.

Úsek Trnitá sousedí s nově upravenou náplavkou – týká se asi tří kilometrů po proudu řeky. Projekt je hotový, potřebuje získat stavební povolení. „Jestli vše půjde dobře, mohli bychom se dočkat začátku úprav na konci roku 2026 nebo v roce 2027,“ naznačil městský architekt Jan Tesárek.

Na vysvětlenou, plánovanou podobu „protipovodňovek“ určuje detailní dokument, který si téměř před deseti lety nechalo zpracovat Povodí Moravy. Opatření v Brně jsou rozdělená do třicítky etap, hotová jsou asi z jedné třetiny.

Poblíž Svratky má zároveň za sedm let začít růst nová vlaková stanice, k níž bude ze zadní části směřovat silniční doprava z ještě nedokončené části velkého městského okruhu. Město tak musí zkoordinovat stavbu s Ředitelstvím silnic a dálnic a Správou železnic. „Nevím o nějakých komplikacích, kde bychom se nepotkávali,“ řekl Černý.

O víkendu politici v Brně otevřeli nové Rullerovo nábřeží. Původně mělo být hotové před dvěma lety, stavbu provázely komplikace, včetně neplánovaných přeložek sítí nebo kanalizací.

Také proto aktéři tuší, že ani následující etapa nebude jednoduchá. „A málokdo si uvědomuje, že ani takové projekty nekončí kolaudací. Život na nábřeží musí někdo udržovat, spravovat obchody, zajišťovat údržbu či úklid. Radní teď řešili materiál, který by měl situaci řešit,“ řekl Tesárek.

Podle plánů radních má infrastruktura kolem břehů přejít do správy městských částí. Třeba Brno-střed tak bude vybírat nájemce občerstvení na Rullerově nábřeží, kde je zatím v nově postavené budově prázdno.

Ministr Hladík také uvedl, že jeho resort získal další tři miliardy korun na stavbu protipovodňových opatření v celém Česku. Dotační titul vypíše ke konci léta. „Zkontrolovali jsme stav připravenosti projektů. Brněnská etapa Trnitá mezi nimi nechybí, rozpracovanost je vysoká a město má velkou šanci získat asi 50procentní dotaci,“ dodal.