Mají peníze na odměny? Stejně ale může kraj škole přilepšit, oponuje Bek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Školy přišly plošně o úvazky školníků, uklízeček nebo IT specialistů. Peníze od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na platy všech lidí ve školách letos nestačí.

Na řadě z nich je rozpočtový náraz neřešitelný, a tak MŠMT alespoň přislíbilo, že poskytne krajům dodatečné prostředky, které mezi školy budou moct přerozdělit. A to v rámci takzvaného dohodovacího řízení. Celkově jde zhruba o 800 milionů korun.

„Objevilo se zároveň ale několik problémů: Některé kraje chtějí přidat peníze jen těm školám, kterým se rozpočet nominálně snížil. Těch ale není moc, neboť školy v letošním roce dostaly zákonem garantované prostředky na zvýšení učitelských platů. Peníze na nepedagogy jim ale přesto chybí,“ píší ve společném otevřeném dopise zástupci Učitelské platformy, školských odborů, Asociace ředitelů základních škol a Svazu měst a obcí.

To potvrzují i informace Seznam Zpráv. O postojích krajů k výdajům z rozpočtové rezervy jsme psali zde.

Podle většiny krajů jsou peníze z rozpočtové rezervy přednostně určené na jiné výdaje a úřady s nimi nemohou volně nakládat. Určitě ne ve chvíli, kdy celkový rozpočet školy dostačuje na zajištění nezbytných potřeb.

„Domníváme se proto, že by ministerstvo mělo kraje jasně informovat o tom, že dodatečné finanční prostředky jsou určené na řešení výše zmíněné situace,“ argumentují dále v otevřeném dopise zástupci škol, obcí a odborů.

Seznam Zprávy se proto zeptaly ministra školství Mikuláše Beka (STAN), jestli skutečně kraje nemohou školám přidělit prostředky na nepedagogické pracovníky navíc, pokud jim celkový rozpočet meziročně vzrostl.

„Instrukce z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nic takového neříká. Faktem ale je, že v rámci dohodovacího řízení se posuzuje individuální situace každé školy,“ říká Bek.

Přesto by ale neměly být z dodatečné podpory automaticky vyřazeny školy, které mají sice dost peněz na odměny pro pedagogy, ale přišly třeba o značnou část úvazků na uklízečky nebo školníky.

„Mohou být školy, které jsou sice v plusu, ale přesto by dopad na nepedagogy pro ně mohl být tak složitý k řešení, že budou potřebovat peníze z rezervy,“ souhlasí Bek. „Krajský úřad by měl prostě zhodnotit, jestli škola může fungovat bez ohrožení svých funkcí.“

Počítá se navíc s tím, že současná výše krajských rezerv není konečná. Například Plzeňský kraj vyčíslil celkové škrty MŠMT na nepedagogických pracovnících v regionu na 182 milionů korun. V rezervě ale mají jen 67 milionů.

„V případě potřeby budeme do krajských rezerv do výše 800 milionů dosypávat,“ doplňuje Bek.

Podle zástupců učitelů a regionálních zřizovatelů ale může být problém i se žádostmi. Řada ředitelů se totiž dohodovacího řízení nikdy neúčastnila, a tak nemusí získat prostředky, i kdyby je nutně potřebovala.