Končí jeden sad za druhým. Místo ovoce bude řepka

„V některých sadech není ani jedna švestka. Máme přibližně pět procent loňské úrody, je to opravdu špatné,“ konstatuje pěstitel Pavel Voseďálek.

Firmu zaměřenou na prodej ovoce a zeleniny provozuje v Medlově na Šumpersku 25 let. Udržení se na trhu je ale podle něj v posledních letech čím dál náročnější. Na vině je špatná úroda i konkurence obchodních řetězců.

Sklizeň jablek odhaduje oproti loňskému roku asi třicetiprocentní, hrušek šedesátiprocentní. Meruňky a broskve zcela zlikvidoval mráz.

„Za posledních pět let jsme neměli normální úrodu, počasí je čím dál nepředvídatelnější. U švestek jsme mívali výnos okolo 500 tun. Když byl dobrý rok, dostali jsme se na 800. Letos máme asi 40 tun, což je skoro nic,“ hodnotí. „Nemůžeme si ale libovolně nastavovat ceny, jinak bychom nic neprodali,“ dodává.

Na špatné výnosy si stěžuje také Miroslav Čížek, který vlastní menší sad v Sedleci u Mikulova. „Máme zhruba 11 hektarů sadů. Z toho čtyři hektary meruněk, broskví a třešní, které byly z 90 procent zmrzlé,“ říká.

Oproti loňskému roku odhaduje poloviční výnos. „Jablek, hrušek a švestek máme celkem normální úrodu. Na konci června u nás ale padaly obrovské kroupy, některé stromy jsou proto poškozené,“ vysvětluje.

Z odhadu sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) vyplývá, že letos se daří hrušním.

„Nejhůře však vypadá výnos u meruněk, které jsou s odhadem 449 tun na 29 procentech pětiletého průměru,“ komentuje mluvčí ÚKZÚZ Petra Hrabčáková.

Celkovou sklizeň ústav odhaduje na 125 157 tun, což představuje v porovnání s loňskou sklizní 76 procent úrody. Ve srovnání s pětiletým průměrem celkové sklizně to je pak 84 procent.

Na úrodě se podepsalo především počasí. Problémem pro zemědělce bylo chladné jaro i výkyvy dešťů.

„Jaro mělo studený a pozdní nástup, poté došlo v některých oblastech ke kombinaci vysokých teplot a zásadního nedostatku srážek, jejichž objem byl hluboko pod každoročním průměrem. Následně se zemědělci potýkali téměř na celém území se suchem a lokálně také s přívalovými dešti, které ale k vyrovnání srážkového deficitu nestačí,“ popisuje prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

„Loni byla úroda nadprůměrně vysoká, takže v letošním roce je celkem logicky nižší. Navíc ji ale ovlivnily jarní mrazy, což se ve výnosech projevilo hlavně u meruněk, ale třeba i u višní nebo švestek,“ doplňuje předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.

Deště se podle něj projevily na úrodě spíše pozitivně. „Na jablka to má dobrý vliv, plody narostou a budou větší. Ale samozřejmě ti, kteří v době srážek sklízeli třeba švestky nebo jiné peckoviny, mají plody znehodnocené,“ dodává.

Ludvík ale upozorňuje také na rychlost, se kterou mizí ovocné sady v Česku. „Produkce je nižší i z toho důvodu, že 8,3 procenta ovocných sadů zmizelo z krajiny. Letos tam zkrátka nebude ovoce, ale obilí nebo řepka,“ kritizuje.

Toho si všímá i pěstitel Radek Jansta z Velkých Bílovic. „Končí jeden sad za druhým. Pokud to bude takto pokračovat, budeme spoléhat jenom na dovoz. Dá se to vydržet rok, ale ne do nekonečna,“ popisuje.

Čeští ovocnáři za poslední rok kvůli nízkým výkupním cenám ovoce a ztrátovému pěstování snížili plochy sadů o 1011 hektarů na 11 214 hektarů. Ubylo tak přibližně milion stromů a keřů.

V roce 1989 bylo v Česku 23 tisíc hektarů sadů, od té doby tak zmizelo 51 procent sadů. Výrazný pokles nastal v posledních deseti letech, kdy plochy klesly o 36 procent.

Kácení se dotklo i zemědělské společnosti Úsovsko. „Sady se u nás likvidují ve velkém. Za poslední rok jsme vykáceli 20 procent sadů, část se prodala, další část ještě půjde pryč letos,“ shrnuje vedoucí ovocnářů Michal Horáček.

Ještě v roce 2014 obhospodařovali 377 hektarů, letos jich zbylo 160. „Do roka nebo dvou půjdeme na přibližně 70 hektarů,“ odhaduje Horáček.

Likvidují se podle něj všechny druhy ovoce bez rozdílu, důvodem je především nízká výkupní cena. Podle Českého statistického úřadu stál v červenci kilogram jablek 37 korun. Sadaři je ale podle Horáčka prodávají supermarketům přibližně za 15 korun.

„Za to ale musejí jablka vypěstovat, zaplatit skladování, třídění, dopravu, bedny či obalový materiál. Takže jim nezbyde nic,“ podotýká.

Kvůli ztrátovosti se proto společnost chce přeorientovat na jiný druh plodin. „Pole ladem ležet nezůstanou. Začnou se tam tedy pěstovat plodiny, které jsou ekonomicky stabilní, jako jsou obiloviny, řepka nebo třeba kukuřice,“ říká Horáček.

Podle Doležala se farmářské ceny ovoce u mnoha druhů na domácím trhu pohybují pod průměrem zemí Evropské unie. „Ovocnáři sice čelí zvýšeným nákladům na energie, pohonné hmoty či skladování jako jiná zemědělská odvětví, ale mají omezené možnosti promítat je do výkupních cen,“ upozorňuje.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza ale letošní pokles české úrody za problém nepovažuje.

„Buďme rádi, že jsme součástí společného trhu v rámci Evropské unie. Díky němu mají obchody kde nakupovat a zajišťovat tak zákazníkům dostatečný výběr zboží všech kategorií za co nejnižší ceny. Dovoz bereme vždy jen jako náhradní řešení, protože na prvním místě je vždy český dodavatel,“ říká.

„Pokud pěstitelé dokážou zajistit zboží v příslušné kvalitě, objemu a za konkurenceschopnou cenu, vždy má přednost před dodavatelem ze zahraničí,“ tvrdí.

V Česku je podle něj mnoho ovocnářů, se kterými mají obchody aktivní a dlouhodobou spolupráci, společně se domlouvají na plánech výsadby, balení či marketingu.

„Tito ovocnáři dokonce rozšiřují své sady a dokážou nabídnout velmi kvalitní ovoce. Stěžují si pouze funkcionáři z Ovocnářské unie, kteří se snaží vybrečet co nejvyšší dotace místo toho, aby podporovali modernizaci českého ovocnářství a snažili se o to, aby zde bylo co nejvíce dostupného českého ovoce,“ nešetří s kritikou Prouza.

Ovocnářská unie totiž vidí hlavní příčinu problémů v dovozu levného ovoce obchodními řetězci. „Česko je závislé na dovozu, takže rozhodovat bude sklizeň v Evropě. Devadesát procent lidí nakupuje v obchodních řetězcích a my nemůžeme mít zásadně jinou cenu,“ vysvětluje Ludvík. „Zdá se, že evropská úroda je letos nižší. K nějakému růstu ceny tedy brzy dojde určitě,“ dodává.

Obchodníci podle něj také využili situace, kdy se kvůli válce na Ukrajině začaly v Evropě hromadit přebytky ovoce, především polská jablka. „Ukrajina i Rusko byly exportní země, nyní tam není možné vyvážet. Ve střední a východní Evropě je proto přetlak zboží,“ podotýká Ludvík.