Článek
Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby i v dalších letech vláda zajistila peníze na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině. V letech 2023 až 2025 na něj bylo vyčleněno vždy 500 milionů korun, prodloužení programu ale musí případně schválit vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu po jejím jednání na dotaz ČTK řekl, že pokračování programu je pro kabinet prioritou a že v návrhu rozpočtu na příští rok to bude zohledněno.
„Je to priorita vlády, ne pouze jednoho resortu,“ řekl Stanjura. Standardní přístup Ministerstva financí při projednávání rozpočtu je ale podle něj takový, že v první fázi má každý resort hledat finance uvnitř. Pokud se to nepovede, vedou se další debaty. V tomto případě je podle šéfa státní pokladny záležitost prodiskutovaná. Uvedl, že program je prospěšný i pro české firmy, jde tedy i o podporu české ekonomiky. „Až pošleme 30. září návrh rozpočtu od Poslanecké sněmovny, tak to tam bezesporu bude,“ dodal Stanjura.
O potřebě pokračování podpory hovořil tento týden i vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. „Vláda dělá v tuhle chvíli přípravu na rozpočet na další rok. Myslím, že je důležité, aby i toto tam bylo zaneseno. Bavíme se o velmi vysokém násobku toho, co jsme díky tomu, že třeba v malém něco zafinancujeme z českých peněz, schopni získat z těch zahraničních,“ řekl.
„Vládní program Ukrajina byl v letech 2023 až 2025 úspěšně realizován a přinesl řadu příležitostí pro české firmy. Zapojili se do něj čeští odborníci i instituce a pomohl Ukrajině v těžkých časech se stabilizací a obnovou. Zároveň posílil dobré jméno Česka jako spolehlivého a aktivního partnera,“ sdělil ČTK mluvčí Ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Ministr Jan Lipavský (nestr.) podle něj pracuje na tom, aby program pokračoval. „Nabízí velký potenciál pro další zapojení českých firem a odborníků, a co je klíčové - navazuje na práci, která už byla odvedena. Chceme na dosavadní výsledky navázat i v dalším období a věříme, že se vládě podaří zajistit jeho další financování,“ dodal Drake.
Podle Seznam Zpráv blokuje návrh už od ledna v připomínkovém řízení Ministerstvo financí. „Nyní tento materiál prochází meziresortním připomínkovým řízením, aby mohl být prodloužen do 30. 9. 2026. Poté teprve půjde na jednání vlády, pro niž je prioritou, a kabinet rovněž rozhodne o jeho případném dalším financování,“ uvedla pro server mluvčí ministerstva Gabriela Krušinová.
Podle Kopečného má česká civilní pomoc Ukrajině tři části. Jedna je pojišťovací, tedy aktivity Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). „Jedná se o velmi rychlé projekty, které musí být splaceny během jednoho roku, a zatím tam nebyl jediný pojistný případ za ty dva roky, co to běží. Tedy zatím všechny projekty, které byly realizovány, byly úspěšně splaceny,“ uvedl zmocněnec.
Druhým pilířem je právě tzv. program Ukrajina. Třetím pak aktivita Národní rozvojové banky (NRB). „Skrz aktivity na Ukrajině realizuje svůj první projekt, který se týká zahraničí,“ uvedl Kopečný. „Je klíčové, aby NRB měla dostatek kapitálu, kterým bude schopna spolukrýt rizika, která se budou týkat projektů pro české firmy, které tam budou chtít něco realizovat, například v oblasti energetiky nebo jiné kritické infrastruktury,“ dodal Kopečný.
Ministerstvo zahraničí v březnu oznámilo, že Česko získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (přes 4,6 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.
