Profese, které s jedním platem nevystačí

Přes týden pracuje v pražském nízkoprahovém klubu, kde se stará o ohrožené děti nebo mladistvé v tíživé životní situaci. Od září si musel najít ale ještě druhou práci, do které teď chodí o víkendech.

„Začalo to tím zdražováním. Mám zdravotní problém a musím držet specifickou dietu, ceny rostly opravdu ve velkém,“ říká Martin, který si přál zůstat kvůli svým klientům v anonymitě, a redakce tak změnila i jeho křestní jméno.

Žije v Praze v nájmu, v nízkoprahovém klubu pracuje už šestým rokem. Přesto má čistý plat kolem 25 tisíc korun a náklady na bydlení mu letos vzrostly na 17 tisíc korun. Dalších několik tisíc korun měsíčně teď přidá do rozpočtu přes víkend.

„Je to vyčerpávající a už přemýšlím, jestli to je dlouhodobě slučitelné. Už si i říkám, jestli neskončit v sociálních službách a nenajít si místo dvou prací jednu lépe ohodnocenou. Abych měl víkendy volné,“ svěřuje se sociální pracovník a rovnou dodává, že současná profese ho ale naplňuje a jiné zaměstnání by ho tolik nebavilo.

Na to, aby měl vyšší mzdu, nemá nízkoprahový klub peníze v rozpočtu. „Snaha je, ale je to o penězích. Čeká se kolik dostane organizace peněz. Kdybych měl čekat jenom s touto jednou prací, tak za chvíli nebudu moc bydlet v Praze,“ vysvětluje Martin.

Rovnou přidává, že druhá práce je mezi jeho kolegy relativně běžná věc. „V průměru si člověk víc vydělá v obchodě za kasou než v sociálních službách, a to po nás požadují studia. Tlačí nás do kurzů a školení a není to finančně ohodnocené,“ zlobí se.

To, že jsou mzdy v sociálních službách nízké a pracovníci, kteří pomáhají druhým z problémů, se do nich sami dostávají, potvrzují i další oslovení zástupci organizací sdružující sociální pracovníky.

„Co se děje se sociálními pracovníky, je do nebe volající,“ říká Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetworking.

Poukazuje na to, že problém je v dlouhodobém nastavení financování sociálních prací, kvůli kterému jsou v oboru nízké mzdy. Letos pracovníci narazili na vysokou inflaci a zdražování.

„První problém je, že financování není víceleté. Nikdy nevíte, jak na tom jako organizace budete, nemůžete plánovat. Spousta lidí nemá ani smlouvu na dobu neurčitou, to je fatální, pokud chcete zakládat rodinu a mít bydlení. Je to nejistota pro zaměstnavatele i zaměstnance,“ říká Martina Zikmundová k tomu, že organizace většinou usilují i o dotační tituly, které jsou vypisované na jeden rok.

Z průzkumu, který si Česká asociace streetwork udělala mezi svými členy v září, vyplývá, že průměrná hrubá nástupní mzda sociálního pracovníka je 27 300 korun, po roce dojde k navýšení na 28 600 korun a po třech letech na 29 800 korun.

„A potom už ty mzdy prakticky nerostou. Zkušení pracovníci proto nemají motivaci zůstávat ve službách,“ říká ředitelka asociace.

Aktuálně se přitom ve třetím čtvrtletí průměrná mzda podle Českého statistického úřadu pohybuje těsně pod hranicí 40 tisíc korun.

Mzdy v sociálních službách podle Informačního systému o průměrném výdělku za 1. pololetí 2022:

Zdroj: ispv.cz, data za druhé čtvrtletí letošního roku

O problému s nízkými mzdami mluví i Anna Krbcová, tajemnice Asociace dítě a rodina, sdružující 79 organizací, které působí v oblasti péče o ohrožené děti.

„Více peněz jde hlavně do pobytových zařízení, ale u preventivních služeb máme od organizací informace, že dostaly méně peněz. A mají zajistit více služeb a ještě zvládnout nárůst inflace. Kde pak šetřit? Na platech. Říkají pracovníkům, že nemůžou přidat, nebo omezují služby. Jinak to nedokážou udělat,“ říká Krbcová.

Z reakce Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že o problému ví a připravuje novelu zákona o sociálních službách a novou legislativní normu, která by měla ukotvit pracovní pozice v systému sociální ochrany i samotnou profesi sociální práce.

„Součástí má být návrh systémových změn i v oblasti finančního ohodnocení jednotlivých pracovníků. Jednání se nyní rozbíhají a měly by být ukončeny do června příštího roku. Tehdy budeme znát konkrétní návrhy řešení,“ říká Jakub Augusta z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pracovníci v oblasti sociálních služeb v tom nicméně nejsou sami. Podle dat z Informačního systému o průměrném výdělku vykazovali nejmenší platové ohodnocení v první polovině letošního roku zejména manuální profese jako například kurýři a doručovatelé, případně pomocníci v kuchyni, pracovníci v přípravě rychlého občerstvení a lidé vykonávající úklid.

Profese s nejnižší mzdou podle Informačního systému o průměrném výdělku:

Zdroj: ispv.cz, data za druhé čtvrtletí letošního roku