Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Divocí vlci se na Šumavě usadili už před deseti lety, na území žije momentálně podle odhadů už osm smeček. Z výběhu v návštěvnickém centru Srní však minulý týden pravděpodobně utekli vlci zvyklí na lidi, u nichž je práh plachosti výrazně posunutý. To, co to pro návštěvníky znamená a jak by se měli chovat, pokud vlka potkají, popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Jak nebezpečná je podle vás situace vzhledem k tomu, že byl ustanoven krizový štáb?
Pro veřejnost situace nebezpečná není. Krizový štáb je ustanoven proto, abychom měli vše jasně stanovené - preference, co je potřeba udělat, čím se zabývají jednotliví lidé a jaká je jejich odpovědnost. Pro návštěvníky se nic nemění, na Šumavě máme v okolí běžně už osm etablovaných smeček divokých vlků. Lidé se s nimi tedy mohou potkat i jindy při průchodu parkem, ačkoli to není běžné.
Pokud se tedy lidé teď v době dovolených chystají park navštívit či v něm několik dní pobýt, tak se nemají čeho bát?
Není třeba se bát. Není to krizová situace, ve které bychom říkali: „Nejezděte, protože vás mohou napadnout vlci.“ Je ale potřeba, aby návštěvníci byli obezřetní a aby dodržovali pravidla, která se obvykle užívají při setkání s vlkem. Rovněž doporučujeme mít psy na vodítkách.
V tuto chvíli jasně registrujeme jednoho vlka, který se pohybuje pravidelně každý den v okolí návštěvnického centra a výběhu. Vlk, který je zvyklý žít ve výběhu, je zvyklý na lidi - má tudíž nižší práh plachosti než divoký vlk. Z důvodu možného odchytu jsme uzavřeli i zmíněné návštěvnické centrum, zatím do konce tohoto týdne.
Jak se mají lidé chovat, když vlka v lese potkají?
Člověk o sobě musí dát vědět, nejlépe hlasovým projevem, zvíře většinou odejde. Kdyby hluk nezabral a vlk by i dál pokračoval směrem k člověku, je třeba jej začít odhánět gesty, případně vytvořit hluku víc a začít křičet.
A ostatním zvířatům nebezpečí hrozí?
Může dojít k tomu, že vlk napadne hospodářské zvíře nebo volně pobíhajícího psa. Je ale třeba říct, že škody na dobytku řešíme už bezmála deset let. Tehdy jsme zaregistrovali první volně žijící smečku a od té doby se objevují na hospodářských zvířatech stále nějaké škody. To je nepříjemnou, ale běžnou součástí života s vlky.
U vlka, který se teď pohybuje venku, stále nedokážeme říct, jestli je volně žijící, nebo jestli je to náš vlk, který nějakým způsobem unikl. Může být divoký z některé ze smeček na Šumavě, nebo třeba prochází krajinou odněkud ze zahraničí. Pokud dostane hlad, samozřejmě si něco uloví. Vlci se ale většinou snaží ulovit divokou zvěř. Z analýz trusu víme, že hlavní složkou potravy vlků je spárkatá zvěř, tedy jelení zvěř, divoká prasata a podobně.
Řekl jste, že je pravděpodobné, že vlci pochází z výběhu. Zároveň podle vás poškození plotu nebylo dostatečné natolik, aby jím vlci utekli. Máte tedy jiné teorie, jak se mohl vlkům potenciálně povést útěk?
Nedokážeme to dost dobře říct, plot byl poškozený, ale ne výrazně. Je vysoce nepravděpodobné, že by tudy vlk utekl. Chováme je v tomto výběhu deset let a tahle situace se nikdy nestala. Je taky možné, že všech 13 vlků je uvnitř výběhu, který je tři hektary velký - je pro ně tedy poměrně jednoduché se na takto velké ploše ukrýt. Možnost, že by vlk našel možnost přeskočení plotu, není pravděpodobná. Uvnitř výběhu je kamenné moře, tam je naopak možné, že došlo k sesuvu a že tam vznikla díra.
Jak budete dál postupovat?
Pro nás je momentálně nejdůležitější zvíře odchytit, abychom ho mohli identifikovat na základě čipu. Všichni naši vlci jsou očipovaní. Pokud odchycený jedinec nebude mít čip, je velmi pravděpodobné, že pochází z divoké populace. Na základě vzorků analýz DNA pak můžeme provést identifikaci.
Jakým způsobem se snažíte vlka odchytit?
Umístili jsme speciálně maskovanou průchozí klec do koridoru v blízkosti výběhu návštěvnického centra. Jedná se o koridor, u kterého jsme vysledovali, že tudy zvíře chodí. V okolí máme také nainstalovanou soustavu fotopastí. Fotopasti jsou online propojené s mobilními telefony zaměstnanců, kteří díky tomu vidí, jak se zvíře pohybuje.
Brzy zřejmě nainstalujeme další, nášlapné fotopasti. Ty fungují tak, že když zvíře šlápne do fotopasti, tlapku mu sevře lanko a kolegové jej přijdou odchytit. Ke každému záchytu, ať už ke kleci či k nášlapným fotopastem, jsou kolegové schopni dorazit v nižším řádu minut. V návštěvnickém centru teď sídlí stálá služba, jsou tedy schopni dorazit třeba do dvou minut. S nimi je tam i kolega, který má narkotizační pušku. V případě, že by se podařilo zvíře nějakým způsobem vysledovat, může ho výstřelem uspat.
