Masový hrob Němců u domu. Stát poprvé platí zanedbané pomníky v pohraničí

Když se Jan Škoda předloni na jaře se svou rodinou přestěhoval do nového domu v malé obci Nová Víska na Karlovarsku, netušil, co ho tam čeká za překvapení. Během oslavy „čarodějnic“, kam se přišel představit sousedům, mu místní prozradili veřejné tajemství.

„Můj soused Antonín Klaban, starousedlík, jehož rodina patří k Čechům dosídleným po druhé světové válce, mi tak mimoděk říká: Víš, že máš na pozemku masový hrob?“ vzpomíná Škoda pro Seznam Zprávy.

Prozkoumal svůj pozemek a na okraji záhumenku našel náletovými dřevinami zarostlé torzo kříže z 19. století. Jak později ukázal archeologický průzkum, vedle něj v mělkém hrobu skutečně leží čtyři muži.

„Mají spoutané nohy u kotníků, jeden má dokonce zlomenou stehenní kost, leží obličejem do hlíny, nejsou tam nijak srovnaní, ale naopak naházení přes sebe. Bylo jasně vidět, že to byla poprava, nikoliv pietní akt,“ popisuje Škoda.

Z vyprávění místních plyne, že čtyři německé sedláky tam po konci války v létě 1945 popravili Češi, nejspíš příslušníci Revolučních gard. Co se tehdy přesně stalo, se už zjistit nepodaří.

„Německá kronika tu historii vypráví nějak, česká poválečná kronika zase jinak, přímí svědci události neexistují a archivy jsou poloprázdné,“ říká Jan Škoda, který byl shodou okolností v letech 2025 až 2026 prezidentem karlovarského Rotary klubu, tedy dobrovolnické organizace s celosvětovou sítí poboček. A tak navrhl, aby klub mezi své projekty zařadil obnovu zničeného Kaunznerova kříže a vybudování pietního místa u hrobu popravených sedláků.

„Nechceme vyřešit, co se stalo, ale poukázat na to, že to umožnila poválečná doba a že bychom se k takové věci neměli vracet a měli bychom být obezřetní, aby toto nemohlo nastat znovu,“ shrnuje Škoda.

Kromě archeologa Pavla Vařeky ze Západočeské univerzity v Plzni přizvali dobrovolníci Rotary klubu na pomoc také Paměť národa. Na vytvoření nového kříže namísto zničeného litinového vyhlásili společně s karlovarskou uměleckoprůmyslovou školou soutěž, kterou vyhrála studentka Barbora Balintová.

Nový kříž z kovu a skla představil Rotary klub v čele s Janem Škodou loni zkraje léta. „Udělali jsme velké odhalení za účasti politických hodnostářů z Čech i Německa. Přijely také Rotary kluby z Německa, bylo tady asi 180 lidí,“ pochvaluje si Škoda.

Obnovení kříže a vytvoření pietního místa vyšly karlovarský Rotary klub na více než 400 tisíc korun. Polovinu peněz by teď měl zpětně dostat od ministerstva pro místní rozvoj. Uspěl totiž v dotační výzvě na opravu německých hrobů, kterou stát vyhlásil loni na konci roku vůbec poprvé.

Od listopadu do letošního dubna mohly obce, spolky a neziskové organizace žádat o příspěvek na obnovu hrobů významných německých rodáků nebo na výstavbu integrovaných památníků. Celkem ministerstvo rozdělilo devět a půl milionu korun mezi 55 žadatelů.

Se svými projekty uspěla třeba města Loket, Mimoň, Boží Dar nebo Mariánské Lázně. Nejvíc žadatelů pocházelo z Pardubického, Ústeckého, Libereckého a Karlovarského kraje.

Jako vůbec první dostalo příslib dotace městečko Abertamy v Krušných horách, které bylo před válkou většinově německé. Na místním hřbitově jsou desítky opuštěných německých hrobů, jejichž okolí se doteď snažila obec udržovat svépomocí.

„Nám není hřbitov lhostejný, takže jsme si tam letos už dvakrát jako úřad udělali brigádu a spoustu náhrobků jsme odkryli. Vysekali jsme stromy, keře. Podařilo se nám to krásně zkulturnit,“ vypráví starostka Abertam Renata Mrňková. Dodává ale, že nákladnou opravu samotných náhrobních kamenů by bez dotace ministerstva pro místní rozvoj nezvládli. Požádali proto o dotaci na opravu pěti hrobů německy mluvících rukavičkářů.

„Historie našeho města je spojena právě především s rukavičkářstvím. Museli jsme ministerstvu doložit veškeré historické podklady z matrik, hroby nafotit, seděli jsme u toho celou noc,“ vzpomíná starostka a doufá, že první ročník dotace na obnovu německých hrobů nebyl zároveň posledním. Významných míst, která by si zasloužila opravu, mají na hřbitově ještě řadu.

V pokračování dotace doufá také historik a senátor Martin Krsek (nezávislý za hnutí SEN 21), který se tématem dlouhodobě zabývá.

„Je to důležité symbolické gesto, byť vzhledem k množství opuštěných německých hrobů je to kapka v moři,“ říká Krsek, který v roce 2021 nechal vystavit na ulici před muzeem v Ústí nad Labem skoro 50 zchátralých náhrobků českých Němců ve snaze otevřít diskuzi o dalším osudu zničených hřbitovů v pohraničí.

V českém pohraničí totiž chátrají stovky tisíc opuštěných hrobů po Němcích. Tři miliony z nich byly po konci druhé světové války a holokaustu z tehdejšího Československa nuceně vysídleny, a o hroby jejich předků se tak více než 80 let nikdo nestará.

Přitom, jak upozorňuje Krsek, v nich často leží lidé, kteří se zasloužili o rozvoj daného města či vesnice. „Hřbitovy jsou kronikou těch lokalit a zároveň je to kolikrát jediné místo, kde zřetelně vidíte německojazyčnou minulost, hroby s německými nápisy poukazují na obyvatele, kteří tam sice většinou už 80 let nežijí, ale po generace ty lokality budovali,“ zdůrazňuje Krsek.

Význam dotace na opravu německých hrobů nevidí jen v tom, že se zachovají hrobky významných rodáků, ale péče o ně podle Krska podporuje komunitní život. „Buduje to vztah k tomu místu a zájem o historii,“ říká.

V rámci narovnávání vztahů podepsaly v roce 1992 Česko a Německo smlouvu o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, která Českou republiku zavazuje k pietnímu přístupu k německým hrobům.

O dvě desítky let později ještě Rada vlády pro národnostní menšiny navázala příručkou, kde obcím a městům vysvětluje, jak ohledně opuštěných německých hrobů správně postupovat.

Praxe se ale liší. Zatímco někde se o hroby českých Němců starají obce na vlastní náklady, jinde jejich roli suplují sousedské spolky, někde je nechávají chátrat nebo je dokonce likvidují.

„Není ani žádané, aby se všechny hroby opravily do super stavu, jde o jakousi konzervaci stávajících hrobů tak, aby se dál nerozpadaly, aby to pořád bylo důstojné místo připomínky,“ vysvětluje historik a senátor Martin Krsek.

Zda ministerstvo pro místní rozvoj dotaci znovu vypíše, bude podle jeho mluvčí Veroniky Lukášové záležet na „rozpočtových možnostech ministerstva“.