Článek
Tým youtubera Martina Mikysky, známého pod jménem „Mikýř“, zveřejnil na svém kanále experiment, v němž ve jménu falešné agentury láká influencery na placený „poznávací“ výlet do Číny. Tvůrce tak reagoval na kauzu z podzimu loňského roku, kdy se k podobné spolupráci přiznal tiktoker Jan Michálek.
Michálek tehdy prozradil, že vycestoval do Číny na pozvání tamní reklamní agentury a při svých toulkách totalitní zemí se nechal firmou natáčet. Jak později Michálka upozornilo několik odborníků, záběry byly pravděpodobně použity pro propagaci čínského režimu.
Schopnost ostatních internetových tvůrců rozpoznat podobné kontroverzní nabídky na spolupráci se rozhodl otestovat právě Mikyska ve svém novém videu. Pozval několik influencerů na falešný pohovor, kde jim nabízel podobnou spolupráci, na kterou kývl v loňském roce tiktoker Michálek.
Z oslovených čtyřiceti tvůrců se na pohovor dostavilo sedm. Všichni z nich vyjádřili zájem se placeného zájezdu účastnit.
To i přesto, že samotný pohovor obsahoval několik momentů, které měly tvůrce upozornit na to, že nepůjde o klasickou spolupráci. Influenceři byli například tázáni, zda v minulosti veřejně kritizovali čínský režim nebo KSČM. „Klient“ po nich také žádal, ať ukážou, jak by jásali v případě výhry čínské komunistické strany v parlamentních volbách. Cesta po Číně také zahrnovala návštěvu Tchaj-wanu, který byl prezentován jako čínský ostrov.
Některé z internetových celebrit, které ve videu vyjádřily zájem se projektu účastnit, mají na sociálních sítích i statisíce sledujících.
„Podrývání obrany státu“
Podle expertů, které oslovila redakce Seznam Zpráv, může být podobné chování internetových celebrit z různých pohledů rizikové. Odborníci poukazují právě hlavně na velký vliv, který mají influenceři na své diváky.
Podle Evy Klusové, výzkumné analytičky Akademie věd a expertky na dezinformace a hybridní hrozby, velkou roli hraje fakt, že influenceři ve svých videích působí na diváka přátelsky. Divák tak propadá dojmu, že mu tvůrce nelže, protože mezi nimi panuje nějaké pouto.
„Když se influencer chová ke svým divákům jako ke kamarádům, tak jsou pak přirozeně náchylnější přijmout jeho vykreslení reality. Obsah většinou působí autenticky a fanoušci při něm vypínají kritické myšlení,“ upozorňuje Klusová.
„Publikum má nízkou motivaci si informace ověřovat a bublina diváků si je vzájemně potvrdí,“ doplňuje expertka
Tvrzení Klusové dokládají i data mezinárodního institutu DMI (Digital Marketing Institute), který se zabýval vlivem influencerů na marketing firem. Podle těchto dat stále více společností najímá influencery na propagaci jejich produktů, protože to výrazně zvyšuje šance na jejich prodej.
Podle Klusové u případu propagandy totalitního režimu funguje podobný princip jako u marketingu – totalitní režimy si jsou vědomi vlivu influencerů, a tak je najímají do svých řad, aby zlepšili „image“ svého státu.
„Tvůrci ve svých videích prezentují narativ na základě nějakého příběhu. A příběh je vždycky silnější než holá fakta. Proto je mnohem větší pravděpodobnost, že fanoušek daného influencera uvěří jeho videu radši než článku v mainstreamovém médiu, který prezentuje pouze suchou realitu. To skýtá obrovská rizika,“ dodává Klusová.
Na další rizika podobného chování influencerů poukazuje expert na dezinformace a poradce premiéra Miloš Gregor: „Pokud si influencer nechá zaplatit výlet do totalitní Číny a pak svým fanouškům, kteří vnímají jeho názory jako směrodatné, vysvětluje, že na Číně je všechno pozitivní, jistým způsobem to podrývá i obranu naší společnosti.“
Nejzranitelnější je mladá generace
Experti se shodují, že nejzranitelnější je vůči podobné tvorbě takzvaná generace Z – tedy lidé narození přibližně v letech 1995–2010. Příslušníci této generace totiž konzumují tvorbu influencerů nejčastěji.
„Influenceři jsou v současné době nejpopulárnější mezi nejmladší generací. Ta čím dál tím méně konzumuje mainstreamová média a většinu informací čerpá ze sociální sítí,“ přitakává Gregor.
Jeho slova potvrzuje průzkum společnosti Morning Consult. Ta zjišťovala, jak relevantní jsou názory influencerů pro generaci Z a jak moc si mladí diváci nechají od influencerů radit.
Největší podíl byl u méně problematických témat, jako jsou doporučení na filmy a seriály (74 procent) a móda či zdraví (60 procent). Znepokojivější je však zjištění, že téměř polovina (47 procent) dospělých z generace Z získává od online tvůrců informace o zprávách a aktuálním dění.
„Navenek prezentované informace mohou vypadat relevantně, ale mechanismus, který se skrývá za vznikem a distribucí tvorby influencerů, je diametrálně odlišný oproti klasickým informačním kanálům. V momentě, kdy si od influencerů nechají radit mladí lidé, kteří jsou nepolíbeni znalostí o fungování algoritmů, tak vzniká velké riziko a problém,“ vysvětluje analytik Miloš Gregor.
Problematické výsledky přináší i průzkum, který si nechal vypracovat časopis Forbes. Ten testoval, jak jednotlivé věkové skupiny vyhledávají informace. Zatímco ostatní generace používají klasický vyhledávač Google, generace Z před ním preferuje sociální sítě Instagram a TikTok.
