Lidé v Ústí hledali značku Česka. Chválili prezidenta a zkritizovali byrokracii

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Úspěšná země má svůj příběh o tom, v čem je dobrá. A umí ho vyprávět. Právě takový teď hledáme a potřebujeme k tomu i Vás!“ hlásá heslo oficiální stránky iniciativy Dobré ráno, Česko. Ta odstartovala na konci června letošního roku a klade si za cíl najít český brand, který pomůže zlepšit slabé vnímaní Česka v zahraničí.

Pro hledání nového příběhu Česka se spojilo několik státních institucí společně s byznysem. Iniciativa vznikla pod hlavičkou Ministerstva zahraničních věcí, které na ní spolupracuje s Českými centry a agenturami jako CzechInvest, CzechTourism, CzechTrade, s Domem zahraniční spolupráce (DZS) nebo Národní sportovní agenturou. Za byznys se připojil spolek Druhá ekonomická transformace sdružující přední české podnikatele a podnikatelky.

V neposlední řadě se do projektu zapojila i výzkumná agentura STEM a nadace Blížksobě. Tyto dvě instituce zajišťují participační část kampaně. Ta mimo jiné zahrnuje debaty s občany po celé zemi, během nichž výzkumníci zjišťují, čím je pro občany Česko výjimečné a jak by se mělo prezentovat v zahraničí. První z těchto setkání proběhlo tento týden v Ústí nad Labem.

„Česká společnost je velice konzervativní, hodně kouká dozadu a chce si uchránit vlastní pohodu. Na těchto setkáních to chceme změnit. Chceme lidi popostrčit k tomu, aby překonali strach z budoucnosti a přemýšleli, jak Česko posunout ve velkém,“ vysvětlil výkonný ředitel nadace Blížksobě Nikola Hořejš.

Po krátkém úvodu, kdy cíl akce pro účastníky shrnul Jaromír Mazák z agentury STEM, byli účastníci rozděleni do čtyř skupin a následně přišly první aktivity.

V jedné z nich měla každá skupina za cíl složit tým Česka, který by nejlépe reprezentoval náš stát v určité soutěži. Pravidla soutěže nebyla účastníkům upřesněna, měli zkrátka vybírat osobnosti, které ve svém oboru vyčnívají.

Od účastníků padala různá jména. Několikrát byli zmíněni sportovci jako Jaromír Jágr či Ester Ledecká. Z mladší generace převažovaly osobnosti jako moderátor Daniel Stach nebo youtubeři Karel Kovář a Martin Mikyska. Zmíněn byl i neurochirurg Vladimír Beneš, architekta Eva Jiřičná a podnikatelka Simona Kijonková.

Mnoho účastníků také zmínilo prezidenta Petra Pavla, který se tak dostal do nominace většiny týmů. „Reprezentuje náš stát dobře už teď. Na rozdíl od jeho předchůdců působí jako normální chlap a nemusíme se za něj stydět,“ odůvodnila účastnice Jitka, proč prezidenta do týmu nominovala (jména všech účastníků byla pro účely článku pozměněna pro zachování anonymity).

Další aktivita se zaměřila na negativní aspekty české společnosti. „Představte si, že každá země na světě je strašák. Jak by vypadalo Česko jako strašák? Čím by strašilo?“ vysvětlovala zadání aktivity pro jednu ze skupin Hana Janská z agentury STEM.

Skupiny pojmenovaly řadu negativních rysů české společnosti. Nejčastěji se ale vracely ke dvěma hlavním tématům – k takzvané „blbé náladě“, která se podle účastníků projevuje nízkými ambicemi a neustálým podceňováním sama sebe, a k přebujelé byrokracii.

„Byrokracie mi přijde jako největší problém. Třeba získání obyčejného stavebního povolení trvá roky a člověk musí obíhat několik úřadů,“ vysvětloval svůj výběr účastník Jaromír o krátké pauze.

Zároveň ale vyjádřil naději, že podobné iniciativy jako Dobré ráno, Česko mohou přispět k pozitivní změně: „Vidím v nich smysl. Je důležité problémy pojmenovat a shodnout se na tom, co nás jako společnost trápí a brzdí. Nejdůležitější ale je, aby z toho do budoucna vzešel konkrétní výstup a stát s těmi problémy něco dělal.“

„V aktivitách v první části se snažíme mezi účastníky dosáhnout diskuze, která odhalí, co konkrétního chtějí lidé v Česku uchovat a čeho bychom se jako společnost naopak měli zbavit. A v druhé části se zaměříme na to, kam by účastníci chtěli náš stát posouvat dál a kde ho vidí v budoucnu,“ uvedl o pauze mezi bloky výzkumník Mazák.

Druhá část zaměřená na budoucnost a vize účastníků se skládala ze tří aktivit. V jedné měli účastníci vybrat tři priority, na něž by se Česko mělo zaměřit do budoucna. Skupiny následně prezentovaly, na jakých cílech se shodly.

I přestože skupiny prezentovaly své závěry separátně, každá z nich měla mezi třemi hlavními prioritami vzdělání: „Pokud národ není vzdělaný, nemá šanci na úspěch. Naše školství je zastaralé a potřebuje reformovat, proto by vzdělání určitě mělo být prioritou,“ zdůvodnil mluvčí jedné ze skupinek.

„Je to jednoduché – státy, kde je vzdělání na lepší úrovní, více prosperují. Chytří lidé zkrátka hýbou světem,“ dodala další skupina.

Na závěr akce organizátoři zodpověděli dotazy účastníků, kteří se zajímali, kdy z iniciativy vzejde konkrétní výstup. Participační části kampaně – zahrnující debaty a online dotazník dostupný na webu iniciativy – podle organizátorů potrvá do letošního podzimu. Její výsledky následně zanalyzuje expertní tým, který představí návrh jednotného příběhu Česka.

„Časový rámec je zhruba rok a pár měsíců. Finální výsledek bychom měli představit nejspíš na konci příštího roku,“ shrnul závěrem Nikola Hořejš z nadace Blížksobě.