Kolouchová zemřela na „hoře zabijákovi“. Horolezci popisují, v čem je zrádná

Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.

Při výstupu na pákistánský vrchol Nanga Parbat zemřela ve čtvrtek česká horolezkyně Klára Kolouchová. Podle místních úřadů se zřítila do propasti při výstupu mezi prvním a druhým výškovým táborem. Její tělo se záchranáři pokouší vyzvednout.

Vrchol Nanga Parbat je devátou nejvyšší horou světa a druhou nejvyšší horou Pákistánu. Nachází se na západním konci pohoří Himálaj. Hoře se přezdívá „Killer Mountain“ neboli „hora zabiják“. Výstup na ni je náročný kvůli velkému převýšení, které je nutné překonat, častým lavinám a proměnlivému počasí.

Horolezkyně Kolouchová na vrchol stoupala po klasické trase, tedy Kinshoferovou cestou. Tato trasa je podle českých horolezců, kteří vrchol zdolali, vybavená jisticími lany. Jedná se o nejsnazší cestu na vrchol, i přesto je však trasa v porovnání s ostatními osmitisícovkami náročná. Horolezec Jan Trávníček ji označil za jeden z nejnebezpečnějších výstupů mezi nejvyššími horami světa.

Podle horolezce Marka Holečka, který na Nanga Parbat stoupal třikrát, je jednou z překážek obrovské převýšení. „Je to přes sedm kilometrů převýšení, navíc jde o opravdu strmý výstup,“ popsal. Vrchol se v krajině tyčí téměř samostatně na kraji Himálaje. Nanga Parbat má mezi prvními sty největšími horami po Mount Everestu druhou nejvyšší prominenci, tedy výšku od nejvyššího sedla s nějakou vyšší horou.

Podle Holečka trvá po aklimatizaci výstup na vrchol a sestup z něj po Kinshoferově cestě většinou pět dní. Složitá je zejména cesta mezi prvním a druhým výškovým kempem, během které se Kolouchová zřítila. „Do 6000 metrů jsou takzvané Kinshoferovy skály. To je těžká oblast, ve které je potřeba opravdu umět lézt,“ řekl Seznam Zprávám Radek Jaroš, první český horolezec, který zdolal všech 14 osmitisícovek bez použití kyslíku. Podle Holečka je tato trasa navíc většinu roku pokrytá ledem.

Daný úsek je nebezpečný také podle horolezce Tomáše Petrečka. „Úsek je velmi strmý. Kdybychom ho překonávali v našich podmínkách, nebyl by tak náročný, ale v této nadmořské výšce je to opravdu složité,“ popsal.

Nebezpečí podle Petrečka hrozí také v jednodušších úsecích. „V místech s jednodušším terénem se leze bez jištění, je zde proto větší riziko zřícení. Člověk musí být opatrný, koncentrovaný a dodržovat pravidla,“ popsal. Dodal, že výstup na vrchol je velmi zdlouhavý a vliv na horolezce může mít také špatné snášení nadmořské výšky.

Výstup na Nanga Parbat horolezcům komplikuje především proměnlivé počasí. Téměř samostatně stojící vrchol má specifické podnebí. „Hora je po planinách první nárazníkovou zónou, která vyčnívá do okolí a zachycují se o ní srážky,“ popsal Holeček. „Je důležité sledovat vývoj počasí a predikce sněžení, to tam bývá jedno z největších rizik,“ doplnil Petreček.

Podle Trávníčka rychlé změny počasí znamenají velké riziko, které horolezce mohou zdržet v místech, kde by už neměli být. „Když se dlouho zdržíte ve výšce nad 7000 metrů a nemáte jídlo a pití, problémy se nasčítají,“ uvedl Trávníček. Podle Holečka je však většina horolezců na nepříznivé podmínky připravená. „Pokud přijde nějaký nečas, je občas potřeba se zabivakovat a počkat několik dní, než se počasí umoudří,“ popsal.

Právě Holečkovi s Petrečkem špatné počasí překazilo výstup v roce 2018, kdy se na vrchol Nanga Parbat snažili dostat novou trasou. Pouhých 300 výškových metrů před cílem však museli výstup ukončit kvůli orkánu. „Přicházel k nám vítr o síle 100 kilometrů v hodině a teplota klesla až na minus 80 stupňů. Kdybychom vylezli na hřeben, do dvaceti minut zmrzneme,“ zavzpomínal Holeček.

Kromě výkyvů počasí hrozí při výstupu i další nebezpečí. „Vrchol Nanga Parbat je nebezpečný především lavinami,“ uvedl Jaroš a označil je za častou příčinu úmrtí horolezců při pokusu o výstup. Podle Trávníčka je rizikem při výstupu také padající kamení.

Možných příčin, které mohly vést k pádu Kláry Kolouchové, je podle horolezců mnoho. Konkrétní scénář si odhadovat netroufají. „Je tam mnoho aspektů, které náhle přicházejí, následky mohou být fatální,“ uvedl Holeček.

Pákistánské úřady nejprve ve čtvrtek večer uvedly, že se Kolouchová zřítila po výbuchu kyslíkové lahve. V pátek dopoledne však své původní tvrzení popřely. Holečkovi se tato možnost od začátku jevila jako velmi nepravděpodobná. „Nedokážu si představit, že by lahev dokázala náhle explodovat,“ uvedl s tím, že podobná situace by mohla nastat pouze po velmi silném nárazu.