Článek
Lékaři v Česku zaznamenali letos 450 případů žloutenky typu A napříč věkovým spektrem i regiony, loni bylo nemocných 636 za celý rok. Odborníci očekávají další šíření, vyšší riziko nákazy je i na dovolené v jižních zemích. Hlavní hygienička Barbora Macková chce jednat o úhradě očkování z veřejného zdravotního pojištění, uvedla v pondělí na tiskové konferenci. Doporučené je zejména dětem nebo pracovníkům v potravinářství, kteří by po kontaktu s nákazou 50 dní nesměli do práce a děti na tábor či soustředění.
„Trend se nezastaví ze dne na den, proto je potřeba, abychom dodržovali preventivní opatření,“ uvedla. Nákaza se šíří převážně špinavýma rukama, které jsou znečištěné i malým množstvím stolice, odborníci apelují zejména na důkladné mytí rukou. Více nemocných bylo naposledy v roce 2016, kdy se nakazilo 930 osob, v letech 2015 a 2017 jich bylo přes 700.
Příznaky žloutenky A se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, nevolnost, pobolívání pod pravým žebrem a bolest břicha. Později se objeví pro záněty jater typické zežloutnutí kůže a bělma očí, tmavá moč, světlá stolice a svědění kůže. Devět z deseti nemocných ale podle zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Kateřiny Fabiánové žádné příznaky nemá.
„Nákaza vnímavého člověka, pokud nedodržuje hygienu, je velmi snadná,“ doplnila. Virus podle ní přežívá na předmětech řádově dny, na rukách hodiny, přežije také až roční zmražení nebo pět minut varu. Nejčastěji se nemoc šíří v dětských kolektivech, na místech s výskytem většího množství lidí.
Infekční jsou nakažení 50 dní, proto hygienici podle ředitelky protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy Martiny Marešové nemocné izolují v nemocnici a jejich kontakty lékaři 50 dní sledují. Děti se nemohou v té době účastnit táborů či soustředění, zaměstnanci v potravinářství nemohou pracovat.
Vyšší riziko nákazy je podle Fabiánové například v jižní Evropě, rizikem je kontaminovaná voda a třeba i led vyrobený z ní. V Česku z krajů byla letos situace nejhorší ve Středočeském kraji (87 případů), Moravskoslezském kraji (83) a Praze (73). Odborníci evidují také šest úmrtí, více hrozí lidem nad 40 let, kteří mají poškozená játra, například drogově závislým.
Mezi 70 pražskými nemocnými podle Marešové asi třetinu tvoří osoby bez domova nebo uživatelé drog. „Aktivně se očkují v ordinacích Naděje a Armády spásy,“ doplnila. Vakcíny zdarma dostávají také terénní pracovníci. Pro některé profese, například integrovaný záchranný systém nebo pracovníky čistíren odpadních vod, je vakcinace povinná ze zákona.