Článek
Letošní maturitní test z matematiky byl nezvykle obtížný. Cermat nenápadně upravil hodnocení odpovědí maturantů, aby se obtížnost nepotvrdila, leč na manipulace se rychle přišlo. Od té doby kladou novináři Cermatu samozřejmou otázku: Kolik maturantů v testu neuspělo před úpravami hodnocení? Ptají se však zatím marně – v Cermatu i na Ministerstvu školství zjevně čekají, až se bouře přežene.
Na nezvyklou obtížnost maturitního testu z matematiky poukazovali vzápětí po testování maturanti i odborníci. Mezi matematiky se navíc vědělo, že v poslední úloze testu byla chyba, která se nedala jednoduše napravit. Zadání totiž připouštělo víc řešení, než kolik jich úloha směla mít podle informace na první straně sešitu se zadáním úloh.
Cermat chybu přiznal v Klíči správných řešení, ovšem tak nějak mimochodem: „Vzhledem k nejednoznačným odpovědím v úlohách 25.1 a 25.2 se v obou těchto úlohách jako správné uznávaly všechny zvolené alternativy i chybějící řešení.“ Důležité je zde spojení „i chybějící řešení“. Cermat jím totiž nenápadně sdělil, že každý žák dostal plný počet bodů.
Proti vlastní úpravě nelze moc namítat, ačkoli odměnila i maturanty, kteří úlohu 25 vůbec neřešili. Uměle dosažená stoprocentní úspěšnost žáků při řešení úlohy však především výrazně pomohla těm, kteří by jinak v testu neuspěli. Po této úpravě (a ještě další, týkající se úlohy 15 a provedené rovněž nenápadně) v testu neuspělo 12,4 procenta maturantů. Podle ministra školství Beka je to akceptovatelný výsledek, zatímco výsledek před úpravami hodnocení nás prý nemusí zajímat.
Ale musí, pane ministře!
Jsou pro to nejméně dva zásadní důvody. Prvním je, že Cermatu pomáháte sehrát habaďúru na nespokojené maturanty, odborníky i veřejnost. Maturanti a ostatní totiž posuzovali obtížnost maturitního testu před provedením úprav. Vy jste ale, pane ministře, odrazil jejich námitky až pomocí výsledku, k němuž Cermat dospěl po utajovaných úpravách. Laickou veřejnost jste tím zmátl a maturanty a experty veřejně zesměšnil a ponížil. Nemělo by vám to projít.
Druhým důvodem je naprostá neprůhlednost práce Cermatu a nízká důvěryhodnost informací, jež veřejnosti předkládá. Maturitní a přijímací testování stojí každoročně stovky milionů korun. My, daňoví poplatníci, je rozhodně nevynakládáme na to, aby nás servisní organizace (Cermat) a státní úřad (Ministerstvo školství) vodily za nos.
Takže si dovolím zopakovat otázky, na něž Cermat i vy osobně dlužíte veřejnosti odpověď.
- S jakou průměrnou úspěšností skončily úlohy 15 a 25 letošního maturitního testu z matematiky před provedenými úpravami hodnocení?
- Kolik maturantů by letos v testu neuspělo, kdyby Cermat úpravy hodnocení neprovedl?
- Jaké zadání letos Cermat dostal, když 12,4 procenta neúspěšných prvomaturantů je pro vás akceptovatelný výsledek? Kolik maturantů mělo podle tohoto zadání propadnout?
- Pokud takové zadání neexistovalo, kdo vlastně určuje, kolik neúspěšných je ještě v pořádku, a kolik už ne?
Cermat i vy si odpovědi necháváte pro sebe, protože počítáte s tím, že zájem brzy opadne. Neopadne: nejpozději za týden Cermat podle školského zákona zveřejní data, z nichž se dá odpověď na první dvě otázky snadno zjistit. Pokud jde o ty další dvě, musíme až do podání vysvětlení předpokládat, že politické zadání neexistovalo. O počtu neúspěšných maturantů tedy svévolně rozhodli pouze dva lidé: neznámý autor testu a ředitelka Cermatu.
Maturitní testování mělo zvýšit prestiž maturitní zkoušky. Soudím, že se to nepovedlo.
