Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Program expertní pomoci pro Ukrajinu dál stojí. Jeho pokračování podle zjištění Seznam Zpráv brzdí negativní stanovisko Ministerstva financí, které návrh blokuje už od ledna v připomínkovém řízení.
Jak redakce informovala už před měsícem, vláda dosud neschválila pokračování programu, který má zajistit financování expertní pomoci pro Ukrajinu a další země východního partnerství.
Pokud se to nezmění ani do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny, šest odborníků z programu, kteří působí na ambasádách v Kyjevě, Tbilisi a Varšavě, bude muset své mise předčasně ukončit.
Oficiálním důvodem odmítnutí je údajný dopad na státní rozpočet. Podle zdrojů Seznam Zpráv obeznámených s jednáním mezi resorty jde však o zástupné vysvětlení – návrh má podle nich pouze marginální rozpočtové nároky, a důvody zdržení nejsou racionálně vysvětlené.
Někteří úředníci dokonce hovoří o opatrnosti při schvalování další podpory Ukrajině kvůli rostoucí citlivosti tématu na domácí politické scéně.
„Pro mě je to nepochopitelné. Přestože jde o malou částku, která má strategický význam, s materiálem se nehýbe. Oficiální zdůvodnění je slabé a nikdo jasně nevysvětlil, proč je stanovisko negativní,“ uvedl pro Seznam Zprávy jeden z účastníků vyjednávání.
Připomínkové řízení zůstává uvízlé bez zjevné snahy najít kompromis. Redakce před měsícem oslovila i tiskové oddělení resortu financí, které tehdy sdělilo, že návrh je stále v meziresortním připomínkovém řízení a že „komunikace o jeho finální podobě nadále probíhá“.
Stejnou odpověď Seznam Zprávy obdržely v pondělí, kdy resort financí odkázal zpět na Ministerstvo zahraničí, které má mít daný program v gesci. Na přímý dotaz, proč schvalování financí pro program Ukrajina vázne, úřad neodpověděl.
„Nyní tento materiál prochází meziresortním připomínkovým řízením, aby mohl být prodloužen do 30. 9. 2026. Poté teprve půjde na jednání vlády, pro niž je prioritou a kabinet rovněž rozhodne o jeho případném dalším financování,“ okomentovala Gabriela Krušinová z Ministerstva financí.
„Technicky vzato je to pravda, ale materiál tam leží už od ledna – tedy šest měsíců – právě kvůli negativnímu stanovisku ze strany samotného ministerstva, které to přitom uvádí jako důvod,“ upozorňuje zdroj redakce z Ministerstva zahraničí.
Podle jednoho ze zdrojů blízkého vládě se situace komplikuje i kvůli probíhajícím vyjednáváním o rozpočtech na roky 2026 a 2027. „Jde o stovky miliard korun, které jednotlivé resorty požadují navíc oproti letošku. Česká debata o prioritách často spočívá v tom, že přidáváme nové, aniž bychom přehodnotili ty staré – a pak to rozpočtově nevychází,“ uvedl zdroj.
Přesto podle něj existuje naděje, že se pro klíčové projekty včetně pomoci Ukrajině prostředky najdou.
Prezident Pavel se snaží věc odblokovat
Situaci podle informací redakce sleduje i prezident Petr Pavel, který se minulý týden osobně účastnil mezinárodní konference o obnově Ukrajiny v Římě. Tam ve svém vystoupení představil českou vizi tzv. nového Marshallova plánu a zmínil mimo jiné projekty zaměřené na modernizaci zdravotnictví a infrastruktury. Na zapojení českých firem už Česko získalo záruky z rozpočtu Evropské unie.
„Mělo by to být postavené podobně jako původní americký rozvojový program pro Německo a Evropu po druhé světové válce na bázi především úvěrů doplňovaných někdy grantovým schématem,“ upřesnil v pondělí podle agentury ČTK vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
„Doteď německý Marshallův fond funguje s těmi samými penězi, které tam Spojené státy poslaly na konci 40. let. Díky tomu, že se tam neustále vracejí. To by měl být i princip rozvoje a obnovy Ukrajiny,“ poznamenal Kopečný.
O konkrétním programu expertní pomoci se však Pavel v Římě nezmiňoval, neboť, jak potvrdil jeden z účastníků delegace, šlo o jednání na jiné úrovni. Prezident nicméně o problému s financováním expertní pomoci ví a podnikl v této věci i některé kroky, jak uvedl další zdroj blízký prezidentskému týmu.
Na tom, aby program pokračoval, pracuje taky ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), hned několik úředníků resortu je ze situace značně znepokojeno. Obávají se, že zbytečné zdržení poškodí nejen konkrétní projekty, ale i důvěryhodnost Česka jako partnera v zahraničí.
„Vládní Program Ukrajina v letech 2023 až 2025 posílil dobré jméno Česka jako spolehlivého a aktivního partnera. Je v našem bezpečnostním i ekonomickém zájmu, aby program pokračoval. Nabízí velký potenciál pro další zapojení českých firem a odborníků, a co je klíčové – navazuje na práci, která už byla odvedena. Pokud by se přerušil, ztratíme cenné zkušenosti, kontakty i kontinuitu,“ řekl redakci mluvčí Ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Navazující Program Ukrajina měl být podle původních plánů pokračováním vládního rámce schváleného v říjnu 2022. Aby mohl fungovat dál, je třeba schválit program na další období.
Co je Program Ukrajina?
Program Ukrajina je souhrnný název pro několik iniciativ zaměřených na pomoc Ukrajině v oblasti stabilizace, rekonstrukce a ekonomického rozvoje. Tyto aktivity probíhají jak v rámci bilaterální spolupráce Česka s Ukrajinou, tak v rámci evropských programů reagujících na dopady válečného konfliktu.
Jedním z hlavních je Program Ukrajina (2023–2025), který spravuje Ministerstvo zahraničních věcí. Jeho cílem je podporovat jak základní potřeby obyvatel, tak i dlouhodobou obnovu země.
Resorty běžně počítají s pokračováním existujících programů – zvláště pokud mají oporu v dřívějším vládním usnesení.
Současná situace je však jiná. Ačkoliv program zatím formálně „nebyl schválen ani zamítnut“, Ministerstvo zahraničí už zaslalo zastupitelským úřadům pokyn, aby začaly jednat s expertními pracovníky o ukončení smluv.
Podle nejmenovaných zdrojů ve vládě naznačuje současný krok, že ministerstvo zatím nepovažuje pokračování programu za jisté a připravuje se i na variantu, kdy na něj nebudou přiděleny finance.
„Pokud by šlo skutečně jen o standardní rozpočtový proces, nebylo by obvyklé, aby se už nyní plánovalo ukončení pracovních pozic přímo v terénu,“ odkazuje jeden z nich pro Seznam Zprávy na skutečnost, že na patřičných zastupitelských úřadech se už připravují na to, že bez schválení programu a uvolnění peněz nebude možné po 31. říjnu 2025 garantovat pokrytí platů těchto expertních sil.
Jenom v Kyjevě se to týká čtyř zaměstnanců.
„Odbor rozvojové spolupráce žádá dotčené zastupitelské úřady, aby zahájily jednání s expertními místními silami a dohodly se na ukončení jejich pracovních smluv v souladu s místní legislativou a podmínkami sjednanými ve smlouvách,“ stálo v e-mailu, který obdržely české ambasády od odboru pod vedením Petra Gandaloviče (ODS).
