Hlavní obsah

Na poště skončí poradce komunistů. Byl na home office, bral 60 tisíc

Foto: Radek Miča, Seznam Zprávy

Dozorčí rada státního podniku podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) dlouhodobě nefunguje.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chce rozpustit celou dozorčí radu České pošty.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Lubomír Krejsa si už roky dává dobrý pozor, aby nebyl příliš viditelný. Dlouholetý člen dozorčí rady České pošty s příjmem v řádu desítek tisíc korun téměř nevystupuje na veřejnosti, roky nechtěl prozradit, že je spolupracovníkem komunistů.

Už brzy však zřejmě o práci pro poštu přijde. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chce podle zjištění Seznam Zpráv celou dozorčí radu České pošty rozpustit.

„Dlouhodobě říkám, že dozorčí rada nefunguje, jak fungovat má,“ dává ke svému plánu ministr vnitra jen stručnou odpověď, že však chce celou dozorčí radu, tedy jakéhosi hlídače hospodaření a fungování České pošty, rozbourat a složit znovu, ověřily Seznam Zprávy u důvěryhodných zdrojů.

Vít Rakušan už dříve řekl, že chce do dozorčí rady dosadit lidi, kteří České poště rozumí, a nejsou čistě jen vyslanci politiků. Přičemž například šestapadesátiletý Lubomír Krejsa spadá právě do kategorie politických nominantů.

Foto: Seznam Zprávy

Lubomír Krejsa je dlouholetým vyslancem komunistů v dozorčí radě České pošty.

Seznam Zprávy už před třemi lety podrobně popsaly, jak Lubomír Krejsa dostává jako člen dozorčí rady 60 tisíc korun měsíčně. Ale zároveň že ho pošta ještě zaměstnává na pozici „specialisty požadavků“, za niž bere dalších 55 tisíc – díky smlouvě na poloviční úvazek.

„Já vám poděkuju za vaše zavolání a budu opravdu rád, když už mi nezavoláte,“ nechtěl se tehdy Lubomír Krejsa bavit o svém působení na poště a zavěsil telefon. Ani nyní – na žádost o vyjádření k možnému odvolání z dozorčí rady České pošty – neodpověděl.

Manažer na půl úvazku – za 60 tisíc

Co konkrétně Lubomír Krejsa jako zaměstnanec pro poštu dělal, zač bral vyplácené peníze, zůstává dodnes ne zcela vysvětlené.

V hlavním sídle pošty v Jindřišské ulici v Praze neměl ani svou kancelář, kontakt na něj nedokázal z interního telefonního seznamu vyčíst ani recepční na ústředně. Seznam Zprávy také zjistily, že na poštu jezdil jen jednou týdně z Českých Budějovic, kde žije.

Lubomír Krejsa také vytrvale popíral informaci, že ho do dozorčí rady prosadili komunisté. Nakonec ale někdejší předseda strany Vojtěch Filip potvrdil, že Krejsa je jeho ekonomickým poradcem.

Krejsovo působení na poště vyšetřovali i policisté, snažili se zjistit, jestli jeho smlouva nebyla jen politickou trafikou a zda nebral peníze za nic. Jeho nadřízená při výslechu uvedla, že Lubomír Krejsa měl na starosti „sledování legislativních změn, kdy se měl pokusit dotáhnout změny zákona.“ A že také kontroloval stavební práce na pobočkách v Praze a v Plzni. Plat skoro 60 tisíc za poloviční úvazek podle této manažerky odpovídal tomu, že je Krejsa odborníkem.

Do práce na poště poradce komunistů denně nechodil, od roku 2012 měl home office, jak popsali kriminalisté v usnesení, jímž případ odložili s tím, že nezjistili žádný trestný čin.

Krejsa, jak loni rovněž zmapovaly Seznam Zprávy, je spolumajitelem společnosti, která slibovala mnohamiliardovou investici do bývalého vojenského letiště v Milovicích u Prahy. Za projekt, financovaný z nejasných zdrojů z východních zemí, lobboval právě šéf komunistů Vojtěch Filip.

Víc odborníků, méně politiků

Není zřejmé, kdy ministr Rakušan k rozpuštění dozorčí rady České pošty přistoupí.

V lednovém rozhovoru pro pořad Ptám se já na Seznam Zprávách řekl, že by v dozorčí radě měli určitě sedět zástupce krajů a měst – ti zde mají místa už nyní, členy jsou jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) a František Lukl, starosta a předseda Svazu města a obcí.

Další místa mají podle Rakušana obsadit lidé, kteří mají s poštou „prokazatelné zkušenosti“. Předsedou rady je už čtvrtým rokem Petr Zatloukal, bývalý generální ředitel pošty.

Podle ministra Rakušana není pošta v dobré ekonomické kondici. Ukazují to ostatně čísla: rok 2021 skončí se ztrátou okolo 800 milionů korun, předchozí rok činila ztráta ještě o půl miliardy víc.

Na druhou stranu pošta od roku 2018 nedostává 1,5 miliardy ročně od státu za takzvanou základní službu. To – zjednodušeně – jsou ztrátové práce, které si u ní stát objednává – například doručování dopisů. Evropská komise zkoumá, jestli je tato státní podpora v souladu s unijními pravidly.

Vít Rakušan také v lednu prohlásil, že pošta potřebuje zeštíhlit, protože platí moc lidí ve vedoucích funkcích. „Já ty rezervy vidím ve středních managementu, nikoli v lidech na přepážkách,“ dodal ministr.

Minulý týden ostatně vedení pošty zveřejnilo, že propustí 700 lidí. Například z IT, marketingu nebo z právních oddělení.

Ministr vnitra chce, aby pošta zůstala na vesnicích a menších městech – ne v podobě velké, poloprázdné budovy, ale třeba coby přepážka v samoobsluze nebo v supermarketu, na níž si lidé, tak jako v Německu, budou moci na dálku vyřídit úřední záležitosti.

Doporučované