Článek
Domácnosti závislé na státní sociální podpoře se mohou v následujících měsících dostat do potíží, pokud se jim zvýší výdaje za bydlení nebo se budou muset stěhovat do dražšího.
Od října až dubna jsou totiž z důvodu náběhu sjednocené dávky zafixované částky, které stát příjemcům dávek vyplácí. Během této přechodné doby budou lidé pobírat stejnou částku, jakou dostali za září až do dubna. Novým žadatelům mezitím už začne nabíhat sjednocená dávka.
Normálně ovšem dávky reagují na změnu příjmů a výdajů každé tři měsíce.
Podpora se s novým nájmem nezvedne
Do úzkých se kvůli tomu dostala samoživitelka Alena z Pardubického kraje, starající se o dceru. Musí si hledat nové bydlení. Razantně jí ale nejspíš stoupne nájem.
„Můj nájem bez energií se pohybuje kolem šesti tisíc korun, a když se dívám na byty metrově stejné, tak chtějí čistě za nájem 12 tisíc korun,“ hrozí se.
Přiznává, že současný nájem je „suprový“, majitelé totiž po předchozí zkušenosti preferovali klidného nájemníka. Nově ale chtějí byt pro své děti. Paní Aleně dali rok na vystěhování. Jenomže ta nechce otálet.
„Když už víte, že musíte odejít, tak není na co čekat. Když se objeví byt teď, tak se objeví. Čím dřív, tím mi odpadne starost přemýšlet o tom, co bude a nebude,“ líčí. Zároveň se ale na úřadu práce, kde se hned začátkem října informovala a zažádala o sjednocenou dávku, dozvěděla, že se jí státní podpora s novým nájmem nezvedne.
„Dalšího půl roku mám zafixované dávky,“ hlásí paní Alena, která kvůli péči o nemocnou dceru nemůže získat práci a je tak na státní pomoci závislá. Aktuálně jí zůstává na měsíc zhruba pět tisíc korun, pokud by získala nájem za současné obvyklé ceny, vypočítala si, že by jí zůstala tisícikoruna.
„Tím pádem nevím, za co bychom s dcerkou jedly a jak jezdily po doktorech,“ konstatuje.
Pro lidi v nouzi okamžitá pomoc
Ministerstvo práce a sociálních věcí zafixování do dubnové výplaty potvrzuje. „V přechodném období se u příspěvku na bydlení nereaguje na změnu příjmů a výdajů, a proto tato dávka nemůže být zvýšena, ovšem ani snížena,“ říká mluvčí ministerstva Kateřina Procházková.
Zdůrazňuje právě i fakt, že se může stát i opačný scénář. Během přechodné doby se stejně tak může stát, že někomu stoupnou příjmy nebo klesnou výdaje na bydlení a za normálních okolností by tak měl mít nárok na nižší dávku, ovšem dál pobírá více peněz.
Mluvčí také popisuje, že zafixovaný na přechodné období je příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. Doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí mohou být dál přehodnocované.
V krizových případech, které mohou nastat, pak podle mluvčí má zafungovat dávka Mimořádné okamžité pomoci (MOP).
„Zároveň je však nutné upozornit na to, že MOP je určena jen pro lidi v nouzi, nikoliv pro ty, kteří si tím chtějí pokrýt rozdíl v současné a budoucí výši nájmů, pokud nejsou vyloženě v hmotné nouzi,“ říká Kateřina Procházková.
Paní Alena se ovšem trochu zdráhá žádat o Mimořádnou okamžitou pomoc, o dávku zkoušela žádat kvůli nedoplatku za vodu, a neuspěla. „Vyhodnotili to tak, že jsem měla mít vyšší zálohy… někdy si pak připadám hloupě, že se jdu ptát nebo po nich něco chci,“ reaguje.
Argument dorovnání neobstojí
Oslovení odborníci na dávkové systémy zdůrazňují, že přechodné období je z tohoto pohledu velmi dlouhé.
„Bude to velká díra, ale i u nové dávky je napevno napsáno, že se přehodnocuje jednou za tři měsíce a v mezidobí vlastně nelze chodit se změnou výdajů a příjmů a to znamená i se změnou bydlení,“ říká Alena Zieglerová, odbornice na dávkové systémy z Institutu pro sociální inkluzi.
Opět zdůrazňuje, že během přechodné doby i poté na překlenutí pevně stanovených tříměsíčních bloků má pomoci Mimořádná okamžitá pomoc. Varuje ale, že argument dorovnání dávky fungovat nebude.
„To skončí špatně. I složení domácnosti hraje roli, u dvou pracujících osob je to bez šance, bohužel je častý argument, že dva pracující si měli našetřit,“ říká Alena Zieglerová.
Šanci na úspěch mají podle odbornice domácnosti, kde se pečuje o dítě nebo osobu se zdravotním postižením. „Je potřeba mít v ruce příjmy a výdaje, novou nájemní smlouvu, ze které vyplývá zvýšený výdaj a logicky snížený disponibilní příjem na ostatní potřeby,“ vypočítává odbornice. Podle ní je argumentem naopak zabezpečení dítěte.
Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení rozumí potřebě zmrazit čerpání dávek na stávající úrovni, aby úřednicí měli prostor přejít na nový systém. Měla by ale podle něj pro Mimořádnou okamžitou pomoc vzniknout jasná metodika.
„Problém s Mimořádnou okamžitou pomocí je v tom, že každý region a občas i každý úřad k tomu mají jiný přístup,“ říká Opletal.
Podle posledních zveřejněných dat čerpalo letos v srpnu příspěvek na bydlení 305 800 domácností. Loni v srpnu to bylo o 15,5 tisíce domácností méně. Zároveň 271 tisíc osob čerpalo přídavek na dítě. Zafixované dávky tak mají statisíce příjemců.
Úřad práce zároveň v srpnu vyplatil 2,4 tisíce dávek Mimořádné okamžité pomoci.
