Kuriózní spor. Vysoká škola žaluje střední, jinak přijde o přednáškové sály

Teď je to spíš staveniště než škola. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (UMPRUM) prochází kompletní rekonstrukcí, a tak se po budově na náměstí Jana Palacha musí chodit opatrně. Sem tam je potřeba se vyhnout díře nebo přelézt po lávce.

Za dva roky to tady bude připravené k výuce, mezitím ale škola řeší jednu velkou bolest. Kvestor Petr Pelcl ukazuje tři posluchárny nad sebou. Jde o jediné přednáškové učebny, které má v budově k dispozici. Hrozí ale, že o ně přijde.

„Problém je v tom, že žádné jiné přednáškové sály nemáme. Kdybychom se měli bez nich obejít, museli bychom patrně rušit ateliéry, ale to by zase znamenalo konec některého z oborů,“ vysvětluje Pelcl s tím, že v budově jsou pak ještě dva další učební prostory, které škola využívá.

Prostory jsou sice přímou součástí UMPRUM, protože jinudy se sem ani nedá dostat. A škola tady učí déle než sto let. Ale kvůli několika změnám v legislativě a hlavně vzniku krajů v roce 2000 se tato část budovy dostala do vlastnictví města, a tudíž do správy sousední Taneční konzervatoře hlavního města Prahy. Aby se nesedící papírový vztah vyřešil, začala si proto UMPRUM od roku 2005 budovu pronajímat.

Před chystanou kompletní rekonstrukcí celé své budovy se ale UMPRUM dohodla s vedením hlavního města, že se problematický vztah jednou provždy vyřeší a škola prostory odkoupí. Na celkovou opravu měla totiž připravené dotační peníze.

Jenže pražské zastupitelstvo nakonec smlouvu neodsouhlasilo. Debata o tomto bodu se zamotala tak, že se roztáhla přes dvě jednání. Řešila se údajně nízká prodejní cena budovy, ač posvěcená posudkem, posléze potřeba výstavby tanečního sálu pro konzervatoř, až se na závěr končilo nesouvisejícími politickými výpady jednotlivých zastupitelů mezi sebou.

„Jde o věcné rozhodnutí o dvou veřejných institucích, o kterých všichni říkáme, že je podporujeme a chceme je rozvíjet, ale hádáme se o úplné nesmysly. Myslím, že to nedělá dobré jméno Praze. Omlouvám se, ale jsme v tom teď všichni společně za nefunkční vedení města. Hrozně mě trápí, že takové věci tady nejsme schopni úplně věcně vyřešit,“ shrnul jednání těsně před hlasováním opoziční zastupitel Pavel Zelenka (Praha sobě).

Proti záměru prodat část budovy protestovala ředitelka Taneční konzervatoře hlavního města Prahy Pamela Morávková, která také na zastupitelstvu dvakrát vystoupila. Podle ní škola prostory potřebuje, protože nemá ani kmenové třídy pro všechny své ročníky nebo sborovnu.

„Taneční konzervatoř s prodejem nesouhlasí. Tento nesouhlas je opřen o potřebu modernizace výuky, o řešení dlouhodobého prostorového deficitu školy,“ uvedla na zastupitelstvu Morávková.

Na druhou stranu s Morávkovou paradoxně nesouzní ani pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN), pod kterého rozvoj středních škol v hlavním městě, včetně konzervatoře, spadá.

„Doufal jsem, že zastupitelstvo prodej odhlasuje. Historicky v těch prostorách taneční konzervatoř nikdy nebyla, ale paní ředitelka ji tam chce rozšířit. Ale když jsem se jí ptal na obory, které by chtěla rozvíjet, tak mi na to neodpověděla,“ popisuje pro Seznam Zprávy Klecanda s tím, že jde navíc o jednu z mála pražských osmiletých škol, které nejsou v prvním kole vždy naplněny.

Opoziční Praha sobě při jednání na zastupitelstvu navrhla prodej spojit rovnou se závazkem, že peníze budou použity na stavbu potřebného tanečního sálu pro konzervatoř. Tento návrh ale neprošel, stejně jako původní o prodeji, který předkládal pražský radní pro majetek, legislativu a transparentnost Adam Zábranský (Piráti).

„Snažil jsem se to prosadit několikrát. Protože UMPRUM tuhle budovu vždycky využívala, je stavebně oddělená od konzervatoře a hlavně na její rekonstrukci má teď i dotaci. Nikdy to ale neprošlo, ačkoliv podle mě protiargumenty nebyly úplně racionální,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Zábranský.

Spor tak momentálně skončil naprostým patem. Školy se spolu nemohou dohodnout. Je to o to zvláštnější, že jde v obou případech o uznávané umělecké školy. UMPRUM patří do první stovky nejlepších uměleckých vysokých škol na světě, Taneční konzervatoř hlavního města Prahy je zase na republikové špičce. Teď ale jedna druhé dala výpověď z nájmu.

„Podali jsme žalobu na neplatnost výpovědi vzhledem k tomu, že je v rozporu s dobrými mravy. Před zahájením rekonstrukce se totiž s Prahou už několik let připravoval prodej do rukou UMPRUM právě proto, abychom z veřejných peněz nezhodnocovali cizí majetek. To je zakázáno. Kdybychom nevěřili v poctivé úmysly, stavbu bychom v téhle části budovy asi nezahájili,“ vysvětluje Pelcl.

Pro UMPRUM tak vznikají hned dva problémy – zaprvé patrně přijde o budovu, kde déle než sto let funguje, zadruhé může narazit s financováním celé rekonstrukce, protože momentálně se opravuje i část budovy, která jí nepatří. „Jestli budeme muset vrátit dotaci na rekonstrukci, může nás to ekonomicky úplně zlikvidovat. UMPRUM je malá škola, nemá stamiliony v rezervách,“ dodává Pelcl.

UMPRUM vysvětluje, že těžko může budovu se šestiměsíční lhůtou vůbec vyklidit, když stále probíhají stavební práce, na kterých se obě školy smluvně dohodly. Taneční konzervatoř reaguje, že výpověď je platná a nic na tom nemění ani probíhající rekonstrukce.

„Ke kontinuálnímu zvyšování kvality vzdělávání musí být vytvořené podmínky.  Materiální (prostorové) podmínky jsou jedním z předpokladů. V současné době jsme nuceni si za komerční nájem pronajímat prostory k odborné výuce v Národním divadle. Ke způsobům komunikace UMPRUM se nechci vyjadřovat,“ napsala v odpovědi Seznam Zprávám ředitelka konzervatoře Pamela Morávková.

Ani konzervatoři se ale vyhrocený spor nakonec nemusí vyplatit. Získá sice budovu, ve které nikdy neučila a z její strany sem nevedou ani dveře, ale nemusí se dočkat vytouženého tanečního sálu, o který jí jde především. V této budově by totiž z hlediska jejích dispozic šel vybudovat jen v suterénu.

„Řešil jsem s paní ředitelkou, že škola potřebuje vybudovat taneční sál. V těchto prostorech ale stejně být nemůže, protože by jeho vybudování v podzemí stálo podle studie přes 200 milionů korun. Mohl by být ale na nádvoří, jenže s tím musí souhlasit zase UMPRUM, což se za současných okolností dá těžko čekat,“ dodává radní Klecanda.

Seznam Zprávy se ptaly ředitelky konzervatoře, jestli se neobává, že současný spor zablokoval plány na výstavbu tanečního sálu. „Již za předchozího ředitele byly vytvořeny dva projekty na vybudování tanečního sálu, které jsou k dispozici v Archivu hlavního města Prahy a nebyly nikdy realizovány,“ napsala v odpovědi Morávková.

Celý spor se táhne v několika kolech v podstatě čtvrtstoletí. O odkoupení budovy se jednalo už na přelomu tisíciletí, ale k finálnímu řešení nikdy nedošlo. Poslední kolo se rozjelo před několika lety. Nejprve se zvažovala směna budovy za pozemky UMPRUM, které drží v Ďáblicích. To se ale části vedení Prahy nezdálo výhodné, a tak skončilo u odkupu, který ale nakonec také nevyšel.

Překvapivě se navíc nedokážou dohodnout dvě školy, obě veřejné instituce s historickou tradicí. Jen jedna legislativně spadá pod ministerstvo školství a druhá pod hlavní město Prahu.